1. Úvod: Kriminalistický pomníček pod Tatrami
Vražda devatenáctileté Milady Drexlerové z léta 1964 patří mezi nejznámější a nejtragičtější nevyřešené případy v historii československé kriminalistiky. Tento zločin, často označovaný jako „kriminalistický pomníček“, fascinuje veřejnost i odborníky dodnes, a to nejen kvůli své brutalitě, ale i kvůli neschopnosti vyšetřovatelů pachatele identifikovat a usvědčit. Jeho odkaz byl navíc nesmazatelně zapsán do populární kultury prostřednictvím slavné epizody seriálu Třicet případů majora Zemana, která nabídla fiktivní rozuzlení tam, kde realita zanechala jen otázky. Případ, který byl promlčen již v 80. letech, je dnes o to záhadnější, že původní vyšetřovací spis beznadějně zmizel a prohloubil tak tajemství, které přetrvává již šedesát let. Tento dokument se ohlíží za tragickým činem, složitým vyšetřováním a kulturním fenoménem, který z této kauzy vzešel.
2. Zločin v srdci Tater: Poslední dny Milady Drexlerové
Abychom plně pochopili složitost celého případu, je nutné se vrátit do Vysokých Tater v létě roku 1964, kdy vrcholila turistická sezóna. Právě zde, v idylické scenérii hor, došlo k brutálnímu činu, který otřásl celou republikou. Zaměření na oběť a okolnosti nálezu jejího těla nejen humanizuje statistiku zločinu, ale také odhaluje chladnokrevnost a brutalitu pachatele.
2.1. Oběť: Devatenáctiletá studentka z Rokycan
Obětí zločinu se stala Milada Drexlerová, devatenáctiletá studentka z Rokycan. Svědci ji popisovali jako velmi hezkou, okouzlující a komunikativní mladou ženu, která se snadno dávala do řeči s turisty i místními. Během svého pobytu v Tatrách se svěřila, že čeká na svého známého, který za ní měl přijet autostopem z Čech. Zda se jednalo o přítele, kamaráda, či jen letmou známost, se již nikdy nepodařilo objasnit. Právě tato otevřená a důvěřivá povaha se jí mohla stát osudnou, neboť pachateli usnadnila navázání kontaktu bez vzbuzení podezření.
2.2. Nález těla a okolnosti činu
Fakta o nálezu těla a způsobu provedení vraždy tvoří základní stavební kameny celého případu. Jejich přehled odhaluje klíčové detaily, které stály na počátku vyšetřování.
• Datum a místo nálezu: Tělo Milady Drexlerové nalezli turisté v úterý 28. července 1964 v nízkých keřích poblíž lyžařské sjezdovky pod Skalnatým plesem.
• Stav těla: Oběť byla nalezena pouze ledabyle oblečená v blůzce, zatímco ostatní svršky byly přehozeny přes tělo, aby jej zakryly. Tělo neslo neklamné známky pohlavního styku, avšak soudní patolog nedokázal jednoznačně potvrdit, zda se jednalo o znásilnění.
• Způsob vraždy: Patolog konstatoval smrt udušením z uškrcení. Jako vražedný nástroj posloužily osobní věci oběti – její vlastní podprsenka a silonový šátek, které pachatel omotal kolem jejího krku a pevně zavázal na uzel.
Využití osobních součástí oděvu oběti jako vražedného nástroje je v sexuálně motivovaných vraždách psychologicky signifikantní, často odkazující na hlubokou agresi a dehonestaci oběti. Navzdory zdánlivě jasným okolnostem na místě činu se vyšetřování ukázalo jako mimořádně komplikované.
3. Spletité vyšetřování: Hledání ducha s fotoaparátem
Vyšetřování vraždy Milady Drexlerové bylo od počátku nesmírně náročné. Kriminalisté se ocitli pod obrovským tlakem, neboť museli co nejrychleji dopadnout nebezpečného sexuálního devianta, který se pohyboval v oblasti plné turistů uprostřed hlavní sezóny. Zároveň však čelili matoucím svědectvím, nedostatku konkrétních stop a pachatelově zjevně promyšlené strategii zahlazování stop. Tato kombinace mediálního tlaku a minimálních forenzních stop představovala typickou noční můru kriminalistiky 60. let, kdy technologie zaostávaly za vynalézavostí pachatelů.
3.1. Prvotní stopy a matoucí svědectví
Hlavní vyšetřovací verze se soustředila na neznámého muže, se kterým byla Milada viděna krátce před svou smrtí. Na základě výpovědí několika svědků byl sestaven jeho profil, který však trpěl zásadními rozpory.
• Věk a vzhled: Odhadovaný věk se pohyboval mezi 25 a 30 lety. Mělo jít o muže štíhlé postavy, vysokého přibližně 180 cm, s podlouhlým obličejem.
• Rozpory ve svědectví: Zásadní nejasnost panovala ohledně barvy vlasů. Někteří svědci je popisovali jako světlé, jiní jako hnědé.
• Charakteristické znaky: Muž mluvil česky a téměř neustále u sebe nosil fotoaparát v koženém pouzdře, kterým bez přestání fotografoval okolí.
Pátrání po všech osobách s fotoaparátem se stalo jednou z hlavních, avšak nakonec zcela bezvýsledných vyšetřovacích linií. Podezřelý zůstal přízrakem.
3.2. Falešné stopy a frustrace kriminalistů
Pachatel se po činu systematicky zbavoval věcí oběti na různých místech, čímž se snažil aktivně mást vyšetřovatele. Jeho postup naznačoval promyšlenou snahu odvést pozornost a zkomplikovat určení trasy jeho úniku.
| Nalezený předmět | Místo nálezu | Možná interpretace |
| Zbytek oblečení | Pod mostem v obci Spišská Teplica | Snaha zbavit se důkazů na Slovensku. |
| Občanský průkaz Milady Drexlerové | Na poli poblíž mostu ve Spišské Teplici | Potvrzení identity oběti daleko od místa činu. |
| Kupony na autostop | V příkopu u silnice poblíž Olomouce | Záměrné zmatení vyšetřovatelů a navedení stopy do Čech. |
Tato strategie vedla kriminalisty k teorii, že pachatelem mohl být Čech, který se snažil svalit podezření na Slováky, nebo naopak Slovák, který se pokoušel zmást stopu směrem do Čech. Nález kuponů byl obzvláště matoucí, protože k nim chyběla autostopařská knížka, která by byla vystavena na jméno a mohla odhalit identitu majitele. Tato metoda, ač jednoduchá, byla ve své době mimořádně efektivní. V éře bez centralizovaných databází a DNA analýzy dokázalo takové geografické rozptýlení důkazů vyšetřování paralyzovat na celé týdny.
3.3. Neobvyklé vyšetřovací metody a prověřované osoby
V zoufalé snaze najít jakoukoli stopu se vyšetřovatelé zaměřili i na několik konkrétních osob a zvažovali netradiční postupy.
Fotoreportér Stanislav Tereba: Jedním z prověřovaných byl fotoreportér Stanislav Tereba, který se v Tatrách nacházel na svatební cestě a nápadně odpovídal popisu podezřelého. Po návratu do Prahy byl předvolán k výslechu. Jako podezřelý byl však nakonec jednoznačně vyloučen. Nejenže měl neprůstřelné alibi od své novomanželky a správců chaty, ale také vlastnil zcela jiný typ fotoaparátu, než jaký popisovali svědci na místě činu.
Fotografka Daniela Mrázková: V naprosto neobvyklém kroku zvažovali vyšetřovatelé nasazení „volavky“. Tou se měla stát fotografka Daniela Mrázková, která byla zavražděné Miladě neuvěřitelně podobná. Plán spočíval v tom, že ji pošlou do Tater v naději, že pachatel při pohledu na „dvojnici“ své oběti udělá chybu a prozradí se. Tento riskantní plán se však nikdy neuskutečnil. Sama paní Mrázková se o své zamýšlené roli dozvěděla až o mnoho let později, když v televizi zhlédla epizodu Tatranské pastorále.
Právě toto vakuum – absence pachatele, motivu i spisu – vytvořilo ideální prostor pro vznik legendy. Tam, kde selhala reálná kriminalistika, musela nastoupit fikce, aby uspokojila celospolečenskou touhu po spravedlnosti.
4. Odraz v kultuře: Když fikce nabízí spravedlnost
Nevyřešené zločiny se často stávají vděčným námětem pro umělecké zpracování, protože nabízejí prostor pro spekulace a zároveň možnost symbolicky nastolit spravedlnost. V případě vraždy Milady Drexlerové se tato tendence projevila naplno a zásadně ovlivnila, jak si veřejnost tento tragický případ pamatuje dodnes.
4.1. Major Zeman a epizoda „Tatranské pastorále“
Skutečný případ se stal přímou inspirací pro 22. díl kultovního seriálu Třicet případů majora Zemana. Epizodu s názvem Tatranské pastorále, ke které napsal scénář slavný Jan Otčenášek, si diváci okamžitě zamilovali. Atraktivní prostředí Vysokých Tater, napínavý detektivní příběh a zdánlivě apolitický námět z ní učinily jeden z nejpopulárnějších dílů celého seriálu.
4.2. Kontrast reality a fikce: Proč seriálové řešení fascinovalo diváky
Síla epizody spočívala především v tom, jak se odchýlila od skutečnosti a nabídla divákům uspokojivé uzavření. Srovnání klíčových prvků odhaluje zásadní rozdíly mezi realitou a fikcí.
| Skutečnost (Vražda Milady Drexlerové) | Fikce (Epizoda „Tatranské pastorále“) |
| Pachatel neznámý, pravděpodobně muž. | Pachatelkou je žena, manželka správce chaty. |
| Motiv sexuální, přesné okolnosti nejasné. | Motiv odhalen jako žárlivost a osobní msta. |
| Případ nevyřešen, spis zmizel. | Případ je majorem Zemanem úspěšně vyřešen. |
| Zanechává pocit frustrace a nejistoty. | Poskytuje divákovi pocit uzavření a spravedlnosti. |
Fiktivní řešení působilo na diváky tak silně, protože jim poskytlo jasného viníka, srozumitelný motiv a morální satisfakci. Tam, kde skutečné vyšetřování zanechalo jen frustraci a nejistotu, nabídl major Zeman řád a spravedlnost. Tento kontrast vysvětluje, proč se pro mnoho lidí stala seriálová verze známější a přijatelnější než tragická realita.
