Rostislav P. z Frýdku-Místku se 16. února 1993 vracel dopoledne z noční směny. Doma ho však místo manželky a snídaně čekaly jen vyděšené plačící děti…
Když se osmiletá holčička a její o dva roky mladší bratříček probudili, maminka doma nebyla. A nepřicházela, Rostislav P. vyrazil manželku Marii (†30) hledat.
Zdroj: www.aha.cz
Neveřejná diskuze k článku Pro vstup použijte své přidělené heslo, (platí do všech diskuzí), případně si o něj požádejte na infoalef@email.cz
Po Marii se slehla zem
Úterý 16. února 1993 se nesmazatelně zapsalo do mysli rodiny Marie P. jako den, kdy přišla o svou milovanou bytost. Toho rána přišel domů Mariin manžel, říkejme mu Jiří (redakce zná jeho skutečné jméno), a přivítaly ho uplakané a vyděšené děti, které jako by tušily, že se mamince stalo něco hrozného. Nebyla připravena snídaně, jak to maminka každý den dělávala.
Otec zjistil, že z práce vůbec nepřišla domů. Nastala chvíle hrůzy a čas kontaktovat policii. Ta se Jiřího snažila uklidňovat, přece jen manželka nebyla pryč ani 24 hodin. Dny plynuly, detektivové měli v devadesátých letech obrovský podstav, na hledání pohřešovaných osob na Ostravsku měli tehdy údajně pracovat pouze dva kriminalisté.
Poloha snící ženy
Rodina žila v děsivé nejistotě až do března. Výsledky pátrání ji však zarmoutily bohužel ještě více. V polovině jmenovaného měsíce zazvonil vyděšený nájemník na domovníka v paneláku, kde bydlela nezvěstná Marie P. Sdělil mu, že na střeše něco leží, buď je to figurína, nebo mrtvola. Oba doufali v první možnost, bohužel se ukázalo, že dotyčnou byla pohřešovaná Marie.
Na místo byli přivoláni kriminalisté. Poloha, ve které ženu nalezli, charakterizují odborníci jako „polohu snící ženy“. Ležela na boku, s jednou rukou pokrčenou a druhou nataženou (dnes se této poloze také říká „na Supermana“). Po ohledání těla bylo zapsáno do protokolu: „Na krku je zřetelná strangulační rýha, která je silnější vpředu a zeslabuje se směrem dozadu.“ Nebohá žena tedy byla uškrcena. Další nález svědčil o brutálním sexuálním útoku, měla poranění v intimních partiích. Její tělo leželo na střeše sousedního paneláku toho, kde pohřešovaná bydlela. Zbývalo zjistit, jak se tam dostalo.
Pátrání po sadistickém deviantovi
Kriminalisté začali shromažďovat svědectví a poznatky. Jedna z pátracích akcí vedla do okolí bydliště poškozené a čtyř okolních paneláků. Jednalo se o 14patrové domy, které byly v té době téměř plně obydleny. Přišlo také konkrétní svědectví od paní bydlící ve stejném domě jako Marie. Kolem sedmé hodiny ranní seděla u okna a viděla na protější střeše muže v modré bundě, jak stojí na okraji střechy a kolem pasu drží ženu, která se dívá směrem dolů.
Podobný obraz, jaký známe z filmu Titanic. „No, snad ji nechce shodit dolů!“ pomyslela si a běžela si pro brýle. Poté již byl na střeše jenom muž. Myslela si, že se jednalo o opraváře a žena mu jen byla ukázat vadu na střeše. Jiná sousedka slyšela v tu samou dobu ženské volání o pomoc, nedovedla však identifikovat, odkud vychází (patrně kvůli ozvěně, která na sídlištích bývá).
