Do oblasti Českého Švýcarska, kde nalezli v červnu roku 1987 smrt tři mladí lidé se vydával v mládí i tramp Ondřej Knotek. Jak na něj tato oblast působila necháme vyprávět jeho samotného…
Vždycky když se o tom někde psalo tak jsem sledoval tento případ. To léto kdy zemřeli, jsme se tam totiž s turistickým oddílem pohybovali. Šli jsme pěšky ze Šluknova do Hřenska a spali pod převisy a různě pod širákem.
Bylo nás pět desetiletých kluků se dvěma vedoucími 24 a 17 let. Byl to parádní pochod, říkali jsme si sedm statečných, to proto, že jsme se vydali na ten dlouhý pochod, jinak jsme tak stateční nebyli, musím říci, že některá místa u nás nejen v noci nevyvolávala příjemný pocit. Kluci měly dojem, že nás někdo pořád sleduje. Dokonce tvrdili, že ráno když jsme spali u pomníčku pochodu smrti z roku 1945, tak ráno viděli na stráni nad převisem za stromy člověka v uniformě, tvrdili, že pohraničníka, já nikoho neviděl. Jen vím, jak mi bylo divné že by tam byl pohraničník. Nikdy jsme tam žádného nepotkali.
Vlastně nevím jestli se tato hranice s NDR hlídala. Chodili jsme tam potom každý rok a mohu říci, že to byla stále stejná místa kde jsme cítili zvláštní atmosféru. Vědět, že se tam stala taková událost, byli bychom podělaní až za ušima. To jsem se dozvěděl až mnohem později.
Ve vyšším věku jsem tam už nikdy nebyl, tak neumím posoudit, nakolik to mohla způsobovat nějaká dětská fantazie nebo třeba jen skutečnost, že jsme někde v divočině docela daleko od vesnice. Navíc tenkrát nebyla horská kola a v některých oblastech to bylo na jednodenní výlet dost daleko takže lidí tam bylo velice málo.
Možná blízkost hranice taky mohla sehrát určitý pocit tajemna. Vždy jsme vycházeli z Brtníků a cíl Hřensko. Nejtísnivěji na mě působil úsek někde od Brtnického hrádku k louce na Tokání a směrem k Malé právčické bráně, už si úplně nepamatuji jak tam tenkrát ty značky vedly.
Ten příběh s údajným pohraničníkem se odehrál u památníku obětí pochodu smrti z roku 1945. Je tam z modré značky odbočka asi 200 metru k památníku a kousek od něj je po levé straně převis velikosti, že se nás sedm tam tak akorát vešlo. Tam jsme pravidelně spávali. Tam proti tomuto převisu ve stráni měl být viděn ten domnělý pohraničník. Je to tedy trochu jinde než nález těch těl, i když zase taková dálka to není. Ptal jsem se chlapce co tam byl tenkrát se mnou, ale už si to vůbec nepamatuje.
Na druhou stranu můj otec jezdí už léta se skupinou trampů, stejné trasy mnohokrát prošel i mimo značky a nikdy o něčem takovém nehovořil.
Zdroj: Ondřej Knotek, autor stránek Pomníky letců.
Fotografie křížů je použita s laskavým svolením autora rajce.net