5. Závěr: Otevřené otázky a trvalý odkaz
Vražda Milady Drexlerové zůstala navždy pomníčkem československé kriminalistiky – mrazivou připomínkou toho, že ne každý zločin je potrestán. Pachatel, který v létě 1964 brutálně ukončil život mladé ženy, nebyl nikdy dopaden a spravedlnosti unikl. S odstupem šedesáti let zůstávají jen nezodpovězené otázky, které podtrhují bezmoc vyšetřovatelů. Podařilo se pachateli spáchat dokonalou vraždu? Prožil zbytek života nepovšimnut mezi námi? Na tyto otázky již nikdy nedostaneme odpověď. Zůstává tak mrazivým paradoxem, že brutální realita zločinu upadla v zapomnění, zatímco jeho kultivovaný fiktivní odraz zajistil Miladě Drexlerové nesmrtelnost v kolektivní paměti národa – nesmrtelnost vykoupenou neexistující spravedlností.1. Úvod: Kriminalistický pomníček pod Tatrami
Vražda devatenáctileté Milady Drexlerové z léta 1964 patří mezi nejznámější a nejtragičtější nevyřešené případy v historii československé kriminalistiky. Tento zločin, často označovaný jako „kriminalistický pomníček“, fascinuje veřejnost i odborníky dodnes, a to nejen kvůli své brutalitě, ale i kvůli neschopnosti vyšetřovatelů pachatele identifikovat a usvědčit. Jeho odkaz byl navíc nesmazatelně zapsán do populární kultury prostřednictvím slavné epizody seriálu Třicet případů majora Zemana, která nabídla fiktivní rozuzlení tam, kde realita zanechala jen otázky. Případ, který byl promlčen již v 80. letech, je dnes o to záhadnější, že původní vyšetřovací spis beznadějně zmizel a prohloubil tak tajemství, které přetrvává již šedesát let. Tento dokument se ohlíží za tragickým činem, složitým vyšetřováním a kulturním fenoménem, který z této kauzy vzešel.
2. Zločin v srdci Tater: Poslední dny Milady Drexlerové
Abychom plně pochopili složitost celého případu, je nutné se vrátit do Vysokých Tater v létě roku 1964, kdy vrcholila turistická sezóna. Právě zde, v idylické scenérii hor, došlo k brutálnímu činu, který otřásl celou republikou. Zaměření na oběť a okolnosti nálezu jejího těla nejen humanizuje statistiku zločinu, ale také odhaluje chladnokrevnost a brutalitu pachatele.
2.1. Oběť: Devatenáctiletá studentka z Rokycan
Obětí zločinu se stala Milada Drexlerová, devatenáctiletá studentka z Rokycan. Svědci ji popisovali jako velmi hezkou, okouzlující a komunikativní mladou ženu, která se snadno dávala do řeči s turisty i místními. Během svého pobytu v Tatrách se svěřila, že čeká na svého známého, který za ní měl přijet autostopem z Čech. Zda se jednalo o přítele, kamaráda, či jen letmou známost, se již nikdy nepodařilo objasnit. Právě tato otevřená a důvěřivá povaha se jí mohla stát osudnou, neboť pachateli usnadnila navázání kontaktu bez vzbuzení podezření.
2.2. Nález těla a okolnosti činu
Fakta o nálezu těla a způsobu provedení vraždy tvoří základní stavební kameny celého případu. Jejich přehled odhaluje klíčové detaily, které stály na počátku vyšetřování.
• Datum a místo nálezu: Tělo Milady Drexlerové nalezli turisté v úterý 28. července 1964 v nízkých keřích poblíž lyžařské sjezdovky pod Skalnatým plesem.
• Stav těla: Oběť byla nalezena pouze ledabyle oblečená v blůzce, zatímco ostatní svršky byly přehozeny přes tělo, aby jej zakryly. Tělo neslo neklamné známky pohlavního styku, avšak soudní patolog nedokázal jednoznačně potvrdit, zda se jednalo o znásilnění.
• Způsob vraždy: Patolog konstatoval smrt udušením z uškrcení. Jako vražedný nástroj posloužily osobní věci oběti – její vlastní podprsenka a silonový šátek, které pachatel omotal kolem jejího krku a pevně zavázal na uzel.
Využití osobních součástí oděvu oběti jako vražedného nástroje je v sexuálně motivovaných vraždách psychologicky signifikantní, často odkazující na hlubokou agresi a dehonestaci oběti. Navzdory zdánlivě jasným okolnostem na místě činu se vyšetřování ukázalo jako mimořádně komplikované.
3. Spletité vyšetřování: Hledání ducha s fotoaparátem
Vyšetřování vraždy Milady Drexlerové bylo od počátku nesmírně náročné. Kriminalisté se ocitli pod obrovským tlakem, neboť museli co nejrychleji dopadnout nebezpečného sexuálního devianta, který se pohyboval v oblasti plné turistů uprostřed hlavní sezóny. Zároveň však čelili matoucím svědectvím, nedostatku konkrétních stop a pachatelově zjevně promyšlené strategii zahlazování stop. Tato kombinace mediálního tlaku a minimálních forenzních stop představovala typickou noční můru kriminalistiky 60. let, kdy technologie zaostávaly za vynalézavostí pachatelů.
3.1. Prvotní stopy a matoucí svědectví
Hlavní vyšetřovací verze se soustředila na neznámého muže, se kterým byla Milada viděna krátce před svou smrtí. Na základě výpovědí několika svědků byl sestaven jeho profil, který však trpěl zásadními rozpory.
• Věk a vzhled: Odhadovaný věk se pohyboval mezi 25 a 30 lety. Mělo jít o muže štíhlé postavy, vysokého přibližně 180 cm, s podlouhlým obličejem.
• Rozpory ve svědectví: Zásadní nejasnost panovala ohledně barvy vlasů. Někteří svědci je popisovali jako světlé, jiní jako hnědé.
• Charakteristické znaky: Muž mluvil česky a téměř neustále u sebe nosil fotoaparát v koženém pouzdře, kterým bez přestání fotografoval okolí.
Pátrání po všech osobách s fotoaparátem se stalo jednou z hlavních, avšak nakonec zcela bezvýsledných vyšetřovacích linií. Podezřelý zůstal přízrakem.
3.2. Falešné stopy a frustrace kriminalistů
Pachatel se po činu systematicky zbavoval věcí oběti na různých místech, čímž se snažil aktivně mást vyšetřovatele. Jeho postup naznačoval promyšlenou snahu odvést pozornost a zkomplikovat určení trasy jeho úniku.
| Nalezený předmět | Místo nálezu | Možná interpretace |
| Zbytek oblečení | Pod mostem v obci Spišská Teplica | Snaha zbavit se důkazů na Slovensku. |
| Občanský průkaz Milady Drexlerové | Na poli poblíž mostu ve Spišské Teplici | Potvrzení identity oběti daleko od místa činu. |
| Kupony na autostop | V příkopu u silnice poblíž Olomouce | Záměrné zmatení vyšetřovatelů a navedení stopy do Čech. |
Tato strategie vedla kriminalisty k teorii, že pachatelem mohl být Čech, který se snažil svalit podezření na Slováky, nebo naopak Slovák, který se pokoušel zmást stopu směrem do Čech. Nález kuponů byl obzvláště matoucí, protože k nim chyběla autostopařská knížka, která by byla vystavena na jméno a mohla odhalit identitu majitele. Tato metoda, ač jednoduchá, byla ve své době mimořádně efektivní. V éře bez centralizovaných databází a DNA analýzy dokázalo takové geografické rozptýlení důkazů vyšetřování paralyzovat na celé týdny.
3.3. Neobvyklé vyšetřovací metody a prověřované osoby
V zoufalé snaze najít jakoukoli stopu se vyšetřovatelé zaměřili i na několik konkrétních osob a zvažovali netradiční postupy.
Fotoreportér Stanislav Tereba: Jedním z prověřovaných byl fotoreportér Stanislav Tereba, který se v Tatrách nacházel na svatební cestě a nápadně odpovídal popisu podezřelého. Po návratu do Prahy byl předvolán k výslechu. Jako podezřelý byl však nakonec jednoznačně vyloučen. Nejenže měl neprůstřelné alibi od své novomanželky a správců chaty, ale také vlastnil zcela jiný typ fotoaparátu, než jaký popisovali svědci na místě činu.
Fotografka Daniela Mrázková: V naprosto neobvyklém kroku zvažovali vyšetřovatelé nasazení „volavky“. Tou se měla stát fotografka Daniela Mrázková, která byla zavražděné Miladě neuvěřitelně podobná. Plán spočíval v tom, že ji pošlou do Tater v naději, že pachatel při pohledu na „dvojnici“ své oběti udělá chybu a prozradí se. Tento riskantní plán se však nikdy neuskutečnil. Sama paní Mrázková se o své zamýšlené roli dozvěděla až o mnoho let později, když v televizi zhlédla epizodu Tatranské pastorále.
Právě toto vakuum – absence pachatele, motivu i spisu – vytvořilo ideální prostor pro vznik legendy. Tam, kde selhala reálná kriminalistika, musela nastoupit fikce, aby uspokojila celospolečenskou touhu po spravedlnosti.
