Smrt ve Stolových horách: Byli dva studenti obětí neonacistického rituálu?

Úvod: Idylický výlet, který skončil popravou

Stolové hory jsou krajinou jako z jiného světa. Ostří skalních hřebenů, hluboké lesy a výhledy, které berou dech. Přesně takové místo si pro svůj srpnový výlet vybral mladý zamilovaný pár studentů, Anna Kembrowska a Robert Odżga. Spojovala je nejen láska k sobě navzájem, ale i vášeň pro přírodu, hudbu a fotografii. Jejich idylický trek se však proměnil v noční můru. Místo návratu do kempu je čekala brutální poprava, která navždy zmrazila jejich mladé životy a dodnes zůstává jednou z největších záhad polské kriminalistiky.

Co se skutečně stalo 17. srpna 1997 jen pár metrů od rušné turistické stezky? Původní předpoklady o loupežné vraždě se brzy začaly drolit pod tíhou znepokojivých okolností. V pozadí se totiž rýsuje mrazivá teorie, která tento brutální čin spojuje s temným ideologickým podhoubím tehdejší doby a která zpochybňuje vše, co jsme si o tomto zločinu mysleli.

——————————————————————————–

1. Dva zamilovaní studenti a chladnokrevná poprava

Anna Kembrowska, dívka, na jejíž tváři podle přátel neustále hrál úsměv, a Robert Odżga, mladík s brýlemi, lehkým vousem a dlouhými vlasy spadajícími na ramena, byli šťastný, bezproblémový pár. Společně studovali, sdíleli lásku k přírodě, fotografii a hudbě a plánovali společnou budoucnost. Neměli žádné nepřátele, žádné vazby na kriminální prostředí. V srpnu 1997 organizovali pro své spolužáky terénní seminář v národním parku Góry Stołowe. Dne 15. srpna se vydali na dvoudenní výlet do skal, ze kterého se už nikdy nevrátili.

Jejich těla byla nalezena až o deset dní později, pohozená pod skalami jen několik metrů od turistické stezky, na místě, které od té chvíle nese příznačné jméno Kopa Śmierci – Hora smrti. Okolnosti nálezu byly šokující. Oba byli popraveni střelou do hlavy z bezprostřední blízkosti – Anna mezi oči, Robert do týlu. Absence jakéhokoli zjevného motivu, jako byla loupež cenností, učinila z vraždy ještě větší záhadu. Policie měla dvě oběti, dvě kulky, ale žádný motiv a žádné podezřelé. Případ se na léta odložil k ledu, dokud vyšetřovatelé nezačali zkoumat jedinou stopu, kterou všichni přehlédli: kalendář.

Pamětní deska na místě činu dnes připomíná jejich tragický osud slovy, která vystihují nesmyslnost celého zločinu:

„Byli młodzi, wrażliwi, pełni radości życia. Zginęli od kul zabójcy dnia 17.08.1997 roku na turystycznym szlaku, w górach, które tak ukochali”

2. Děsivá náhoda: Datum s temnou symbolikou

Dlouhá léta se datum 17. srpna 1997 zdálo být jen tragickou shodou okolností. Hlubší pohled do extremistické subkultury té doby však odhalil mrazivou souvislost, kterou vyšetřovatelé zpočátku přehlédli. Přesně v tento den uplynulo desáté výročí sebevraždy Rudolfa Hesse, Hitlerova zástupce, který se po své smrti ve věznici Spandau stal pro neonacistickou scénu mučedníkem a ikonou.

Proč je tato časová shoda tak znepokojivá? Informace, že poprava dvou mladých lidí se odehrála na den přesně na výročí uctívané postavy neonacistů, zcela mění pohled na celý případ. Z náhodné, byť brutální vraždy se náhle stává zločin s možným rituálním podtextem. Mohla být tato poprava zvrácenou oslavou temného výročí? Tato otázka nasměrovala alternativní teorie vyšetřování mnohem zlověstnějším směrem.

3. Skrytý kontext: Neonacistické tábory ve stínu hor

Teorie o neonacistickém pozadí vraždy nebyla pouhou spekulací. Jak se později ukázalo, v nedalekém lázeňském městě Dušniky pořádala mezinárodní neonacistická organizace Blood & Honour až do léta 1997 pravidelné výcvikové (survival) kempy. Účastníci z celé Evropy se zde cvičili v bojových dovednostech, přežití v přírodě a procházeli ideologickou indoktrinací. V létě onoho roku byli v oblasti údajně spatřeni holohlaví mladíci v maskáčích. Právě v létě 1997, po vraždě studentů, tato tradice náhle skončila.

