Blog

Paní Jana Ulrychová z Děčína se domnívá, že jí v porodnici ukradli dítě. Její příběh je plný záhad a nejasností. V prosinci 1970 porodila v děčínské porodnici holčičku. O dva dny později jí lékařka oznámila, že dítě zemřelo. Paní Ulrychová však dlouhé roky sbírala důkazy, které naznačují, že všechno možná mohlo být jinak. V roce 2019 se jí nakonec podařilo dosáhnout úřední exhumace hrobového místa, kde měla dceru nemocnice údajně pohřbít. K jejímu zděšení však na místě nebyly žádné ostatky a hrob byl prázdný. 

Jaké důkazy má paní Ulrychová?

Paní Ulrychová má několik klíčových důkazů, které podporují její tvrzení, že její dcera nezemřela, ale byla jí ukradena. Zde jsou některé z nich:

Prázdný hrob: Při úřední exhumaci hrobového místa, kde měla být její dcera pohřbena, byly na místě nalezeny pouze prázdné hroby. Žádné ostatky nebyly nalezeny, což je velmi neobvyklé a zpochybňuje oficiální verzi událostí.

1. Nesrovnalosti v dokumentech: Paní Ulrychová shromáždila dokumenty, které ukazují nesrovnalosti v lékařských záznamech a úmrtním listu. Existují rozpory ohledně data úmrtí a dalších detailů.
2. Svědectví očitých svědků: Několik lidí, kteří byli přítomni při porodu, tvrdí, že viděli živé dítě. Jejich svědectví podporuje tvrzení, že dítě nezemřelo.
3. Nedostatek spolupráce nemocnice: Nemocnice neposkytla paní Ulrychové dostatečné informace a spolupráci. Jejich odmítání spolupracovat zvyšuje podezření.

Jaký byl motiv údajného únosu?

Motiv údajného únosu je stále nejasný a plný tajemství. Paní  Ulrychová se domnívá, že její dítě bylo ukradeno, ale přesný důvod tohoto údajného činu zůstává neznámý. Existuje několik možných scénářů:

1. Obchod s dětmi: Někteří spekulují, že dítě mohlo být uneseno pro účely obchodu s dětmi. V minulosti existovaly případy, kdy byly novorozené děti prodávány nelegálním adopčním agenturám nebo pachateli trestných činů.
2. Náboženské nebo okultní důvody: Někteří věří, že únos mohl být motivován náboženskými nebo okultními praktikami. Existuje mnoho konspiračních teorií spojených s tajemnými rituály a oběťmi.
3. Nesrovnalosti v rodinných vztazích: Možná existovaly rodinné neshody nebo konflikty, které vedly k únosu. To však zůstává pouze spekulací.

Kdo by mohl být pachatelem?

Identifikace pachatele v případě paní  Ulrychové zůstává nejasná a plná spekulací. Existuje několik možných scénářů, ale žádný z nich není potvrzený:

1. Neznámý únosce: Pokud bylo dítě skutečně uneseno, mohl být pachatelem neznámý únosce. To by mohlo být motivováno různými faktory, jako je obchod s dětmi nebo osobní zájmy.
2. Nemocniční personál: Paní Ulrychová tvrdí, že nemocnice jí řekla, že její dítě zemřelo. Existuje možnost, že některý člen nemocničního personálu mohl být zapojen do údajného únosu.
3. Rodinný člen: V některých případech byly děti uneseny v rámci rodiny. Možná existovaly rodinné konflikty nebo tajemství, která vedla k tomuto podezření.

Co říká policie na tento případ?

Policie zatím neposkytla veřejně dostupné informace o tomto případu. Paní Ulrychová se však nevzdává ve snaze zjistit pravdu o své dceři a hodlá pokračovat v boji za spravedlnost. Její odhodlání a vytrvalost jsou obdivuhodné, a doufáme, že se jí podaří nalézt odpovědi na své otázky.

Hrobové místo a pomníček zaplatil neznámý „mecenáš“ na deset roků bez toho aby paní Ulrychovou jakkoliv informoval. Podle hřbitovních záznamů pomník po uplynutí placeného pronájmu hrobu odnesl, bez dalšího vysvětlení Prošek.