4. Odraz v kultuře: Když fikce nabízí spravedlnost
Nevyřešené zločiny se často stávají vděčným námětem pro umělecké zpracování, protože nabízejí prostor pro spekulace a zároveň možnost symbolicky nastolit spravedlnost. V případě vraždy Milady Drexlerové se tato tendence projevila naplno a zásadně ovlivnila, jak si veřejnost tento tragický případ pamatuje dodnes.
4.1. Major Zeman a epizoda „Tatranské pastorále“
Skutečný případ se stal přímou inspirací pro 22. díl kultovního seriálu Třicet případů majora Zemana. Epizodu s názvem Tatranské pastorále, ke které napsal scénář slavný Jan Otčenášek, si diváci okamžitě zamilovali. Atraktivní prostředí Vysokých Tater, napínavý detektivní příběh a zdánlivě apolitický námět z ní učinily jeden z nejpopulárnějších dílů celého seriálu.
4.2. Kontrast reality a fikce: Proč seriálové řešení fascinovalo diváky
Síla epizody spočívala především v tom, jak se odchýlila od skutečnosti a nabídla divákům uspokojivé uzavření. Srovnání klíčových prvků odhaluje zásadní rozdíly mezi realitou a fikcí.
| Skutečnost (Vražda Milady Drexlerové) | Fikce (Epizoda „Tatranské pastorále“) |
| Pachatel neznámý, pravděpodobně muž. | Pachatelkou je žena, manželka správce chaty. |
| Motiv sexuální, přesné okolnosti nejasné. | Motiv odhalen jako žárlivost a osobní msta. |
| Případ nevyřešen, spis zmizel. | Případ je majorem Zemanem úspěšně vyřešen. |
| Zanechává pocit frustrace a nejistoty. | Poskytuje divákovi pocit uzavření a spravedlnosti. |
Fiktivní řešení působilo na diváky tak silně, protože jim poskytlo jasného viníka, srozumitelný motiv a morální satisfakci. Tam, kde skutečné vyšetřování zanechalo jen frustraci a nejistotu, nabídl major Zeman řád a spravedlnost. Tento kontrast vysvětluje, proč se pro mnoho lidí stala seriálová verze známější a přijatelnější než tragická realita.
5. Závěr: Otevřené otázky a trvalý odkaz
Vražda Milady Drexlerové zůstala navždy pomníčkem československé kriminalistiky – mrazivou připomínkou toho, že ne každý zločin je potrestán. Pachatel, který v létě 1964 brutálně ukončil život mladé ženy, nebyl nikdy dopaden a spravedlnosti unikl. S odstupem šedesáti let zůstávají jen nezodpovězené otázky, které podtrhují bezmoc vyšetřovatelů. Podařilo se pachateli spáchat dokonalou vraždu? Prožil zbytek života nepovšimnut mezi námi? Na tyto otázky již nikdy nedostaneme odpověď. Zůstává tak mrazivým paradoxem, že brutální realita zločinu upadla v zapomnění, zatímco jeho kultivovaný fiktivní odraz zajistil Miladě Drexlerové nesmrtelnost v kolektivní paměti národa – nesmrtelnost vykoupenou neexistující spravedlností.
Klidne to mohl byt ten jeji „znamy“, co tam mel prijet. Nekde se s nim seznamila, on ji mohl nakecat, ze je atraktivni a ze ji tam prijede fotit. Mozna nejaky profi fotoreporter nebo fotograf.
Zajimalo by me:
1) kde a co presne studovala ?
2) proc jela zrovna tam (krome toho, ze to bylo dostatecne daleko od RO) ?
3) v ktere chate tam bydlela ?
4) ten pobyt si tam zaridila ona sama/pres cestovku ?
5) kdo a za jakych okolnosti nasel ty kupony na autostop ? Najit neco takoveho zrovna v prikopu musi byt ale vhodne velka nahoda. Proklepli toho nalezce ?
6) nebyl ten „znamy“ treba nejaky ten ridic, co mel cestu tim smerem, co ji tam vzal nekde kus cesty stopem ? Mohl tam jet za ni a potom se logicky vracet zpet do Cech
7) ti Terebovi bydleli ve stejne chate jako MD ?
8) proklepli poradne tu Terebovou ? Nektera novomanzelka by dosvedcila chlapovi cokoliv. (Podle fotek ten Tereba musel byt na tehdejsi dobu pro zenske atraktivni. Pry dvorni fotograf Gotta.)
9) ja osobne si nedovedu predstavit sex nekde na kamenech v kosodrevine a v kose. Navic patolog ani nemohl potvrdit znasilneni, takze mohla soulozit dobrovolne s nekym na chate pred vrazdou.
10) proklepli vsechny z te chaty, kde bydlela MD ?
11) ten spis byl ulozeny presne kde ? V Kosicich ? (Treba je jen zasantroceny.)
12) mohlo to byt jak v Majorovi: sex jinde a dobrovolne a vrazda z uplne jineho duvodu, maskovana jako sexualni, Vubec to nemuselo mit zadnou souvislost.
13) Kdy MD do Tater prijela a kdy mela odjet domu ?
14) Byli tam Terebovi autem ?
https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/97460/nevyresena-vrazda-omylem-vinili-fotografa-ktery-se-zenil.html
Umbro škoda, že tyto vyšetřovací otázky nepoužili kriminalisté v té době. Pachatel byl jistě z jejího okolí a těžko by proklouzl. Je prakticky jisté, že s ním měla na místě schůzku, otázkou je proč vše v takovém utajení.
Mám ze Slovenska informace z protokolu, tak zde jsou. Nic převratného v nich ale není.
————————
V úterý 28.7.1964 bylo nalezeno pod Skalnatým plesem v oblasti lyžařské dráhy mrtvé ženské tělo. Mrtvola byla ve vrchní části oblečena v letní blůzce, ostatní svršky byly přes ní přehozeny. Poloha mrtvoly v kosodřevině mimo hlavní trasu. Příčinou smrti udušení z uškrcení podprsenkou a silonovým šátkem oběti. Obě oděvní části zavázány na uzel na krku mrtvé. Pachatel vykonal na oběti soulož.
Mrtvola byla ztotožněna jako 19 letá Milada Drexlerová, studentka z Rokycan. Šetřením dále zjištěno, že Milada Drexlerová měla naplánovanou schůzku s neznámým mužem, který za ni měl do místa dorazit autostopem.
V blíže neuvedeném čase po vraždě nalezeny pod mostem v obci Spišské Teplice svršky poškozené Drexlerové, na blízkém poli nalezen její občanský průkaz. U města Olomouc později nalezeny kupóny autostopu poškozené. Naopak legitimace autostopu vydaná na jméno poškozené nenalezena.
Dle závěru kriminalistů se pachatel vracel z oblasti místa činu do Čech a po celou dobu se zbavoval osobních věcí poškozené, které by ho mohly usvědčit ze spáchání trestného činu vraždy.
Ano. Utajeni a jeste kvuli tomu az v Tatrach. Mozna nejaky zenaty chlap/mlady profesor z jeji stredni. Jenze porad nevime, kde studovala, takze nevime kde se pohybovala nejvic.
A klidne mohla byt Slovenka; Drexleri tam ziji.
Tady sice neni nic noveho, ale je tam (vlevo) fotka te fotografky Mrazkove zamlada, takze muzete videt, jak nejak vypadala M.D.
https://majorzeman.eu/dil-22-1965-tatranske-pastorale/
Tady je ale „Maria“. Takze „Milada“ je tedy spatne ? A byla Slovenka ?
„1964 – 28.7., Drexlerová Mária, 19, Skalnaté pleso – Slnečná, udusená“
https://www.old.hzs.sk/vysoke-tatry/smrtelne-nehody-vysoke-tatry/
Media si zrejme zase neco „upravila“.
V analýze se píše o zmatcích ohledně vzhledu muže ve společnosti Drexlerové. Podle mých informací ale žádné rozpory v tomto nejsou a košická kriminální služba zajistila krátce po vraždě svědectví několika občanů, kteří viděli Miladu Drexlerovou, jak stoupá na Štrbské pleso ve společnosti neznámého mladíka. Tento nebyl nikdy policií ztotožněn a svědky byl popsán takto:
-Věk: 24-27 roků
-Výška: asi 180cm
-Postava: štíhlá
-Obličej: podlouhlý
-Vlasy: spíše světlé, česané dozadu
-Národnost: mluvil česky
-Zvláštní znamení: v koženém pouzdře nesl fotoaparát
Informace o tom jak tehdy probíhalo pátrání ve sdělovacích prostředcích už bohužel není možné získat a zjistit.
Kamil Hamřík – Jak rychlý byl vysokohorský pohyb fotografa s Drexlerovou a časový rozestup od prvního setkání po vraždu? Setkal se pachatel(é) s Drexlerovou brzy ráno ve Štrbě? V pondělí a nebo v úterý? Stoupali 4,6 km na Štrbské pleso pěšky a nebo po železnici „zubačkou“?
V rámci fotografování, pokud nebyli dobře obuti do terénu, cestovali ze Štrbského plesa lanovkou na Chatu Pod Soliskom? Přenocovali na Štrbském plese? Je na chatě (hotelu) záznam o ubytování?
Kde obědvali? Kdo je obsluhoval? Kdy odjeli ze Štrbského plesa do Tatranské Lomnice? Následovala chůze na místo vraždy, a nebo stoupali lanovkou na Skalnaté pleso? Pokud jeli lanovkou, svezli se výše na Lomnický štít? Nocovali, jedli a pili (alkohol) i na Skalnaté chatě? Sestupovala Drexlerová krkolomným terénem na místo vraždy sama, a nebo tam byla po vraždě přemístěna? Byla Drexlerová zavražděna ráno, odpoledne, nebo v noci? Jaké byly výsledky toxikologie? Z jakého důvodu bylo svědků, v turisticky nejnavštěvovanějších lokalitách Vysokých Tater, tak málo?