Vrah zůstal nepotrestán
Vyšetřování dovedlo kriminalisty na stopu člověka, bydlícího na stejném sídlišti, jako žila zavražděná a její rodina. Říkejme mu pracovně „telefonista“. Byl to člověk, který se ukájel, když telefonoval na náhodná čísla žen, která našel ve Zlatých stránkách. Vyžíval se v nadávkách a sadismu. Policii se jej podařilo identifikovat. Když poté spojili jeho osobu s vraždou Marie a chtěli jej vyslechnout, spáchal dotyčný sebevraždu. Telefonáty však ustaly a další sadistická vražda se už na území Frýdku-Místku nestala. Není to první případ, kdy sadista, kterého chtěli vyšetřovatelé vyslechnout ve věci možné vraždy, spáchal sebevraždu, stejně se zachoval Petr Š., podezřelý z vraždy Kamily F. v Ostravě.
Zbývá jen dodat, že média se pustila do diskuzí, zda se vrah inspiroval činem, který se stal v roce 1989 v americkém Bronxu, kdy byla podobným způsobem na střeše uškrcena 17letá dívka. Případ se tehdy dostal do našich médií. Totožnost vraha se podařila FBI zjistit až po 27 letech, byl jím Scott Parrilla a za svůj čin dostal 25 let vězení a ochrannou sexuální léčbu.
Zdroj: autorský článek
Diky, Stalkere.
Jeste 1 clanek o pripadu, i kdyz tam to je takove zmatene. I tak je v pripadu mnoho nejasnosti a neni jiste, jestli to udelal opravdu ten telefonista.
autor na konci dokonce zminuje Schimmerleho a jako vraha K.F. a jeho sebevrazdu.
https://www.ctidoma.cz/clanek/zajimavosti/utok-devianta-vydesil-severni-moravu-vraha-mlade-maminky-nikdy-nedopadli-77191
Nepochybuji, ze to byl nekdo ze sidliste; mozna byl primo z toho bloku
Velice by me zajimalo, jak ji vubec dostal na strechu. Vubec tady chybi info: v kterem patre rodina bydlela, jestli meli telefon, jestli vubec vysla z domu, atd.
Jak se v takovem panelaku da dostat na strechu ? Neni tam nejaky zebrik a poklop ? (Pozn.: nejsem z panelaku.)
Kdyby meli DNA, mohli to pozdeji porovnat s tim uchylem nebo s nejakym jeho pribuznym.
Vlastním jménem to byla Marie Přivřelová, podle třetího dílu Šulcova Panoptika. Tato kauza je zde rozebrána na 36 stránkách a druhou částí kapitoly je také nevyřešený případ vraždy Hany Irovské z Bystřice pod Hostýnem, bylo to na jaře 1993…
A jmeno toho uchyla tam neni ?
Jméno jakého úchyla? Žádný úchyl a ani telefonista v tomto případu nikdy nebyl, takže na těch téměř 40 stranách v knize není o žádném telefonistovi a Zlatých stránkách ani zmínka. A přesně takto vypadá v praxi rozdíl mezi literaturou faktu a bulvárními články z novin a časopisů…
Ale bylo Spleene, bylo.
Mnohem slibněji se jevil jiný podezřelý.
Richard Schrötter.
Čtenáři jistě nepustili ze zřetele nájemníka ze 13. patra, muže sadomasochistických sklonů, podezřelého rovněž z obscénních, a především výhrůžných nočních telefonátů vyvolené sousedce.
Stručný „nástřel“ znalců René Grumlíka a Milana Vilče v případě potenciálního pachatele Schröttera upozornil, že jeho chorobopis, založený obvodním lékařem, je nápadný značným množstvím drobných úrazů (zřejmě šlo o důsledky rvaček, ať v roli provokujícího či provokovaného), ale taky otřesů mozku, způsobených vypadnutím z auta za jízdy (!) či opileckým pádem při chůzi.
