Před několika roky (1990) proběhla turnovskem aféra ohledně minulosti Vesecka,záložního vojenského prostoru československé a posléze sovětské armády nedaleko Turnova. Mezi lidmi kolovala a stále ještě koluje řada pověstí, zejména ohledně činnosti sovětské armády.
Ta obsadila městská kasárna i se zmiňovaným prostorem po roce 1968. Postupem času si sovětská 185. raketová brigáda na Vesecku vybudovala základnu pro mobilní odpalovače raket R-300 s raketami 9K72. 1) S tím souvisí první, dodnes tradovaná fáma.
Podle některých „zdrojů“ tu Rudá armáda vybudovala stálou základnu, vybavenou odpalovacími sily pro dalekonosné mezikontinentální střely, nesoucí jadernou hlavici. K samotným silům pak měl být připojen rozsáhlý systém podzemních chodeb a skladů.
Přihlédneme-li k faktu, že prostor Vesecka je od vlastního města vzdálen asi 1 km, jeho rozloha je sotva něco kolem 2 km 2 a značná plocha samotné oblasti byla i za doby sovětské okupace volně přístupná veřejnosti, jeví se jako zcela nepravděpodobné, že by se zrovna zde vojáci pustili do budování přísně utajované základny prvořadého strategického významu.
Takováto zařízení byla budována jen v liduprázdných, odlehlých oblastech Sibiře a ne na dohled od města. Navíc takováto základna na území ČSSR by neměla pro Sověty žádný význam. Mezikontinentální střely bez problémů zasáhly USA z vlastního vnitrozemí SSSR a na pokrytí evropského bojiště bohatě postačovaly mobilní odpalovací zařízení. Území střední Evropy bylo sovětským vrchním velením považováno za oblast první linie, bitevního pole, na kterém měla být zničena „imperialistická vojska“ dříve, než by dosáhla území SSSR. Trvalá raketová základna v první linii je taktický nesmysl, hrozilo by její rychlé vyřazení z provozu postupujícími vojsky nepřítele.Jediná zařízení trvalejšího rázu se nacházejí například v oblastech Milovic nebo VVP Ralsko. Jedná se mimo jiné o sklady jaderných hlavic. Tyto objekty jsou situovány hluboko v lesích, za několika ochrannými, přísně střeženými pásmy, jsou obehnány několikařadým plotem z ostnatého drátu a na každém rohu je betonové palebné postavení (kulometné hnízdo). Možnost vniknutí vetřelce je minimální. S podobnou intenzitou ochrany se na Vesecku nesetkáme, prostor byl obehnán jednoduchým plotem, některá místa bylo zpevněna improvizovaným zátarasem z ostnatého drátu (vesměs zatlučeného do kmenů stromů). To zcela odpovídá klasickému vojenskému prostoru, ale ne ohromné raketové základně s mnohapatrovým podzemím!
Pravdou je, že po odchodu sovětských vojsk byl prováděn průzkum lokality Vesecko na základě údajů a mapy psychotronika, který tvrdil, že nalezl rozsáhlý systém chodeb, ale následná měření nepotvrdila žádné podzemní prostory umělého původu, snad s výjimkou krátké chodby v oblasti staveniště bunkru pro štáb posádky. Naše skupina provedla v roce 2001 vlastní výzkum s pomocí jiného psychotronika, pana Josefa Gerháta. Podařilo se mu lokalizovat podzemní prostory i další objekty našeho zájmu (oblast radiace, chemické zamoření), ale při následném terénním průzkumu, za jeho osobní účasti, se nepodařilo ani jednu skutečnost prokázat.
Obyvatele Turnova také děsí skutečnost, že na Vesecku došlo během pobytu vojsk (5.května 1983) k mohutné explozi. Tento fakt nelze zpochybnit a je pravdou, že dodnes nebyl zcela vysvětlen. Hovořilo se o tom, že tu Rudé armádě za bouřky vybuchla raketa s jadernou náloží a že došlo k zamoření okolí radiací. To, zda skutečně vybuchla raketa, se dodnes neví. Není to zcela vyloučeno. Ovšem k radioaktivnímu zamoření rozhodně nedošlo. Rakety neměly v období míru nasazenou hlavici, k jejich transportu by došlo až v okamžiku ohrožení ze zmiňovaných skladů na místo potřeby. Samotná hlavice pak byla konstruována tak, aby vydržela konvenční explozi. Spíše mohlo vybuchnout kapalné palivo, respektive okysličovadlo, raket, ale i to je pouhá spekulace. Rovněž se dosud nenalezli údajné desítky mrtvých vojáků, kteří zde mají být pohřbení. I když ani ztráty na životech při tomto incidentu nejsou vyloučeny.