Jo, vubec nic se nevi.
Umbra – Náhled na lanovku, kterou pachatel s Drexlerovou mohl využít při stoupání na Skalnaté pleso, znázorňují dobové fotografie.
https://www.interez.sk/vzacne-fotografie-tatier-za-socializmu-vrcholy-sa-zdolavali-v-teniskach-hostili-aj-majstrovstva-sveta/peter-rifleman-tatranska-lomnica-1965/
Nevylučujme možnost, že stále existuje fotografie pachatele s Drexlerovou.
Opis z vyš. spisu: https://alef-investigation.cz/zprava-o-trestnem-cinu-vrazda-milady-drexlerove/
Super, díky.
Kdo ma tedy to jmeno spatne: Horska Zachranna Sluzba nebo media ?
Zajimave, ze HZS ji tam vede jako „udusena“, ne „zavrazdena“. (Nechteli, aby Skalnate Pleso-Slnecna melo spatnou reputaci ?)
Umbra – HZS se měla taky vyjádřit k (ne)dostatečnému oblečení Drexlerové na místě vraždy. Průměrná měsíční teplota na Skalnatém plese (1751 m.n.m) v červenci se historicky pohybuje v rozmezí 8 °C až 12 °C
Po západu slunce je větrné úbočí Skalnatého plesa velmi chladným místem. V pondělí 27.července 1964 zapadalo slunce v 20:35 a v úterý 28.července 1964 svítalo v 05:15. Pocitová teplota byla nízká.
Byla Drexlerová zavražděna v noci z pondělí na úterý?
Vystoupal pachatel zpět na Skalnatou chatu?
Sestoupil pachatel ze Skalnatého plesa po vraždě sám, a nebo první ranní lanovkou do Tatranské Lomnice?
Sestoupil pachatel po boční trase: Skalnatá chata – Hrebienok – Starý Smokovec?
Sestoupil pachatel po delší trase: Skalnatá chata – Sedlo pod Svišťovkou – Chata pri Zelenom plese – Tatranská Lomnica?
Pro doplneni:
St. Tereba ma zaznam v ABS:
Zaveden 12.1.1962, datum ulozeni 20.4.1962., 3. sprava MV (Správa vojenské kontrarozvědky), kryci jmeno nemel.
Takze kdovi, jak to s tim betonovym alibi od novomanzelky a provozovatelu chaty bylo. 😀 Na druhe strane podle fotek byl cernovlasy, zadny svetly/svetle hnedy, ale svedci mohli pozapomenout/videt ho jinak. Treba tam ten jeho file jeste nekde bude.
Jeho otec byl pry slavny mezinarodni hrac pingpongu, takze rodina mela urcite kontakty s cizinou. Hral az do r. 1957.
On sam pry delal 1960-1990 pro Vecerni Prahu a pozdeji se pry stal dokonce sef fotooddeleni, takze musel byt s bolsevickym rezimem sakra zadobre ! Fotil sportovni udalosti ve Vych. Evrope a 1x rocne mohl jet na Zapad a do USA.
https://www.worldpressphoto.org/stanislav-tereba
Jsem si rikala, jestli v tom nepojede treba nejaky prominent a napadlo me, jestli fotak nahodou nebude v ABS. A co byste rekli ? Mel ho tam ! Takze uz neni divu, ze se file uz (nejspis) nenajde.
Umbro vzhledem k zvláštnímu chování Drexlerové, prapodivnému vyšetřování ze strany SNB a faktu co jste objevila ohledně fotografa si myslím, že pachatelem být mohl.
V roce 1960 nebylo v populaci takové množství chlapů vysokých 180cm. Pokud měl Tereba tuhle výšku, pak je více než pravděpodobné, že s Drexlerovou byl viděn on. Svědectví členů rodiny nemá v kriminalistice žádnou váhu a svědectví novomanželky není žádnou výjimkou. Bohužel pro soudy to velkou váhu má a tak chodí mezi lidmi desítky neusvědčených vrahů.
Nektere ty veci ji snad musel ukrast nejaky zamestnanec z chaty/hotelu, kde bydlela, ne ? Urcite tohle vsechno s sebou netahla na schuzku na Skalnate Pleso. A kdo dal esenbakum tak presny popis vsech tech veci ? Rodina ?
Toho Terebu bych uplne nevylucovala, kdyz svedkove vypovedeli, ze byl tomu chlapovi videnemu s MD hodne podobny.
Tak jsem si osvezila ten dil Zemana; porad dobre krome toho „soudruha majora“ a „soudruha rezisera“. Pro zajemce: je to zadara na YT.
Ve filmu zavrazdena Drahotova zila pohromade se sestrou a jejim pritelem, s kterym se dala tajne dohromady, aby to segra nevedela. Oba se meli sejit tajne v Tatrach i s jeho synem a rict mu, ze bude mit novou mamu a jak to oznami segre. (On se synem prijel autem do Tater driv a ona az pozdeji za nimi stopem, nacpala se k zajezdu a spala nacerno v chate.)
Tak me napadlo, jestli neco takoveho mohlo byt ve skutecnosti ? To by vysvetlovalo tu tajnacku tak daleko. Mela Drexlerova segru ? A jestli jo, mela segra nejakeho BF/manzela ? Nebo to nemusela byt zrovna segra, ale treba jina clenka rodiny ? Ten fotak mohl byt zkratka jen na spatnem miste ve spatnou dobu.
Umbro objevením příslušnosti podezřelého k bezpečnostním složkám případ prakticky končí. Pokud je to on, tak v roce 1964 už byl podle údajů členem vojenského obranného zpravodajství a nemohl být v žádném případě vyšetřován ze strany košické kriminální služby. Těm byl poslán hotový protokol na který dali pouze razítko. Všechno je tedy báchorka pro veřejnost a myslím, že jste případ prakticky objasnila.
Koukal jsem do evidence a ještě jedna zajímavá věc. V hlavním seznamu je registrující útvar 1. odbor což je zahraniční rozvědka, v knize je to 3. odbor což je vojenská kontrarozvědka. Ještě zajímavější je fakt, že nemá krycí jméno. To by vypadalo, že byl příslušníkem Stb s hodností. Ti myslím krycí jména nedostávali. V každém případě tedy Umbro skvělá operativní práce!
Vypadá to, že se jako agent neosvědčil:
https://ibb.co/kspGB0fM
Neskutečné k čemu se lze na síti dostat. To ovšem otevírá variantu, že ho estébáci protáhli případem Drexlerová třeba ze msty za jeho špatný přístup k práskání. Tímhle dokumentem padá verze o ochraně ze strany bezpečnostních složek. Také super práce!
To KH:
Diky, ale ja jsem sla jen do ABS. Jeste jsem se chtela zeptat: v te knize se zaznamem je u nekterych jmen uplne vpravo na konci radku pripsana tuzkou fajfka a „2008“. Co to je za datum ? Jako ze se do toho nekdo dival nebo co to je ?
Vzhledem k tomu, ze mohl jako fotak relativne cestovat do zahranici, tak po nem chteli, aby praskal na ucastniky cedokovych zajezdu a sportovce-to se delalo normalne. Po zajezdu na OH do Rima zjistil, ze na praskani nema povahu a navic otec zarputily nepritel rezimu, takze predstavoval riziko. (Zajimalo by me, co mu asi otec poradil, jak se vyvlect.)
Hlavne nevime, jak s novomanzelkou cestovali do Tater: jestli autobusem, tak nemohl vyhazet veci MD po republice. To by tam museli jet autem. Je otazka, jak moc by si to troufnul, kdyz by s nim jela zena, i kdyz by to samozrejme slo.
Ja si osobne nemyslim, ze tohle byl ten znamy, co se tam s nim mela sejit. Tenhle zil v Praze a jeste cerstve zenaty. To budou 2 ruzne linie.
Bohuzel tady nevime vubec nic.
—-
To Stalker:
Takze nejaky zaznam na nej porad je, ale asi nic spolecneho s vrazdou.
Vlevo je rukou mj. napsano:
„s.[oudruh] kpt. […]
Co hovori agent[… o]
Terebovi ? a jeho [ceste]
do Italie ?
Po soustredeni mat.[erialu]
udelame zaver !“
Takze ho tedy potom vyskrtli na navrh toho npor. Kohlicka ?
Ten rok 2008 znamená že byl spis 1.1.2008 odtajněn
Spis na něho zůstane v archivu „navždy“. Podle tohoto spisu spolupracovat s STB nakonec nechtěl.
Nevylučuje to, že ho někdy jindy nenaverbovala jiná správa. Záznam o tom jsem ale nenašel.
Diky.
Stalkere zdravím Vás. Před uveřejněním této stránky o Drexlerové jsem případ před časem publikoval na svém webu. Získal jsem nějaké informace z protokolu ze Slovenska, ale neobsahovaly soupis věcí, které pachatel odcizil oběti. Po prostudování informací od Vás jsem došel k jednoznačnému názoru, že Drexlerová ty věci musela mít v autě u svého vraha. Původně jsem si myslel, že je odnesl po její vraždě, ale vzhledem k množství věcí je to vyloučeno. On jí musel zavraždit a ty věci mu zřejmě zůstaly v jeho autě. Při odjezdu z místa činu se jich potřeboval co nejdříve zbavit. Nemáte ale informaci, proč v seznamu chybí zmínka o OP? Pachatel ho zahodil do pole, takže jak si vysvětlujete, že v soupisu chybí?
A ještě jeden postřeh. Podle svědků byla fotoaparátem východoněmecká Exakta. Šlo o zrcadlovku na kinofilm a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že šlo o v té době skutečně vynikající fotoaparát s možností výměny hledáčku, objektivů a schopností dělat absolutně špičkové fotografie, samozřejmě s ohledem na použitý materiál. Jeho problémem bylo ale velmi citlivé nastavování clony, časů a zaostření. Troufám si říci, že normální turista by tímhle foťákem udělal tak 5 dobrých fotek na film. Naproti tomu výborný a zkušený fotograf mrskal fotky na úrovni tehdejších „Japonců“ v ceně ojeté škodovky. Tenhle foťák mi nějak pasuje na toho Terebu. Neznáme podrobnosti jestli byl ve vyšetřovačce?