Že nešlo o okrajovou záležitost, dokládají i záznamy z tzv. „Hnědé knihy“ (Brunatna Księga), která monitorovala extremistické aktivity v Polsku. Záznam z prosince 1996 potvrzuje, že polské bezpečnostní složky v té době evidovaly síť přibližně 300 neonacistů napojených právě na organizaci Blood & Honour. Tato scéna byla nejen organizovaná, ale také násilná.

Další záznamy z roku 1997 dokumentují sérii útoků nazi-skinheadů na lidi s „alternativním“ vzhledem. Například v únoru v Kluczborku skatovali mladého muže kvůli jeho dlouhým vlasům. V srpnu v Dąbrowě Górnicze zase napadli s použitím těžkých nástrojů tři punky. Pro Annu a Roberta se jejich dlouhé vlasy a „hippie“ vzhled – oslava míru a individuality – mohly tragicky stát uniformou v očích těch, kdo je vnímali jako ideologického nepřítele. Profil útočníků se stával jasnějším: ideologicky motivovaní, násilní a zaměření na ty, které považovali za odlišné. Další stopa, ukrytá v balistické zprávě, měla tomuto portrétu vrahů přidat nečekaný mezinárodní rozměr.

4. Stopa zbraní: Záhadné pistole z Československa

Balistická expertiza však přinesla nejzáhadnější stopu ze všech – takovou, která ukazovala spíše na pečlivě naplánovanou popravu než na náhodný zločin. Vrazi použili dvě různé zbraně – obě byly pistole vyrobené v předválečném Československu. To nejen potvrdilo, že pachatelé museli být minimálně dva, ale také otevřelo další vrstvu záhady.

Jak se k takovým historickým zbraním dostali? Přivezli si tyto historické zbraně s sebou čeští či slovenští členové Blood & Honour, kteří se účastnili nedalekých táborů? Nebo stopa ukazuje na přeshraniční obchod se zbraněmi v rámci těchto extremistických sítí? Tento detail přidává celému případu mezinárodní rozměr a posiluje dojem, že nešlo o čin náhodných amatérů, ale o promyšlenou akci s temným pozadím.

——————————————————————————–

Závěr: Nevyřešená záhada a stín minulosti

Případ vraždy Anny Kembrowské a Roberta Odżgy je i po více než čtvrt století oficiálně nevyřešen. Ačkoliv spravedlnosti nebylo nikdy učiněno zadost, mozaika stop – datum prosáklé temnou symbolikou, místo zločinu ve stínu extremistických výcvikových táborů a zbraně, které vyprávějí svůj vlastní kryptický příběh – skládá obraz natolik ucelený, že je těžké ho ignorovat.

Mohli se Anna a Robert stát náhodnými oběťmi ideologické nenávisti, která se skrývala v idylické horské krajině? A kolik dalších temných tajemství devadesátých let stále čeká na své odhalení?

Stalker

Označení profese hlavního hrdiny sci-fi románu bratrů Strugackých

Tento příspěvek má 7 komentářů

  1. Baruba

    Neonacisté odporní…

  2. Baruba

    Je pravda, ze o dva roky driv, 1995, vrazdili neonaciste ve Svedsku

  3. Baruba

    Umbro, ted me napadlo, vy jste zila (zijete) v USA, co si myslite o pripadu JonBenet Ramsey? Vim, ze tohle je forum na ceske pripady, ale zrovna me ten pripad nekde vybehl v novinach nedavno

  4. Umbra

    O pripadu vim a pokud vim, tak je porad nevyreseny. Stalo se to zrovna v roce, kdyz jsme se sem pristehovali a pamatuji si, ze v TV kolem toho bylo opravdu velky halo, protoze se to stalo presne o vanocnim dnu.
    Hodne lidi podezrivalo matku/otce/bratra, protoze v dome byli tu noc jen oni, jenze cela rodina byla ocistena na zaklade nalezu muzske DNA na obleceni J.B. a match se nikdy nenasel. A dum byl snad pres noc odemceny, tak ze bylo mozne, ze tam vlezl nekdo v noci zvenku.
    Velice dobre tento pripad rozebira byv. FBI-agent a zakladatel crimi-profilingu John Douglas v „The Cases that Hunt Us“ (2000); mam ji doma, ale uz jsem to tak 15 let necetla. Mozna se to od te doby nejak pohnulo, ale nesleduji to. Mrknu na to.

  5. Baruba

    Vypada to tak Umbro. Ale neonaciste dokazou byt brutalni, viz pripad Johna Hrona.

Napsat komentář