Článek věnovaný třem zavražděným turistům
Tragická smrt tří mladých lidí – Petra Havla, Pavla Plška a Lenky Vítové – se odehrála 29. června 1987 v oblasti Mezná v Česko-saském Švýcarsku.
Co se stalo podle svědectví
Podle zdokumentovaných výpovědí turisté nedovoleně navštívili Pravčickou bránu. Přelezli zábranu ze směru od německé hranice, čímž vstoupili na uzavřené skalisko.
Jejich chování zaznamenal hlídač Pravčické brány, pan Dvořák. Okamžitě se je snažil zastavit a pokárat, ale turisté utekli zpět směrem k hranici. Proto informoval Ostrahu státní hranice (OSH) o údajném ilegálním vstupu německých občanů do ČSSR.
Následovala honička. Není jasné, zda probíhala na obou stranách hranice, ale pokud ano, mnohé by to vysvětlilo.
Brutalita východoněmeckých pohraničníků
Svědectví dokládají neobvyklou brutalitu východoněmeckých pohraničníků při zacházení se zadrženými německými občany. Příklad z výpovědi Josefa Kadeřábka (*1955) v projektu Paměť národa:
„Nebo ve Hřensku jsem to zažil a zažil jsem to i v Petrovicích na přechodu, kdy přivezli Němce, kteří se pokoušeli tady naivně utéct přes čáru, a když je naši chytili a dávali je zpátky Ossies Němcům, ty chycené, tak to jsem viděl asi největší brutality, myslím při tom předávání. Ti naši pohraničníci prostě jim je dali, ale to, jak oni s nimi zacházeli, ti němečtí celníci nebo ti policajti pasoví, takovou brutalitu jsem asi v životě neviděl. To kam se hrabe Národní třída. Fakt jako do oka obuchem, přeražená ruka a házeli je do aut prostě, ty, kteří se pokoušeli a které tady ti naši chytili.“
Tajemný „Kronikář“
Po roce 1990 asi půl roku pronásledoval matky zavražděných podivín přezdívaný „Kronikář“.
- Na první schůzce u Tyršova pomníku přijel na kole, během rozhovoru na něj zapomněl a odešel pro auto.
- Druhá schůzka proběhla v obytném autě přestavěném ze sanitky. Zde se „Kronikář“ pochlubil svou kronikou a zejména fotografií, která údajně zachycovala člověka zašlapaného v bahně, nad nímž stáli čeští i němečtí pohraničníci. Komentář: „To nebyla vražda první ani poslední.“
(„Kronikář“ údajně zaznamenával události u hřenské OSH a intenzivně se zajímal o totožnost vraha.) Osobu „Kronikáře“ – Jaroslava Pokorného identifikoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ale výslech byl neúspěšný. Pokorný mlčel, ze strachu nic neřekl. Kronika se nikdy nenašla.
Závěr a teorie
Jak dalece tato teorie přesahuje rámec českého prostředí, nechť posoudí každý sám. Nejpravděpodobnější trasa obětí je podle svědectví následující: narušení hranice vedlo k zásahu pohraničních oddílů obou zemí.
Je jisté, že o narušení věděli na obou stranách. Výsledek známe. Důvod, proč případ zůstal oficiálně nevyřešen, je tedy zřejmý. Míru viny jednotlivých zúčastněných (jejichž totožnost je známá) už dnes nelze přesně určit.
Při několikaletém objasňování této události byly použity materiály a výpovědi Evy Havlové, Jindřicha Strausse, internetových článků, vyšetřovacích spisů z let 1987- 88 a spisů UDV z let porevolučních, Paměti Národa https://www.pametnaroda.cz/cs/kaderabek-josef-1955, mapových podkladů na Mapy.cz, a vlastního nejen terenního průzkumu lokality a případu obecně.