Zdravím Kamile, čerpám pouze z opisu roční souhrnné zprávy o vyšetřovaných tr. činech. Víc toho tam není, je pouze informativní.
Fotografa Terebu si po návratu z Vysokých Tater zavolal k výslechu do Bartolomějské major Kocourek z pražské kriminálky:
„Ukazovali mi fotografii zavražděné ženy, ale já mám fotografickou paměť, takže jsem řekl, že jsem ji nikdy neviděl,“
řekl v rozhovoru.
Kolik fotografií Tereba po návratu z Vysokých Tater zveřejnil?
Ahojte. O tomto prípade som čítal v knihe Stratení v horách. Pozriem večer, či tam je nejaký zaujímavý poznatok, ktorý ste tu nespomínal.
Z pohľadu miesta nálezu – frekventované miesto pod lanovkou na Skalnatom plese, ktoré bolo v tom čase určite plné turistov prichádzajúcich z Tatranskej Lomnice osve, plus rekreácie typu ROH (slávna Morava z Andela na horách sa nachádza pár metrov od dolnej stanice), letné tábory detí, a pod. ma vedú skôr k tomu, že páchateľ zanechal telo alebo vykonal zločin priamo na mieste za hlbokej noci. Neviem teda či pôvodná lanovka bola na rovnakom mieste ako súčasná (som ročník 1992) ale predpokladám.
Zaujímalo by ma tiež, v akom rozsahu o zločine informovala dobová tlač – či len okrajovo, v rozsahu, ktorý tu máme k dispozícii alebo podrobnejšie na štýl Cubirkovej a Cervanovej a veľkých článkoch na celú stranu. Možno ak by sa dali vyhľadať dobové články, našli by sme aj fotku Drexlerovej prípadne ďalšie info kde bola ubytovaná a ďalšie drobnosti do mozaiky prípadu.
To KH:
No prave, s temi vecmi to vubec neni jasne, ale to jsem uz psala nahore. Kdo mohl tak presne vedet, co vubec mela s sebou ?
ST mi ale do tohohle nezapada a podle me tam za MD mel opravdu prijet uplne nekdo jiny (bez ohledu na to, jestli ji ten „znamy“ potom zavrazdil nebo ne) – nekdo, s kym se chtela sejit daleko od Rokycan a tedy mozna nekdo z okruhu rodiny. Proc by se tam planovala sejit s nekym, kdo tam prijede s novomanzelkou a koho ta nejspis vubec nepusti z objeti, jak to na svatebnich cestach byva, natoz aby s MD jeste navic nekde soulozil ? A kdyz by potom s zenou odjizdeli domu, tak ta by si urcite vsimla cizich veci.
Ledaze by se tam nejakou nahodou MD dala s Terebou nekde nejak dohromady, ale opet: pochybuji, ze by mel vubec cas. A navic nevime, kdy tam vubec prijela, kdy chtela odjet a take musela nekde spat, ledaze by tam prijela v den vrazdy.
—-
Krome jineho, co tady zminovala Szuza, me take napadlo, ze MD s (kterymkoliv) chlapem na stezce videli, ale ze je tam nikdo nepotkal a vrazdu nikdo nevidel (nebo jeho, jak se vraci sam): bud to bylo nekde, kde nikdo moc nechodil, anebo tam vyrazili hodne brzy rano, kdy tam jeste nebyla ani noha: mohla jit ona napred a on ji dohonil anebo si dali sraz az nekde na stezce. (Ve filmu nejezdila lanovka, takze Drahotova musela na Skalnate Pleso pesky.) Manzele mohl nakecat, ze chce hned brzy rano vyrazit na turu a fotit a ji se nechtelo, tak sel sam, ale zase by nemohl dopredu vedet, co manzelka na to. (Nikde neni, kdy je tam videli rano/v poledne/navecer.)
Jeste me napadla 1 vec:
ST mohl nekam na chvili odjet sam pro neco z chaty/hotelu, kde bydleli, nekam do mesta nebo do okoli fotit (novozena zustala v ubikaci), narazit na MD nekde u silnice, jak stopuje a nabidnout ji odvoz (treba primo ten samy den, kdy do Tater zrovna dorazila. Varianta: novomanzele narazili na MD po ceste do Tater a nalozili ji.)
Jenze mi tam porad nepasuje ta vrazda ten samy/druhy den nekde na stezce s implikaci znasilneni, ktere se pry nepotvrdilo. Aby ho nenapraskala, ze ji prudil ? Nevim.
Mozna ten, kdo tam za ni mel prijet, byl kriminalistum znamy, akorat se to z nejakeho duvodu utajilo. Fakt se mi nezda, ze by si tam dala sraz s Terebou na svatebni ceste.
Je to tezky, kdyz nevime vubec ty zakladni info.
Umbra – Od r. 1962 do r.1972 se o provoz na Skalnaté chatě starala Marta Pavlová.
Znala Marta Pavlová fotografa Terebu?
Navštívila Drexlerová a pachatel Skalnatou chatu?
Byla Marta Pavlová u výslechu?
To Szuza:
Jo, prave proto jsem psala, ze to na zadnej (ani nedobrovolnej) sex v terenu nevidim – v takove kose a jeste navic nekde na balvanu nebo v keri. Podle me to tak melo spis jen vypadat. Uskrtil ji sprndou a satkem- to je min osobni nez udusit holyma rukama. By mel zajimalo, jestli ji napred treba neomracil, protoze utahnout postupne 2 veci kolem krku vyzaduje trosku vic casu.
Jinak mate ty same otazky jako ja, ale ja uz to ani nevypisuji. Nema to cenu, kdyz nic zakladniho nevime.
—-
Jinak ja osobne jsem v zivote nikde v Tatrach nebyla; jen jsem tama projizdela vlakem do Michalovcu v lete 82′ a 83′, takze upozornuji, ze vubec nevim, kde je tam co a jak to tam vypada. 🙂
Umbro nadhodila jste variantu, že pachatel sexuální vraždu pouze aranžoval. Stejná je dlouhodobě i moje verze z následujících důvodů.
Drexlerová byla údajně uškrcena podprsenkou a šátkem. Na obou škrtidlech byl uvázán uzel. To je ale reálně nemožné.
Za prvé měla na sobě oblečenou blůzku, takže kde by vrah sebral její podprsenku?
Za druhé škrtidlo používají sexuální predátoři a to v podstatě vždy a výhradně při útoku zezadu, kdy je oběť znehybněna už při útoku a nemá v tu chvíli žádnou šanci se ze sevření vysvobodit. Zauzlování bývá téměř vždy projevem nadvlády sadisty nad obětí, prakticky už nic neřeší, protože smrt nastává velmi brzy. Použití dvou rozdílných typů škrtidla je v tu chvíli nesmyslné. Při čelním útoku je naopak oběť vždy rdoušena, protože použití škrtidla zpředu nedává smysl a efektivnější je sevření krku dlaněmi.
Za třetí vedle mrtvoly policie našla nespecifikovaný počet nedopalků cigaret Lípa. Jistě ale více než 1. To znamená, že vrah určitou dobu pobýval u mrtvého těla a kouřil. Za jak dlouho chlap vytáhne 2 Lípy nevím, ale odhadem 10minut?
Podle mého názoru došlo k nějakému incidentu zřejmě při dobrovolném či nedobrovolném sexu a pachatel si poté uvědomil co provedl a při kouření cigaret vymýšlel postup co dál. Naaranžoval sexuální vraždu a mátl policii vyhazováním věcí. Téměř jistě jel ale svým autem a nikoliv stopem.
Ted me napadlo, ze by takova vrazda urcite byla v Kriminalistickem Sborniku, protoze ten vychazel uz od 1960,takze rocnik 1964 (vydavano rok zpet). Nemate nekdo sanci se do toho mrknout bud doma nebo nekde v knihovne/archivu a prip. naskenovat/nafotit? Alespon bychom vedeli, ze tam neni, ale jestli jo, tak by tam urcite byly nejake dalsi info. Moc dik.
(Omluva za pripadne preklepy, protoze slepnu na prave oko. Je to velice unavne a mamproblemy s videnim a ctenim. Operaci mam az koncem ledna, takze jsem neco jako Zizka, akorat bohatym rozhodne nekradu a chudym rozhodne nedavam. 😀
Pozeral som tú knihu Stratení v horách, ale je to komplet odzdrojované z dostupných článkov a knihy Viktorína Šulca. Jediná zaujímavosť je, že nebohú autor tituluje ako Marie na základe toho zoznamu obetí úrazov v Tatrách, ktorí ste tu už zdieľali.
Áno aj mňa napadol Kriminalistický zborník, ako spomína Umbra. Ešte zaujímavejšie by bolo, keby nebola zmienka ani tam. To už by zaváňalo snahou čo najviac informácií o zločine utajiť. Ten chýbajúci spis, áno mohol sa stratiť nejakým nedopatrením (sťahovanie archívu a podobne), ale fakt, že naozaj minimum všeobecne známych informácií z neho presiaklo na verejnosť aj na tú dobu, skôr ukazuje napr. na prípad Valeriana Čunderlíka. Ten bol verejnosti prakticky neznámy, kým ho nezverejnil vnuk s dedkom psychiatrom Svetozarom Drobom v podcaste Vražedné psyché, ktorý mal dobové informácie vo svojom archíve. Čunderlík patril do prominentnej rodiny a jeho prípad tajná služba doslova utajila. Tento prípad na základe podcastu následne aj sfilmovali v seriáli Dunaj, k vašim službám.
