Blog

Analýza případu Jana Humenského.

Úvod do případu „Příliš Podobné Zmizení“

Případ známý jako „Příliš podobné zmizení“ je považován za jeden z nejoriginálnějších v historii české kriminalistiky a průlomový z hlediska české justice. Odehrával se na podzim roku 1993, v době, která poskytovala příležitost nejen odvážným podnikatelským záměrům, ale i chladnokrevným zločincům. Centrem případu jsou záhadná zmizení dvou mladých podnikatelů, Petra Macka a Lea Čiháka, kteří se vydali na obchodní schůzky s neznámým kupcem a poté beze stopy zmizeli i se svým drahým zbožím a vozidly.

Oběti a jejich zmizení

1. Petr Macek:

    ◦ Zmizel v červenci 1993 po obchodní schůzce s osobou, která se představovala jako „Bartoš“.

    ◦ Humenský se původně domníval, že Mackovi jsou ochotni spolupracovat za nevýhodných podmínek, a na schůzku pro jistotu nedorazil. Nicméně, Macek nakonec zmizel.

    ◦ Dne 28. ledna 1994 byl v Jablonci nad Nisou nalezen VW Golf s silně zakrváceným sedadlem spolujezdce, který kdysi vlastnil pohřešovaný Petr Macek. Vozidlo mělo na svou modernost poněkud archaickou poznávací značku JND 21-93, která patřila automobilu odcizenému již v roce 1990.

    ◦ Humenský později doznal, že Macka vylákal z náměstí v Hodkovicích do prostoru nedaleko sportovního letiště. Zde, již za tmy, na něj vytáhl pistoli. Macek se proti zbrani ohnal a Humenský ho střelil minimálně třikrát do hlavy z revolveru. Mrtvé tělo přemístil na sedadlo spolujezdce, odjel s vozidlem na Mnichovo Hradiště, kde mrtvolu odhodil do vzrostlé kukuřice. Asi za tři dny se na pole vrátil a tělo zakopal do země. Mackovo auto používal až do ledna 1994.

2. Ing. Leo Čihák:

    ◦ Dne 5. listopadu 1993 se vydal na poslední obchodní cestu svého života.

    ◦ 27letý inženýr z Prahy rodině oznámil, že odjíždí do Turnova na obchodní schůzku s „Najmanem“, který se mu telefonicky ozval na inzerát v Annonci. Najman měl zájem odkoupit pět videokamer značek a Sony a nabízel peníze „na dřevo“.

    ◦ Čihák zmizel beze stopy, stejně jako jeho vůz Opel Kadet Combi s nákladem elektroniky.

    ◦ Humenský k Čihákově vraždě sdělil, že z Turnova pokračovali směrem na Liberec. Během jízdy listopadovým večerem ho přiměl zastavit na odpočívadle a minimálně dvěma výstřely do hlavy ho usmrtil. Tělo přemístil na sedadlo spolujezdce a odvezl do Žehrovských lesů, kde je zasypal listím. S autem později odjel do lesů vojenského prostoru a zapálil ho.

Pachatel: Jan Humenský

Hlavním podezřelým a později usvědčeným pachatelem byl Jan Humenský, v době vyšetřování 46letý, později 47letý.

• Modus Operandi:

    ◦ Humenský využíval telefonické kontakty, často na inzeráty.

    ◦ Představoval se pod různými jmény, jako „Bartoš“ a „Najman“, občas se však spletl a volal omylem některým lidem vícekrát.

    ◦ Jeho hlas byl atypický a silně upomínal na populárního komika Felixe Holzmanna. Mackovým dokonce zbyla magnetofonová nahrávka tohoto hlasu.

    ◦ Cílem byly výhodné obchody s drahým zbožím, především elektronikou.

    ◦ Vraždy prováděl pravděpodobně střelnou zbraní (revolver) a následně se snažil těla ukrýt a vozidla obětí použít nebo zničit.

• Kriminální historie a kontroverzní propuštění:

    ◦ Jan Humenský byl dvakrát trestaný odnětím svobody.

    ◦ Poprvé v roce 1984 byl odsouzen na čtyři roky za trestnou činnost, především krádeže aut.

    ◦ V únoru 1990 byl znovu zadržen pro zlodějny a okresní soud v Semilech mu vyměřil šest a půl roku nepodmíněně, s předpokládaným termínem propuštění 8. srpna 1996.

    ◦ Přes tento rozsudek získal Humenský během výkonu trestu neuvěřitelných 61 kázeňských odměn a sedmkrát mu bylo uděleno krátkodobé přerušení trestu.

    ◦ Nakonec byl podmínečně propuštěn 18. července 1993 na návrh ředitele věznice v Rýnovicích. Mackovo zmizení nastalo přibližně týden po jeho propuštění, což zpochybnilo „humanistický předpoklad o zločincově polepšení“.

Vyšetřování a klíčové stopy

• Přínos Rodin Obětí:

    ◦ Mackovi: Díky Humenského chybě, kdy omylem zavolal znovu rodině, která oplakávala zmizení Petra Macka, získali Mackovi magnetofonovou kazetu s nahrávkou Humenského hlasu.