Ani pro Schröttera nedopadl „detektor lži“ dobře. Naopak, hlasová analýza prokázala četné atypické reakce na otázky, s odpověďmi nepochybně nepravdivými:
„Mnohé naznačuje, že vyšetřovaný něco tají. Rozhodně ho nelze na základě výsledků testu vyloučit coby podezřelého. Naopak rezultáty dávají vzniknout podezření ze spáchání vraždy Marie Přivřelové.“
To Stalker: Ano, já jsem to celé před chvílí četl. Schrötter pouze obtěžoval svou sousedku a volal jí stále dokola. Předpokládám, že Zlaté stránky k tomu asi určitě nepotřeboval. Takže tenhle výmysl jsem přesně myslel…
Ve vláknu PS a KF+DH+EM jsem se o tom trochu rozepsal…
Možná jsem to výše špatně napsal, podezřelý byl asi trochu ujetý, ale rozhodně asi ne takovým stylem, jakým ho označili v těch bulvárních článcích. Osobně tedy rozhodně budu spíše věřit obsahu knihy, než těm článkům…
A pokud by to bylo možné, dalo by se tohle vlákno pojmenovat tak, jako jsou ty ostatní a občanským jménem Marie Přivřelová? Protože „Maruška z F-M“ mi tedy přijde poněkud nedůstojné, jelikož nepředpokládám, že někdo z vás zde s ní během jejího života chodil na pivo…
Děkuji Stalkerovi za další hrůzostrašný případ, který je dodnes neobjasněn. Tento absurdní zločin mám zatím v pracovní verzi, ale zcela jistě ho hodlám zařadit mezi další práci mého oblíbence, kterého mapuji po celé Evropě.
Na tomto zločinu je jistý opět sadisticko – nekrofilní podpis pachatele. Marie P. měla devastační poranění pohlavních orgánů, které podle lékařů nemohly být poškozeny za jejího života bez obrany a křiku. Další šíleností je fakt, že sousedka z protějšího domu pravděpodobně sledovala soulož nekrofila s mrtvou ženou v přímém přenosu. Vím, že je to šílené tvrzení, ale pravděpodobně jde o fakt.
Pachatel se zřejmě vydával za řemeslníka a ženu vylákal pod záminkou otevření dveří na střechu. V knize od pana Šulce je zmínka o velkém svazku klíčů a pachatel měl na sobě modrou bundu což mohla být klidně montérková blůza. A opět vražda není v časové kolizi s dalšími ze kterých Sch. podezřívám.
To Kamil Hamřík: Před chvílí jsem to psal do vlákna PS a KF…
Už zde někoho z těch, kteří četli třetí díl Panoptika – Monstru podoben napadlo, kolik podobných rysů osoby PS má ta nevyřešená vražda Marie Přivřelové ve F-M z února 1993? (AKa mrtvá na střeše věžáku). Chybějící kozačky, chybějící část punčoch, ukradené náušnice, prsten a hodinky. Oběť s tmavými vlasy a uškrcena uřezanou nohavicí od vlastních punčochových kalhot. Samozřejmě zde netvrdím, že pachatelem byl PS, pouze jsem si dříve nevšiml, kolik je tam shodných nebo podobných markantů.
Mimochodem ten její soused z vedlejšího domu dělal své manželce skoro naprosto ty samé věci, jaké dělal PS té své Lence. Takže pro pana Hamříka: Takových jako byl PS zde v naší zemi klidně mohlo žít třeba i deset, když pouze v rámci jednoho kraje a dvou sousedících měst zde žili pouhých necelých třicet kilometrů od sebe dva sadističtí jedinci, vyznačující se velmi podobnými sklony, navic v úplně stejné době. Když jeden bydlel v Ostravě Porubě a druhý ve Frýdku, kolik jsme jich zde asi tak mohli mít? Ten člověk z Frýdku nakonec také spáchal sebevraždu, víceméně i se vzkazem na rozloučenou, jelikož ho opustila žena…
Spleene kouknu do vedlejší sekce a nesouhlasím s posledním odstavcem. Takový stupeň deviace je naprosto unikátní a není možné, aby ve vedlejších městech existovali 2 stejní úchylové. Prostě nemožné. Ve stejný čas nejsou ani v republice natož v sousedních městech.