Jedine ze by si zkratka HZS spletla jmeno.
1) Mozna ji utahl 2 kusy kolem krku jen proto, aby se ujistil, ze je opravdu mrtva.
2) Ten film byl natocen podle skutecne udalosti. Nekdo tedy musel dostat ten napad a dale nekdo musel ziskat alespon nejake informace, aby se podle toho mohl napsat scenar. Reziser/scenarista/nekdo jiny ?
3) Jak se k tomu postavila rodina MD pote, co se natocil ten film ? Vedeli o tom vubec ?
4) S kym bydlela MD v Rokycanech ?
Tělo oběti bylo nalezeno určitě v prostoru Slnečná zákruta – https://www.slovenske.cz/foto/58084.html?gallery=coor-49.1659N-20.2791E-7&config=place
je to v tom seznamu smrtelných nehod a je to přibližně uprostřed mezi Skalnaté pleso – stanice Štart lanovky.
Mapu je potřeba zvětšit.
O počasí v létě a teplotě svědčí fotka z roku 1969 – https://www.zbierka-pohladnic.sk/portfolio-items/fotografie/
foto je na konci – Skalnaté Pleso (1969).
Zas taková kosa tam asi nebyla.
Zde Ortofoto z roku 1950 – https://mapy.tuzvo.sk/hofm/
Trochu jsem pátral v archívech co jsou dostupné online, Stalker píše jako bydliště Palackého 11, je to novorenesanční dům,
v 2. pololetí roku 1964 byla provedena v Palackého ulici oprava chodníku v brigádnické Akci Z, což není asi nic zajímavého ale v této souvislosti jsem se dočetl, že se jednalo o akční prostor občanských výborů č. 7 a č. 9 a v kronice Rokycan z roku 1964
figuruje za občanský výbor č.9 jako předsedkyně Zdeňka Drechslerová, takže ne Milada Drexlerová ale Marie Drechslerová?
V roce 1965 za občanský výbor č.9 jako předseda je už někdo jiný, což také může něco naznačovat.
Zde něco z historie Palackého ulice a nejen jí : https://encyklopedierokycan.wz.cz/palackehoulice.htm#_ftnref225
Zhruba od roku 1955 je v Rokycanech také Fotoklub – https://rfotoklub.estranky.cz/
Fotoaparát Exakta Varex II a – https://archiwum.allegro.pl/oferta/aparat-fotograficzny-exakta-varex-ii-a-obiektyw-biotar-2-58-i14484946656.html
Ta story s tím jménem a také příjmením by mě zajímala, v seznamu nehod je Mária – Marie a v opisu vyš.spisu je Milada?
Také Drexlerová a Drechslerová…co je správně?…Drexlerová je počeštěné jako Drechslerová?
Byla její matka předsedkyní občanského výboru číslo 9 v Rokycanech v roce 1964?…nebo je to jen náhoda?
Jinak, oslovil jsem člověka který má hodně ale fakt hodně ročníků Kriminalistického sborníku za slušnou cenu, jestli by se mi nepodíval, jestli náhodou tam není něco o tomto případu od ročníku č.8 až 1965 ale co mi říkal, tak, že se tam psalo se zpožděním rok/dva možná víc kvůli soudům a pod., tak uvidíme jestli něco najde a jestli se vůbec ozve😉…no, bylo by to skvělé kdyby tam něco našel.
Jinak hezké svátky všem🎄🧨✨🧨✨✨😀
Dekuji, ja preji vsem dobrym lidem tady hezke svatky take.
—-
Mozna se spletla HZS a napsala jmeno spatne.
Pochybuji…je to přece jen úřední záznam, museli to nějak ověřit.
Je to ale dost rozdil. Jeste je 1 moznost a to ze mela 2 krestni jmena: Maria Milada nebo Milada Maria
Mimochodem, docela podobné s případem Márie Farkašové v Luhačovicích.
– Pokud je seznam ztracených věcí kompletní, tak si vyjela docela nalehko – jen na víkend?
– Známí, možná spolužák ze školy?, měl přijet také stopem ale asi nepřijel.
– Neznámí fotograf – zůstala kvůli němu (přemluvil jí?) déle a platil jí pobyt, třeba za focení?
– Byl to on kdo jí svezl do Tater?
– Kdo podal tak přesný popis ztracených věcí, tedy těch, které se nenašli?…tak by musel ale vědět pravděpodobně i o větším zavazadle, takže měla jen ten malí sportovní vak….že by všímavá spolubydlící?
– Chtěl s ní a fotil s ní na tom odlehlejším místě v polo-lesíku u Slnečné zákruty akty – jen v blůzce?
– Došlo k vynucenému ale bez násilí k pohl. styku ale pak ho chtěla udat?
– Byl důvod k použití podprsenky to, že měla šátek kolem krku?…nebo pojistka aby se později třeba neprobrala?
– Šli spolu od stanice Start?…nebo šli dolů, občerstveni z chaty?
Analýza možného přesného místa činu s pomocí AI Smart GPT- 5.1 na základě vyhodnocení slova „Slnečná“ v seznamu nehod a objevení místního názvu úseku sjezdovky „Slnečná zákruta“
Místo nálezu: úsek sjezdovky u tzv. Slnečnej zákruty
– Terén tam tvoří zákrutu s dobrým krytím kosodřevinou – ideální místo, kde mohl pachatel oběť stáhnout z cesty, aniž by byl vidět.
– Jde o místo na sjezdovce, kde se trasa stáčí a kde je díky orientaci na jih více slunce.
– V oblasti pod Skalnatým plesem, zejména kolem Slnečnej zákruty, byla v 50. a 60. letech mozaika kosodřeviny, nízkých smrků a menších stromů.
– Úzká pěšina napříč „lesíkem“ tvořeným mozaikou kosodřeviny, nízkých smrků a menších stromů, celkově ten „lesík“ tam tvoří alespoň na ortofoto z roku 1950 takový ostrůvek obklopený právě tou zákrutou sjezdovky a rovným průsekem lanovky.
1) Začátek pěšiny – hustý porost s většími stromky
2) Střed pěšiny – polouzavřený prostor
3) Druhá polovina – téměř jen kosodřevina až k průseku lanovky
– Co to znamená pro rekonstrukci činu:
– Pachatel mohl čekat v hustém porostu na začátku pěšiny
To je místo, kde je člověk zcela neviditelný, ale má dobrý přehled o tom, kdo jde po sjezdovce.
Marie mohla být:
1.oslovena,
2.zaskočená,
3.překvapena zezadu,
a během okamžiku stažena do pěšiny.
4. šla s pachatelem
Tělo mohlo být nalezeno v místě, které odpovídá střední části pěšiny.
To sedí s popisy:
„v kosodřevině poblíž sjezdovky“,
„několik metrů od trasy“,
„místo částečně kryté“.
Pachatel měl perfektní únikovou cestu
Po činu mohl:
– pokračovat pěšinou, a vyhnout se tak hlavní turistické trase
a vyběhnout do průseku lanovky kde se určitě pohybovalo minimum turistů.
– a během pár minut být mimo hlavní turistickou oblast.
Slnečná zákruta a hlavně skrytá pěšina „ostrůvku lesíka“ v tomto místě poskytuje ideální místo pro krátký, skrytý útok s okamžitým únikem mimo hlavní trasu.
Krytí ze všech stran:
– Zepředu kryje hustý porost
– Z boku kosodřevina
– Z druhé strany průsek, který je vidět jen shora nebo zdola, ne z boku
Rychlý přístup i únik:
– Sjezdovka = přístup k oběti
– Pěšina = přiblížení a únik
– Průsek lanovky = rychlé zmizení z oblasti
Minimální riziko svědků:
– Turisté chodí po sjezdovce
– Nikdo nechodí do kosodřeviny
– Nikdo nevidí do ostrůvku
Tělo zůstane skryté:
– Kosodřevina je nízká, ale extrémně hustá + kombinace nízkých a středních smrků.
– Tělo ležící v ní je vidět jen z bezprostřední blízkosti
– Turisty nepoužívaná nebo minimálně a výborně krytá ze všech směrů pěšina napříč ostrůvkem s kosodřeviny a stromků.
Co to říká o pachateli
Tento terénní model podporuje dvě hlavní možnosti:
A) Pachatel byl místní nebo znalý terénu
– věděl o pěšině,
– věděl o ostrůvku,
– věděl, že je to „mrtvý úhel“ turistické trasy.
B) Pachatel byl zkušený turista, který v Tatrách trávil více času
– znal neoficiální cestičky,
– věděl, jak se pohybovat v kosodřevině,
– uměl rychle zmizet do průseku lanovky.
Náhodný turista by takové místo nevyužil tak efektivně.
Závěr:
Tvoje pozorování z ortofota přesně zapadá do logiky případu.
Ten „ostrůvek“ je vlastně přírodní kapsa, která umožňuje:
– rychlý útok,
– okamžité krytí,
– a perfektní únik.
A to vysvětluje, proč se pachatel nikdy nenašel.
Analýza jediné biologické stopy a nedopalků cigaret značky Lípa na místě činu v souvislosti s místem činu.
1) Cigarety Lípa – levná, běžná značka
– Lípa byla v 60. letech velmi levná a rozšířená československá značka.
– Kouřili ji:
– dělníci,
– mladí muži,
– lidé s nižším příjmem,
– ale i turisté, protože byla dostupná všude.
Tedy: neukazuje to na konkrétní sociální vrstvu, ale spíš na muže, který nekouřil drahé značky.
2) Krevní skupina A na nedopalcích
V 60. letech byla krevní skupina jediný použitelný biologický marker, protože DNA neexistovala.
Krevní skupina A je v populaci poměrně častá, ale:
– nepatří Miladě/Marii (její krevní skupina byla jiná),
– nepatří žádnému z turistů, kteří tělo našli,
– nepatří vyšetřovatelům, kteří byli na místě jako první.