    ◦ Čihákovi: Otec Lea Čiháka se s druhým synem ukázal jako „pravý muž činu“. Dne 14. listopadu 1993 navštívili turnovskou burzu, kde u jednoho člověka objevili digitální diář, „navlas podobný tomu, jaký vlastnil syn Leo“, i když byl opotřebovaný a s vymazanými daty. Když se vydali za údajným prodejcem, spatřili už jen odjíždějící auto s firemním nápisem.

• Policejní zjištění:

    ◦ Dne 28. ledna 1994 si vnímavý pochůzkář v Jablonci nad Nisou všiml nesouladu: zaparkovaný VW Golf měl na svou modernost poněkud archaickou poznávací značku (JND 21-93?). Vyšetřování potvrdilo, že vůz patřil zmizelému Petru Mackovi a stará SPZ ukradenému vozu z roku 1990, což poprvé přineslo jméno Jana Humenského do případu.

    ◦ V závěru roku 1993 začal speciální policejní tým prověřovat indicie vzbuzující podezření vůči Humenskému.

• Případ „Pan Daniel“:

    ◦ Dne 13. ledna 1994 zazvonil telefon v pražském bytě pana Daniela. Volající se představoval jako „Bartoš“ (dříve „Najman“) a chtěl koupit elektroniku z Danielova inzerátu v Annonci. Danielovi se zdál hlas povědomý a vzpomněl si na zvěsti o obchodníkovi, který zmizel s videokamerami směrem k Turnovu.

    ◦ Pan Daniel se snažil s „Bartošem“ domluvit osobní schůzku s podezřele silným zájmem, což Humenský vycítil. Humenský se zdvořile vymluvil na zaneprázdnění a zavěsil, už nikdy se neozval. Tento incident ukázal Humenského opatrnost a instinkt.

Zadržení a doznání

Smyčka kolem Humenského se utahovala, a on sám vytušil, že má „stíny“ v zádech. Na jaře 1994 nečekaně nasedl na vlak směr Slovensko. Tam odcizil svému bratranci cestovní pas, do kterého vyměnil fotografii za svou. Dne 20. května 1994 byl zadržen poblíž Púchova slovenskou policií. Jelikož české úřady mezitím vyhlásily po Humenském pátrání jako po podezřelé osobě, byl 30. května vydán zpět do České republiky.

• Humenský vypovídal několikrát, i před soudcem s přiděleným obhájcem.

• Pokaždé vraždy Macka i Čiháka doznal.

• Dne 2. června 1994 slíbil, že kriminalistům ukáže, kde mrtvá těla zahrabal.

• Z neznámých důvodů, možná kvůli pocitu, že policie nemá dostatek důkazů, přestal vypovídat a odmítl je navádět k tělům obětí.

• Naštěstí, předchozí doznání poskytlo dostatek důkazů k usvědčení. I přes to, že těla obětí nebyla nalezena (nebo to není explicitně uvedeno), případ se stal průlomovým pro justici.

Závěr

Případ Jana Humenského je složitou mozaikou chladnokrevných vražd, podvodů a policejního vyšetřování, doplněnou o významný přínos rodin obětí a kontroverzní propuštění pachatele z vězení. Nedostatek těl obětí a Humenského náhlé odmítnutí spolupráce při jejich nalezení dodává případu tajemnou a dramatickou dimenzi. Zdá se, že i přes doznání pachatele, osud míst posledního odpočinku Petra Macka a Lea Čiháka zůstal tajemstvím

.

---

Podrobná časová osa událostí:

• 1984: Okresní soud v Jablonci nad Nisou odsuzuje Jana Humenského k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na čtyři roky.
• Únor 1990: Jan Humenský je znovu zadržen jako podezřelý z trestné činnosti, především z krádeží aut. Okresní soud v Semilech ho odsuzuje k šesti a půl letům nepodmíněně, s předpokládaným datem propuštění 8. srpna 1996. (Stará SPZ JND 21-93 patřila k automobilu odcizenému v roce 1990, což bylo spojeno s Humenským).
• 18. července 1993: Okresní soud v Jablonci na návrh ředitele věznice v Rýnovicích rozhoduje o podmíněném propuštění Jana Humenského z vězení.
• Červenec 1993: Podnikatel Petr Macek záhadně mizí po obchodní schůzce s osobou, která se představila jako „Bartoš“. Rodině Mackových zůstane magnetofonová nahrávka telefonického hovoru s „Bartošem“, jehož hlas připomíná Felixe Holzmanna.
• Podzim 1993: Anonymní volající (později identifikovaný jako Humenský) se představuje jako „Najman“ a kontaktuje pana Daniela, který inzeroval elektroniku, s nabídkou nákupu. Domluva schůzky téměř proběhne, ale Daniel zmešká jeden hovor.
• Listopad 1993: Mezi prodejci na letenské burze kolují fámy o obchodníkovi, který odjel k Turnovu s tuctem videokamer a zmizel.
• 5. listopadu 1993: 27letý inženýr Leo Čihák z Prahy se vydává na obchodní schůzku do Turnova s osobou, která se představila jako „Najman“ (kontaktoval ho na inzerát v Annonci a chtěl koupit pět videokamer Sony). Čihák mizí beze stopy i se svým vozem Opel Kadet Combi a nákladem elektroniky.
• 14. listopadu 1993 (neděle): Otec Lea Čiháka spolu s dalším synem navštěvují turnovskou burzu, kde objeví digitální diář, opotřebovaný, ale „čistý“, s vymazanými daty, navlas podobný tomu, jaký vlastnil Leo. Když se vydají za údajným prodejcem, spatří jen odjíždějící auto s firemním nápisem.
• Konec roku 1993: Speciální policejní tým začíná prověřovat několik indicií, vzbuzujících podezření vůči 46letému Janu Humenskému.
• Prosinec 1993: Anonymní volající (Humenský) znovu volá panu Danielovi, tentokrát se představuje z Pardubic.
• 13. ledna 1994: Anonymní volající (Humenský) potřetí volá panu Danielovi, tentokrát se představuje z Mladé Boleslavi. Pan Daniel se pokusí domluvit schůzku s „Bartošem“ (Humenským), ale jeho zjevně silný zájem ho varuje a Humenský hovor ukončuje a už nikdy nezavolá.
• Leden 1994: Jan Humenský přestává používat auto Petra Macka.
• 28. ledna 1994: V Jablonci nad Nisou, v Sadové ulici, si všímavý pochůzkář všímá zaparkovaného VW Golfu s archaickou poznávací značkou JND 21-93. Později se potvrdí, že auto patřilo pohřešovanému Petru Mackovi a stará SPZ patřila k vozu odcizenému v roce 1990 (spojeno s Humenským). Vůz má silně zakrvácené sedadlo spolujezdce.
• Jaro 1994: Jan Humenský, tuše policejní zájem, nasedá na vlak směr Slovensko.
• Mezi 18. červencem 1993 a jarem 1994: Jan Humenský odcizuje cestovní pas svému bratranci a jmenovci a vyměňuje v něm fotografii za svou.
• 20. května 1994: Jan Humenský je zadržen poblíž Púchova na Slovensku.
• 30. května 1994: Slovenská policie vydává Jana Humenského zpět do České republiky, neboť české úřady po něm vyhlásily pátrání jako po podezřelé osobě.
• 2. června 1994: Jan Humenský se několikrát přiznává k vraždám Macka i Čiháka, a to i před soudcem s přiděleným obhájcem. Slíbí, že kriminalistům ukáže, kde těla zahrabal. Později však přestane vypovídat a odmítá vést policisty k tělům obětí.

Obsazení postav:

• Petr Macek: Podnikatel, který záhadně zmizel v červenci 1993 po obchodní schůzce s osobou, která se představila jako „Bartoš“. Jeho auto je později nalezeno se zakrváceným sedadlem spolujezdce. Jeho rodina oplakávala jeho zmizení a uchovala si nahrávku hlasu „Bartoše“.
• Leo Čihák: 27letý inženýr z Prahy, který zmizel 5. listopadu 1993 po obchodní schůzce v Turnově s osobou, která se představila jako „Najman“. Jel si prodat videokamery. Jeho vůz Opel Kadet Combi a náklad elektroniky zmizely s ním.
• Otec Lea Čiháka: Iniciativní muž, který se spolu s druhým synem vydal pátrat po svém pohřešovaném synovi. Objevil digitální diář podobný synovu a téměř narazil na vraha.
• Bratr Lea Čiháka: Doprovázel otce Lea Čiháka při pátrání na turnovské burze.
• Jan Humenský: Dvakrát trestaný muž (poprvé v roce 1984 na 4 roky, podruhé v roce 1990 na 6,5 roku za krádeže aut), podmíněně propuštěný z vězení 18. července 1993. Podezřelý z vražd Petra Macka a Lea Čiháka, kde se představoval pod jmény „Bartoš“ a „Najman“. Jeho hlas připomínal Felixe Holzmanna. Používal kradenou SPZ JND 21-93. Později zadržen na Slovensku poté, co ukradl pas svému bratranci, a vydán zpět do ČR. K vraždám se přiznal, ale odmítl ukázat, kde jsou těla obětí.
• Pan Daniel: Muž, který inzeroval elektroniku a byl třikrát kontaktován Janem Humenským (pod jmény „Najman“ a „Bartoš“). Jeho opatrnost a možná i přílišná zvědavost pravděpodobně zabránily tomu, aby se stal další obětí.
• Pochůzkář v Jablonci nad Nisou: Všímavý policista, který si 28. ledna 1994 v Sadové ulici všiml nesouladu mezi moderností VW Golfu a archaickou poznávací značkou, což vedlo k nalezení vozu Petra Macka.
• Kriminalista (anonymní): Důvěrně obeznámený s případem, vyjádřil se k Humenského nečekanému zastavení výpovědi.
• Ředitel věznice v Rýnovicích: Navrhl podmíněné propuštění Jana Humenského v červenci 1993.
• Slovenská policie: Zadržela Jana Humenského poblíž Púchova a vydala ho zpět do České republiky.