Blog

Případ Studna je jedním z nejslavnějších a nejzáhadnějších kriminálních případů v českých dějinách, který se odehrál v noci z 12. na 13. února 1968 v obci Vonoklasy u Prahy. Tato rodinná tragédie, zahrnující vraždu, sebevraždu a pokus o sebevraždu, inspirovala televizní seriály i nedávnou minisérii a dodnes vyvolává spory o skutečný průběh událostí. Níže shrnuji klíčové informace na základě dostupných internetových zdrojů.

Pozadí rodiny Jelínkových

Rodina Jelínkových žila v izolaci v domě č. p. 96 v ulici Ke Strouze. Stanislav Jelínek starší (nar. 28. 8. 1911) byl muž s vážnou psychickou poruchou, pravděpodobně schizofrenií, kterou projevoval již po vojenské službě v letech 1933–1935. Oženil se s Marií Skopovou (nar. 1915) na počátku 40. let navzdory nesouhlasu rodiny. Jejich syn Stanislav Jelínek mladší (nar. 1939) onemocněl v roce 1943 dětskou obrnou, což mu způsobilo částečné ochrnutí levé ruky a pravé nohy. Přesto úspěšně dokončil studia na ČVUT (absolvoval 11. 6. 1962 oborem jaderné inženýrství) a pracoval jako vědecký pracovník v Výzkumném ústavu mlýnském a pekárenském od roku 1966. Otec byl tyranský a násilný – psychicky i fyzicky zneužíval manželku a syna. Marie Jelínková skončila 1. 1. 1962 práci v Černošicích, aby zůstala doma. Rodina měla dlouhodobé konflikty se sousedy (např. s Josefem Ungrem a Přemyslem Košanem), které eskalovaly po roce 1949 – včetně bitky s noži v roce 1962 a útoku 7. 11. 1967, po kterém byl otec i syn hospitalizován. Otec měl být vyslýchán 14. 2. 1968 kvůli tomuto incidentu.

Průběh tragédie

V noci kolem půlnoci vypukl požár v domě, který hasiči z Radotína objevili kolem 4 hodin ráno. Dům i zahrada byly zamčené zevnitř. V ložnici na prvním patře našli ohořelou mrtvolu Marie Jelínkové (53 let), identifikovanou podle zubní korunky – byla zbitá tupým předmětem (zlomenina lebky), ubodána a zemřela na udušení krví před zapálením. Stanislav Jelínek starší (57 let) byl nalezen utopený v zahradní studni (průměr 80 × 80 cm, hloubka přes 11 m) s řeznou ranou na zápěstí. Syn Stanislav mladší (28 let) byl nalezen ráno v Černošicích (Husova ulice č. p. 881) podchlazený, bosý a v šoku s povrchovými řeznými ranami na krku (14 cm) a levé paži (tři paralelní řezů na zápěstí), které byly posouzeny jako sebevražedné. Požár byl založen chemikálií Travex, slámou a hadry.

Vyšetřování a závěry

Vyšetřování vedl major Josef Strouhal z Národní bezpečnostního sboru. Důkazy ukázaly na původce uvnitř domu. Pitvy potvrdily, že matka byla zabita před požárem, otec se utopil s možnou sebevražednou ranou a synovy rány byly sebezpůsobené. Syn byl hospitalizován v psychiatrické léčebně Bohnice kvůli depresi a poskytl tři protichůdné výpovědi: Nejprve mluvil o neznámém útočníkovi spojeném se sousedy (vyvráceno), pak obviňoval otce z vraždy matky a pokusu o utopení jeho, nakonec popsal, jak slyšel matčin výkřik, viděl otce s nožem, byl donucen sekat stromy sekerou, pokusil se o sebevraždu nad studnou (řez na krku a paži ze strachu), spadl dovnitř, bojoval s otcem, který skočil za ním, utopil ho v sevření a vyškrabal se ven (důkazy: otisky nohou, krev a vlasy v jeho skupině na stěnách studny). Případ byl uzavřen s závěrem, že otec zavražděl manželku, založil požár a spáchal sebevraždu; syn se pokusil o sebevraždu, ale přežil. Žádné obvinění ze smrti otce, protože rány byly sebezpůsobené. Spisy se ztratily.

Kontroverze a otevřené otázky

Přestože oficiální verze obviňuje otce, případ je plný nesrovnalostí: Synovo tělesné postižení (ochrnutí nohy) činí fyzicky nepravděpodobným, že by v úzké studni přemohl a utopil otce, zatímco sám vyšplhal ven (simulace úniku trvala přes 1,5 hodiny). Smrt otce nevypadá na sebevraždu, spíše na násilí. Výpovědi syna byly ovlivněny šokem, léky nebo tlakem vyšetřovatelů v době cenzury po srpnové invazi. Ignorovány byly sousedské konflikty a možné vnější zapojení. Syn nikdy o případu veřejně nemluvil a zemřel v roce 2002 na mrtvici (73 let), pohřben v Křtinách. Rodiče jsou pohřbeni anonymně v Karlíku u Dobřichovic.

Dědictví a nedávný vývoj

Případ inspiroval 26. díl seriálu 30 případů majora Zemana (1976) s názvem Studna, kde byl fikcionalizován jako sousedská vražda. V lednu 2025 uvedla platforma Voyo (nyní Oneplay) minisérii Studna, která příběh dramatizuje od 30. let po tragickou noc a obnovila debatu – podnítila novináře k prozkoumání archivů a kladení otázek o pravdě. Dům koupil vzdálený příbuzný, renovoval ho, studna je stále v provozu.