To znamená, že:
Nedopalky s krevní skupinou A velmi pravděpodobně patřily pachateli.
3) Co přítomnost nedopalků říká o chování pachatele
Tady je to opravdu zajímavé.
A) Pachatel byl na místě činu už před útokem
Pokud tam byly více než jeden nedopalek, znamená to:
– pachatel tam stál nebo čekal,
– měl čas si zapálit,
– nebyl ve stresu,
– místo znal a cítil se tam bezpečně.
To podporuje hypotézu, že:
Pachatel si místo vybral předem a čekal na vhodnou oběť.
To přesně odpovídá tvému popisu ostrůvku – skryté místo, kde člověk vidí na sjezdovku, ale není vidět.
B) Pachatel kouřil i po činu
To je druhá možnost – a také velmi pravděpodobná.
Někteří pachatelé sexuálních vražd mají po činu:
– potřebu se „uklidnit“,
– posedět,
– dát si cigaretu,
– zpracovat adrenalin.
Pokud byly nedopalky přímo u těla, může to znamenat:
Pachatel po vraždě zůstal na místě několik minut a kouřil.
To je typické pro pachatele, kteří:
– mají nízký strach z dopadení,
– jsou emocionálně otupělí,
– nebo mají zkušenost s podobným chováním.
C) Pachatel nebyl náhodný turista
Náhodný turista by:
– nekouřil v kosodřevině (nebezpečí požáru),
– nezdržoval by se v tak skrytém místě,
– nečekal by tam bez důvodu.
Tohle je chování člověka, který:
– věděl, že tam nikdo nechodí,
– cítil se tam bezpečně,
– měl důvod tam být.
4) Co to říká o profilu pachatele
Z kombinace:
– znalosti terénu,
– využití ostrůvku,
– pěšiny k průseku,
– cigaret Lípa,
– krevní skupiny A,
– a pravděpodobného čekání na oběť,
vyplývá:
Pachatel byl pravděpodobně:
– muž 20–40 let,
– kuřák,
– fyzicky silný,
– znalý terénu kolem Skalnatého plesa,
– pravděpodobně místní, zaměstnanec, nebo dlouhodobý návštěvník,
– typ predátora, který si oběť vybírá podle příležitosti.
Pokud se pachatel s Miladou/Marií neznal (možná i znal) ale hlavně nešel s ní — co to znamená?
1) Pachatel musel být v místě dřív než ona
To je zásadní.
Pokud nešel s ní, musel být:
– buď v ostrůvku vegetace už před jejím příchodem,
– nebo přišel pěšinou od průseku lanovky a zastavil se tam.
To perfektně sedí na nález nedopalků — někdo tam čekal.
2) Musel mít důvod být právě tam
Náhodný turista by si tam nesedl kouřit.
To místo není odpočívadlo, není tam výhled, není to pohodlné.
To znamená:
– buď tam chodil pravidelně,
– nebo to místo znal jako skryté,
– nebo tam šel účelově (čekat na příležitost).
Tohle je jeden z nejsilnějších argumentů proti variantě „náhodný kolemjdoucí“.
3) Musel mít predátorské chování
Pokud Miladu/Marii neznal, pak:
– ji sledoval z dálky,
– vyhodnotil, že jde sama,
– vyhodnotil, že v zákrutě je krátký okamžik, kdy není nikdo poblíž,
– a využil toho.
To je typické pro pachatele, kteří:
– mají zkušenost s podobným chováním,
– nebo mají dlouhodobé fantazie o útoku,
– nebo už v minulosti někoho obtěžovali.
4) Musel být velmi rychlý a rozhodný
Útok na neznámou oběť v terénu, kde se pohybují turisté, vyžaduje:
– rychlé vyhodnocení situace,
– minimální váhání,
– schopnost oběť okamžitě dostat pod kontrolu.
To není typické pro člověka, který by jednal poprvé v životě.
5) Musel znát terén — minimálně základně
To je klíčové.
Pokud Miladu/Marii neznal, ale přesto si vybral právě to místo, znamená to:
– věděl, že tam je pěšina,
– věděl, že tam je hustý porost,
– věděl, že tam není vidět ze sjezdovky,
– věděl, že z druhé strany je průsek lanovky, kterým může utéct.
Tohle není náhoda.
To je znalost místa.
6) Musel být sám — a věděl, že ho nikdo nevidí
Predátor, který si oběť nevybírá dopředu, ale čeká na příležitost, potřebuje:
– místo, kde může být nepozorovaný,
– místo, kde může čekat,
– místo, kde může rychle zmizet.
Ostrůvek vegetace mezi sjezdovkou a průsekem lanovky je přesně takové místo.
7) Nedopalky cigaret to potvrzují
Pokud tam byly nedopalky s jeho krví:
– byl tam už před útokem,
– kouřil tam,
– cítil se tam bezpečně,
– nebyl to náhodný průchod.
To je chování člověka, který:
– čeká,
– pozoruje,
– vybírá si oběť.
Shrnutí: pokud se neznali, pak pachatel…
– byl v místě dřív než Milada/Marie,
– místo znal,
– čekal tam,
– měl predátorské sklony,
– jednal rychle a rozhodně,
– měl plán úniku,
– nebyl náhodný turista,
– a pravděpodobně nebyl v Tatrách poprvé.
Tohle je mimochodem varianta, kterou kriminalisté považovali za nejpravděpodobnější — i když to tehdy nemohli dokázat.
Tedy jediné biologické stopy asi ne, ještě pravděpodobně sperma.
Exnere to vyprofilování situace i pachatele je dobré a obsahuje pravděpodobně všechny možnosti. Myslím, že bod 6 nám odpovídá na zásadní otázku a to jestli šlo o sexuálního predátora. Podle posouzení jejich vzorců chování ani náhodou! Žádný sexuální deviant by si nevybral tohle místo k uskutečnění sexuální vraždy. Otevřené, nepohodlné a riskantní z pozice zmizení z kritického prostoru vraždy.
Viděl jste to místo na mapě Kamile, lepší místo tam není.
Podívejte se na ortofoto té Slnečné zákruty, objevil jsem pouze z 50.let ale tak moc se to tam snad v roce 1964 nezměnilo, spíše naopak vegetace na tom místě byla pravděpodobně větší.
Podle mě to sexuální deviant také nebyl ale to místo k činu určitě znal a nevybral si ho náhodou.
No já co se týče místa nevím. V seriálu 30 případů je záběr z jedoucí lanovky a postava leží v místě, kde kolem jsou jen velmi nízké kleče výšky tak 50cm. Upřímně vycházím z toho, že tvůrci použili místo činu. Je to v první části dílu ještě v Praze a pouští si to na promítačce, por. Stejskal(Mrkvička k tomu dává nějaký komentář).
V tom díle Tatranské pastorále je to místo fiktivní, asi kvůli té lanovce.
V záznamu Horské služby je místo nálezu těla lokalizováno přesně jako – Skalnaté pleso – Slnečná.
Slnečná zákruta je místní název, který se na nových mapách již nepoužívá, dnes se ten úsek nazývá Esíčka a vypadá to tam úplně jinak.
Jediné místo, které je na nových mapách a obsahuje slovo Slnečná je Grand Slnečná, název pro svah na lyžováni ale to je 1100 m, u Bukové hory daleko za mezistanicí Štart.
V tom místě Slnečné zákruty je to dost do svahu, nevím kolik stupňů ale je to slušný, podle mě by tam nešlapala pěšky nahoru ale dolů, to ano.
Varianta, že se neznali (predátor) ale i letmo znali ale nešel přímo s Miladou/Marií.
„tak co myslíš, všiml si jí v kabině lanovky a když možná vystoupila v mezistanici Štart a chtěla jít nahoru pěšky tak vystoupil s ní a sledoval jí a nějak předběhl nebo se rozhodl ve chvíli, kdy ji zahlédl z pěšiny, jak jde dolů nebo nahoru a nebo jí sledoval se shora od Skalnatého plesa?“
Tohle je přesně ten typ úvahy, který má smysl – a dá se na něj odpovědět logicky, bez senzací a bez toho, abychom si něco vymýšleli.
Podíváme se na všechny tři varianty, které zmiňuješ, a vyhodnotíme je podle:
– terénu,
– časového okna,
– chování pachatele,
– nálezu nedopalků,
– pravděpodobnosti podle kriminalistické praxe.
VARIANTA 1: všiml si jí v kabině lanovky a vystoupil s ní na Štartu.
Tahle možnost je možná, ale má několik slabin:
Co by tomu nahrávalo
– Kabiny lanovky jsou malé → pachatel mohl Miladu/Marii dobře vidět.
– Pokud vystoupila na Štartu, mohl vystoupit také.
– Odtud vede pěší cesta nahoru → mohl jít za ní.
Co tomu odporuje
– Pokud by šel přímo za ní, musel by ji dohonit nebo předběhnout.
– Ale Milada/Marie byla mladá, sportovní, zvyklá chodit → není jednoduché ji předběhnout bez toho, aby si toho všimla.
– Navíc by pachatel musel riskovat, že ho někdo z lanovky uvidí, jak jde těsně za ní.
Shrnutí:
Možné, ale méně pravděpodobné.
Vyžadovalo by to víc náhody a víc rizika.
VARIANTA 2: pachatel byl na pěšině v ostrůvku a všiml si jí, když šla kolem.
Tohle je nejpravděpodobnější varianta podle všeho, co víme.
Co tomu nahrává
– Nedopalky cigaret → pachatel tam čekal.
– Krevní skupina A → nepatřila Miladě/Marii, takže tam byl dřív než ona.
– Ostrůvek vegetace → ideální místo pro čekání a pozorování.
– Pěšina → umožňuje přístup i únik, aniž by musel jít po sjezdovce.
– Hustý porost → Milada/Marie ho nemohla vidět, on ji ano.