Svědectví

Já Jana Ulrychová dříve Líbalová potvrzuji že jsem měla termín 27.12.1970, ale jelikož mi praskla plodová voda,tak jsem porodila holčičku 17.12.1970. Holčičku jsem porodila v pořádku, pan doktor H. ji očistil a řekl váha 2.40 a délka 48 cm. A předal ji porodní asistence a ta holčičku odnesla a ani mi ji neukázala, tak jsem ji viděla jen zezadu. Porodila jsem okolo jedné hodiny po paní D. Na sále jsem zůstala sama až do páté hodiny odpolední, a pak mě paní Dana Š. odvedla na pokoj, kde byly už tři rodičky. Na sále jsem dostala kapačku, ale nevím z jakého důvodu, protože jsem byla v pořádku a měla jsem porod velice rychlý a bezbolestný. Na pokoji mi sestra dala nějaký prášek a spala jsem až do druhého dne. Když přinesli děti ke kojení a moji holčičku ne, tak jsem se zeptala sestry paní Dany Š. kdy přinesou moji holčičku a ona mi na to odpověděla, až to rozhodne paní doktorka. Další den a to 19.12.1970 zase holčičku nikdo nepřinesl a tak jsem čekala až to doktorka rozhodne. Ten stejný den mezi osmou a devátou hodinou jsem byla ne toaletě na novorozeneckém oddělení, tam jsem potkala sestru P. a tak jsem se ji zeptala kdy uvidím moji holčičku, zeptala se mě na mé jméno a když jsem řekla Líbalová, tak řekla ať sejdu na ni podívat, jak je pěkná a že jde se mnou domů. Tak jsem s ní šla do pokoje a moje holčička byla v inkubátoru. Zeptala jsem se ji proč jc v inkubátoru, ona mi odpověděla ať si ji pořádně prohlídnu jak je pěkná a jakou má krásnou barvu a že si jde něco udělat a vyzvedne mě. Když odešla,tak asi za pět minut přišla paní doktorka Z. a strašně na mě řvala co tam dělám, když jsem ji vysvětlila že mě tam pustila sesrta, tak mě vystrkala za dveře a vynadala setře. Divila jsem se proč tak vyvádí, když moje holčička je v pořádku a jde se mnou domů. Druhý den 20.12.1970 po ránu okolo osmé hodiny přišla ke mně paní doktorka Z. a oznámila mi že moje holčička v noci zemřela a ať podepíši tento papír, že se o všechno postarají a já nemusím nic udělat, tak jsem papír podepsala, ale co jsem podepsala jsem neviděla, protože jsem brečela. 22.12.1970 mě propustily z nemocnice domů, ale žádné papíry že jsem porodila a holčička zemřela jsem nedostala a ani mě nikdo nic nevysvětlil. Ale abych řekla pravdu, vše mi bylo divné, co se v té nemocnici dělo, například to že mě nechali celý dny o hladu, jen jsem měla ráno snídani a pozdě večer chleba ze sýrem, nikdy jsem nedostala oběd. Po vizitě mě sestra paní Dana Š. dala injekci a prášek a já spala celé hodiny. Hodně jsem o tom přemýšlela a hlavně o tom když mě navštívila moje matka a řekla že ji paní doktorka Z. řekla že moji holčičku strčí někomu do rakve a s tím nezmámím člověkem pochovají. Ale na drahou stranu jsem byla rada že se nemocnice o to postarala. Je pravda, že ještě do Vánočních svátku jsem navštívila mé kamarádky řekla jsem jim o tom co se stalo a že je to vše divné. Na štědrý den jsem s mým manželem byla na večeři u rodičů kde jsem brečela i s moji sestrou Evou. Mezi svátky jsem byla na návštěvě u Marty Jeřábkové a Lidy Curdové znova a vše jsme probírali. Mluvili jsme o tom na co to děcko mohlo zemřít. Jedna paní co byla na stej ném pokoji co já,tak mě utěšovala a řekla mi že se děcko mohlo loknout plodové vody a to je prý nebezpečné. 21.2.1972jsem porodila syna, tak moje bolest trochu odešla. Po 46 letech jsem si uvědomila, když mám vnoučata tak bych také měla vědět na co ta má holčička zemřela. A tak jsem si došla na matriku 26.6.2016, Kde jsem zjistila že úmrtní list není a byl tam jen rodný list který jsem si nechala vytisknout a zjistila jsem že mám špatné data 27.12.1970 narození mé holčičky. Ten stejný den jsem šla na pohřební správu a tam jsem zjistila že jsem moji holčičku sama pochovala a nechala udělat pomník a zaplatila jsem to na 10 let 6.1.1971. Což nebyla pravda, jelikož jsem mojí holčičku nepohřbívala a žádný pomník nezřizovala, a proto jsem byla velice překvapená co jsem vše zjistila. Dnes věřím tomu, že má holčička nezemřela, ale byla v porodnici odcizená a někomu jinému předaná.

V Děčíně dne 10.8.2017
Jana Ulrychová

Zdroj: kompletní úřední protokoly -Jana Ulrychová, Fotogalerie https://ibb.co/album/m5vdPG a vlastní pátrání – Petr Drbohlav