A ještě dvě věci. Tito pachatelé jsou neskutečně mstiví vůči represivním složkám a doktorům. Věděl jste, že k vraždě Marie P. došlo 2,3km od bydliště JUDr. Valeriána? Myslíte, že jde o náhodu?
Jedna se zavražděných portugalských prostitutek ležela v pozici Ježíše Krista na kříži. Policajti vylučují náhodu a tvrdí, že tak byla pachatelem pečlivě naaranžována.
Schimmerle se dá řešit pouze postupem FBI. Pachateli se přišije všechno co mu náznakem odpovídá a poté se vyřazují jednotlivé případy. První síto jsou data vražd, která kolidují. Já nenašel z 25 případů ani jednu kolizi což nemá v celosvětovém měřítku obdoby. Už tohle ukazuje na fakt, že je pachatelem minimálně 80% případů.
To Spleen:
Moc verite systemu. Literatura „faktu“… 😀 To berte take s rezervou; neverte, ze kriminaliste vsechno vyklopi/napisou pravdive v knizce. Prave proto je treba mit otevrenou mysl a cist i jine veci jako napr. „bulvar“ a diskuze a potom si to vytridit, srovnat a dat dohromady.
Jinak knizku nemam, ale i kdybych mela, tak ctu bez problemu vsechno, co je pro me dostupne.
To Umbra: Ano, já Vás chápu a mám to úplně stejně. Akorát fakt nemám rád, když už přímo z toho článku jde poznat, že si to někdo upravil k obrazu svému a to pouze za účelem senzacechtivosti…
S tim ale nic nenadelate, upravene je vsechno. Je treba to tak brat a zbytecne se nenechat vytocit. 🙂
Ano FBI profiling je sice jedna věc, ale i kdyby se u nás používala naprosto totožná metoda, tak to máte např. tým 25 lidí, kteří řeší pouze tu jednu věc a naprosto nic jiného, to bylo a taky stále je u nás nemožné. Vždyť např. v kauze Garyho Ridgewaye (AKA Green River Killer) jim na dopadení vraha pomáhal i samotný Ted Bundy, v té době již uvězněný a čekající na popravu…
To Spleen: Máte naprostou pravdu, nejsou na to lidé a navíc jak u nás tyhle případy nemají tradici a za 50 let se zde vyskytl pouze Mrázek, Hojer nebo Straka, tak policie ani nepočítá s výskytem monstra jako Ridgeway, Bundy nebo Čikatilo. Je to pro naši zemičku příliš neuvěřitelné.
To Umbra: Dokonalé shrnutí situace kolem pomníků. Je to smutné, ale popsala jste realitu. Když si badatel napíše o informace k případu, tak odpovědí, že z taktických důvodů nemohou nic sdělit, místo aby existoval TV pořad jako v Německu nebo vydávali zpracované staré spisy s informacemi o případech. Bohužel ty strašné zločiny jako vražda paní Marie z Frýdku už nikoho nezajímají vyjma pár nadšenců jako jsme my tady.
Jo, pomnicky se nenosi. Kriminalista se radsi chlubi vyresenymi pripady nez nevyresenymi. Ono to chce guts priznat, ze nekde byla chyba ve vysetrovani – to dokaze malokdo. To je zalezitost ega. Pritom by daleko vice pomohlo, kdyby delali presne opak: vydavali knihy nevyresenych pripadu (to by hodne lidi uvitalo, jak kolikrat pisou v diskuzich) a ne jen kalendare pro vezne s nulovymi informacemi a porad omilani tech samych vyresenych pripadu.
Priznat verejne.