S problémem výbuchu souvisí i zpráva Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 16.10.2000. 2) Uvádí se v ní, že prováděná, opakovaná měření (1986,1989 a 1990) neprokázala zvýšené hodnoty radiace. Poslední měření ústavu ze dnů 15.-16.11.2000 rovněž nic znepokojivého neprokázalo. Náš průzkum, rovněž nezjistil žádnou zvýšenou radiaci a to ani v oblastech vytypovaných psychotronikem.
Podle zpráv některých pracovníků specializovaných provozů, zabývajících se výrobou dozimetrů, došlo po výbuchu k zastavení výroby a k zabavování těchto přístrojů. Pokud k tomu skutečně došlo, jednalo se o zastírací manévr, který měl odlákat pozornost od skutečného, například chemického zamoření.
Veřejnost se také obávala toho, že celé území Vesecka je zaminováno a že zde leží ukryty tuny munice jako kupříkladu v prostorech Ralska či Milovic. K nálezům staré munice skutečně došlo, jednalo se např. o staré náboje do německých pušek z doby 2. světové války nebo o náboje (či ve větší míře o nábojnice) do ruských samopalů a kulometů. Jednalo se však spíše o velmi malá množství několika kusů, což lze objevit v každém lese, kterým prošla armáda.
O něco závažnější byl nález protitankové miny (bez roznětky). Naší skupině se podařilo při průzkumu lokality nalézt i dvě roznětky k protitankovým minám, které byly posléze zlikvidovány přivolaným policejním pyrotechnikem. O podobné nálezy není ve vojenských prostorech nouze.
O něco tajuplnější byl náš nález vzduchotěsně zatavené skleněné trubice s obsahem neznámého, velmi jemného žluto-bílého prášku. Předmět jsme předali k analýze liberecké protichemické jednotce. Na místě nám odborníci sdělili, že se pravděpodobně (?!) nejedná o nebezpečnou látku a trubici nám vrátili. Během dalších pokusů o zjištění obsahu trubičky, přes různé instituce, došlo k jejímu zmizení. Podle vyjádření, které nám bylo později poskytnuto, se jednalo o neznámou , neškodnou , látku. Nic bližšího se doposud nepodařilo zjistit.
Vesecko lze hodnotit jako klasický opuštěný vojenský prostor, žádné senzační nálezy a objevy zde pravděpodobně nenaleznete. Obavy z Vesecka coby tajuplné oblasti, ve které Sověti zanechali smrtelně nebezpečné látky, desítky mrtvol a neprozkoumaná podzemí, byly spíše uměle vyvolány za účelem profitu ze senzace, když nebylo zrovna k dispozici jiné, vhodnější téma.
Záchranná kynologická brigáda na Vesecku.
Z iniciativy redaktorů Turnovského a semilského deníku byl proveden nový průzkum bývalé raketové základny sovětské armády, Vesecko u Turnova. Na pomoc při průzkumu byla přizvána Záchranná kynologická brigáda Praha, jejíž vynikající a zcela profesionální přístup přinesl první nadějné stopy. Nyní nás čeká jejich ověření o kterém budeme dále informovat.
Členové pražské kynologické brigády se jako jedni z mála specializují na vyhledávání mrtvého pachu to jest lidských ostatků. V prostoru základny se podařilo takovéto stopy detekovat. Domnívali jsme se, že se jedná o hromadný hrob rudoarmějců, kteří tu měli zahynout při detonaci rakety 9K72 5.května 1983.
Do současné doby (konec roku 2010) se nepodařilo tuto domněnku prokázat. Bývalá raketová základna S.A.- Vesecko se stala průmyslovou zónou se sídlem mnoha firem, případné stopy by touto činností vyšly najevo, případně zůstaly skryty navždy. Přikláníme se k první možnosti a proto pátrání ukončujeme.
Ve stínu smrti
O několik desetiletí později a o několik stovek metrů dál se odehrálo 3. prosince 2015 další drama, které se do historie tohoto území znovu zapíše černou tuší.
V 7:30 zde došlo v továrně Agba k výbuchu a následnému požáru, které si vyžádaly dva lidské životy. V roce 1983 i 2015 zde vybuchla při manipulaci chemická látka. Znovu zde umírali lidé, znovu panovaly obavy z chemického zamoření, znovu létaly vrtulníky…
Události dělí 11900 dní.
1) informace převzata z www.vojenstvi.kvalitne.cz , sekce Vaše dotazy, odpověď číslo 526
2) Zpráva Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: část1 – část2
ЦЕНТРАЛЬНАЯ ГРУППА ВОЙСК (ЦГВ) 185-я РБ, Турнов