Komentář Luboše Valeriána ohledně tohoto případu z prvního dílu Panoptika…
Říká se, že každý kriminalista chce odejít do důchodu s čistým štítem, tedy s tím, že všechny „jeho“ případy budou znát jméno pachatele. Nepovedlo se to mému učiteli Zdeňku Petrovi, a již nyní vím, že se to nepovede ani mně. Čas od času se objeví v mordech i určitá „rarita“. Například místem nálezu těla oběti. Dodnes mi nedá spát případ „mrtvé ženy na střeše paneláku“ ve Frýdku-Místku. Nejen proto, že kolem uvedeného domu často procházím, ale také proto, že šlo o místo neobvyklé se složitým a kombinovaným přístupem. Unikl nám hlavní podezřelý sebevraždou, spáchanou prakticky v den prvního výročí smrti nešťastné ženy? Byly to výčitky svědomí, co ho tížilo? To už se bohužel nedozvím. Často myslím i na případ nálezu mrtvé ženy, jejíž tělo bylo zásahem ruky pachatele zdevastováno tak, že o sexuálním motivu neměl nikdo pochyby… I proto jsem zřídil skupinu kriminalistů, kteří se v rámci pracovního týmu HOMICIDUM k takovým případům vracejí. Vždyť už někdo přede mnou – a tvrdím to i já – řekl, že dokonalý zločin neexistuje. Takže věřím, že uvedený tým bude ve své činnosti dříve či později úspěšný.
Dokončil jsem podrobnou analýzu případu dle dostupných informací a objektivně tuto vraždu nelze v žádném případě připsat Schimmerlemu z následujícího důvodu – ve skutečnosti neobsahuje žádný náznak nekrofilního chování pachatele.
Z časového snímku vyplívá, že Marie P. opustila svůj byt v čase 7:05. V čase 7:15 viděla paní ze vzdáleného paneláku muže v modré bundě a ženu oba stojící v „divné“ pozici, která mohla připomínat pohlavní styk nebo mohlo jít o vyhrožování ze strany pachatele ohledně shození ženy ze střechy. Žena na střeše byla v tu chvíli zcela jistě živá. 7:25 slyší svědkyně V. bydlící ve 4 patře domu 3058 výkřiky „Pomoc!“ a „Ne!“ přicházející ze střechy. 7:30 slyší nájemnice T. bydlící v 13. patře domu 3058 podivné zvuky na chodbě jako kdyby někdo táhl po zemi něco těžkého. Zvuky vnímala směrem od výtahu do 14 patra směrem ke střešním dveřím. 7:50 nájemnice K. bydlící ve vedlejším domě v 8 patře slyšela pootevřeným oknem výkřiky „Pomoc“, „Néé“.
Paní Marie P. byla uškrcena jednou odříznutou nohavicí od punčoch, které ji vrah musel bezpochyby sundat. Z časového snímku je patrné, že Marie P. prokazatelně žila v prostoru střechy několik desítek minut zřejmě až do času 7:50. Možná pachateli i utekla zpět na chodbu, kde ji zřejmě udeřil hlavou o prostor s květinovými truhlíky. Proto nález lístků ve vlasech oběti. Pachatel ji vytáhl po schodech zpět do prostor střechy, kde zřejmě přišla znovu k vědomí. Poté byla kolem 7:50 vrahem uškrcena již sundanou a odříznutou punčochou.
Vražda Marie P. je jistě vraždou sadistickou, ale dle informací z časového snímku postrádající jakékoliv stopy nekrofilní manipulace s obětí. Žena byla živá zřejmě po celou dobu jejího pobytu na střeše domu. Vražda byla zakončením a nikoliv začátkem celé akce ze strany pachatele. Vrah musel prostředí skvěle znát a navíc musel mít klíče od prostor střechy domu. Je reálně nemožné, aby vraždu provedl tímto způsobem náhodný pachatel, jakkoli rafinovaný. I s ohledem na výsledky fyziodetekčního vyšetření a sebevraždu podezřelého Schröttera přesně rok od vraždy Marie P. je pravděpodobné, že vrahem byl skutečně tento muž, který oběť perfektně znal a bydlel v jejím okolí.