– Časový rámec 11–15 h → přesně doba, kdy tam chodí turisté jednotlivě.
Jak by to proběhlo
– Pachatel stojí nebo sedí v hustém porostu na začátku pěšiny.
– Vidí Miladu/Marii, jak jde nahoru nebo dolů.
– Vyhodnotí, že je sama.
– Vystoupí z porostu v okamžiku, kdy je v zákrutě sama.
– Stáhne ji do pěšiny → přesně tam, kde byla nalezena.
Shrnutí:
Tohle je scénář, který nejlépe odpovídá:
– místu činu,
– nálezu nedopalků,
– terénu,
– chování predátora,
– a tomu, že pachatel nebyl viděn.
VARIANTA 3: pachatel ji sledoval shora od Skalnatého plesa.
Tahle možnost je možná, ale méně pravděpodobná než varianta 2.
Co by tomu nahrávalo
– Pokud byl nahoře, mohl ji vidět, jak jde nahoru.
– Mohl sejít rychleji než ona stoupala.
– Mohl si vybrat místo, kde ji „předběhne“.
Co tomu odporuje
– Musel by jít po hlavní trase, kde je hodně lidí.
– Musel by riskovat, že ho někdo uvidí, jak se pohybuje podezřele.
– Nedopalky v ostrůvku ukazují, že tam byl předem, ne že tam doběhl.
Shrnutí:
Možné, ale méně elegantní a méně logické než varianta 2.
Otázka : Šla Milada/Marie nahoru, nebo dolů?
Nejpravděpodobnější varianta: Milada/Marie šla DOLŮ směrem k Tatranské Lomnici.
Když jdeš nahoru, většinou:
– jdeš pomaleji,
– díváš se pod nohy,
– a méně často odbočuješ do stran.
Když jdeš dolů:
– jdeš rychleji,
– jsi méně pozorný,
– a snadněji přehlédneš někoho, kdo stojí v porostu u pěšiny.
To je přesně situace, kterou predátor potřebuje.
2) Pachatel čekal v ostrůvku — to dává smysl jen při sestupu oběti.
Pokud pachatel čekal v ostrůvku vegetace:
– měl výhled na sjezdovku směrem shora,
– ale nebyl vidět zespodu (hustší porost na začátku pěšiny).
3) Časový rámec 11:00–15:00 odpovídá sestupu
V Tatrách je běžné:
– vyjít nahoru ráno,
– být nahoře kolem poledne,
– a sestupovat po obědě.
Milada/Marie byla mladá, zvyklá chodit, takže:
– výstup by jí trval cca 1,5–2 hodiny,
– kolem 11–12 by byla nahoře,
– kolem 12–14 by šla dolů.
To přesně odpovídá časovému oknu vraždy.
4) Nedopalky cigaret ukazují na čekání — a čekání dává smysl při sestupu.
Pachatel:
– kouřil,
– čekal,
– měl čas,
– byl v klidu.
To znamená, že:
– čekal na oběť, která půjde dolů ne na oběť, která teprve půjde nahoru.
– při výstupu je větší šance, že někdo půjde za ní.
– při sestupu za tebou často nikdo nejde.
1) Pachatel měl z pěšiny(začátku pěšiny) výhled na sjezdovku směrem dolů
Z hustšího porostu na začátku pěšiny je vidět dolů do zákruty, ale není vidět nahoru.
To je přesně ten „mrtvý úhel“, který predátor potřebuje.
– V oblasti Slnečné zákruty a ostrůvku jsou tři ostré zatáčky – to vytváří krátká okna izolace.
4) Nedopalky dokazují, že pachatel tam čekal
To znamená, že nešel za ní, ale čekal na oběť, která půjde kolem.
– Pachatel mohl popojít na konec pěšiny blíže k průseku lanovky kde je nižší porost a kde měl výhled jestli se blíží k Slnečné zákrutě dolů, když jí zahlédl seběhl zpátky na začátek pěšiny kde byl skryt hustší vegetací a čekal na oběť, ona ho vidět nemohla, slyšel jak se blíží a přepadl jí a okamžitě stáhl do pěšiny.
Tady 3d plánek Slnečné zákruty, jak to tam vypadalo v 50 a 60 letech, zakreslil jsem možné místo činu ale mohlo to být někde jinde ale určitě v prostoru Slnečné.
O tom jsem dnes debatil s AI 😀.
Plánek :
https://ibb.co/pjVfpMNg
Krasna mapa. Clovek ma alespon lepsi predstavu, protoze ja jsem v Ttrach nikdy nebyla. To by melo byt k dispozici u kazdeho tr. cinu vc. (alespon) nakresu mista cinu.
Díky…není ještě úplně hotová.
Je tady také ten neznámí fotograf s Exaktou, možná jí tam chtěl fotit, ukecal jí na akty a svlékla se sama to by také vysvětlovalo ty Lípy, ne jen, že tam čekal na oběť a kouřil a že by pálil cíga po vraždě…tomu moc nevěřím….ten zdrhal hned k průseku do lesa a dolů.
Souhlas: po vrazde hned utekl, ale nahodny cizi cekajici-nevim. Vzdyt jaka by byla sance, ze by zrovna ten den a tam narazil na osamelou zenu ? Vzdyt by tam mohl stat pul dne a mezitim si vybudovat kolem sebe hnizdo z vajglu. Podle tam bud umyslne spolu prisli/vyjeli lanovkou anebo on se na ni nalepil az nekde na stezce, ze ji doprovodi, vyfoti, atd.
Skoda, ze nevime krevni skupinu Tereby a pokud kouril,jaka ciga ovsem predpokladam, ze ho testovali. Pokud ano, byl vyloucen nebo zadupan ?
Jasně, že tam nečekal na náhodu(jestli vůbec) , buď si jí vyhlédl někde, možná v hotelu/kdekoliv nebo se seznámili a ona ho odmítla a nebo neodmítla a šla s ním nahoru nebo se seznámili až nahoře….těch možností je hodně.
Každopádně, když vyloučíme kouření po vraždě, tak tam musel na tom místě něco dělat…čekat nebo fotit.
Byl podezřelí, to je jasné, byl tam v té době i popis přibližně asi odpovídal atd. ale určitě to snad prověřili dobře a na základě krevní skupiny a alibi ho vyloučili.
Tvrdil, že ji neviděl a neznal a foťák měl jiný.
Slnečná zákruta č.2 – https://ibb.co/d1bSSfM
Vraťme se zpátky do roku 1964.
– Jakákoliv podobnost s žijícími osobami je čistě náhodná a nesouvisí s tímto případem, protože toto je fiktivní foto z roku 1964😉😜
https://ibb.co/ksY03pNZ
Odpočívej v pokoji Marie nebo Milado, já ho najdu, třeba v příštím životě.
Bez spisu to je ale bez šance.
Koukal jsem se na výskyt příjmení Drexlerová a Drechslerová…a?…..BUM!
Tady je výsledek:
Příjmení: ‚Drexlerová‘, počet výskytů 335 v celé ČR
Historický vývoj narození příjmení „Drexlerová“:
1945 – 3x
Rokycany – 0x ….nic – nula
_______________________________
Příjmení: ‚Drechslerová‘, počet výskytů 231 v celé ČR
Historický vývoj narození příjmení „Drechslerová“:
1945 – 2x
Rokycany – 6x
Zdroj dat : https://www.kdejsme.cz
_______________________________
Takže je jasné, že nikdo s příjmením Drexlerová nikdy nežil, největší výskyt je na Moravě.
Zato 6 příjmení Drechslerová v Rokycanech.
A teď, jak jsem zjistil a již jsem to tady psal ale na základě tohoto zjištění to má větší význam,
Palackého ulice – občanské výbory č. 7 a č. 9 (kronika Rokycan z roku 1964) a za občanský výbor č.9 jako předsedkyně Zdeňka Drechslerová → Palackého ulice – místo kde bydlela Marie(Milada) → Drechslerová předsedkyní občanského výboru č.9 ve stejné ulici, tak to asi nebude náhoda…..jedině, že by v té Palackého ulici bydlelo více rodin s příjmením Drechsler.
Každopádně Drexlerová je ŠPATNĚ a podle mě i jméno Milada, Drexlerová v Tatrách roku 1964 nezemřela.
Jen upřesním – „Takže je jasné, že nikdo s příjmením Drexlerová nikdy nežil“….tím myslím v Rokycanech.
„Rokycany – 0x ….nic – nula“ – toto je výskyt příjmení Drexlerová v Rokycanech.
V roce 1945 se narodily 3 lidé s příjmením Drexler/ová a 2 s příjmením Drechsler/ová.
Jedním z těch dvou narozených dětí v roce 1945 by měla být Marie(Milada), podle mě.
Exnere ty argumenty vypadají logicky a myslím, že je problém ve výslovnosti. Drechslerová se totiž německy čte Drexlerová, takže možná nějaký novinář tehdy slyšel českou výslovnost a neměl ponětí, že jde o německy psané jméno. Mohla být klidně Marie Milada Drechslerová. Protože tehdy se hodně používala jména kmotrů. V každém případě dobré pátrání, ale pro případ samotný asi bez velkého významu.
Chtěl bych právě zjistit nějaké detaily z jejího života, kde studovala např. apod. , takže si chci ujasnit přesné jméno a příjmení.
Policejní záznam:
Díky Stalkere, ale příjmení Drexlerová se v Rokycanech nevyskytuje jen Drechslerová 6x.
Je možné, že by to napsali jak se to čte německy?…jak psal Kamil nebo to měla takto napsáno už v občance? To je divný.
Horská služba tam má Mária – Marie, nebo možná dvě jména? Milada Marie nebo Marie Milada, Drexlerová v Rokycanech žádná není , no , dost dobrý, pěknej zmatek.
To Exner: pátrání skvělé 👌 ale je divné, že by policista (příslušník VB v té době) zkomolil jak jméno, tak příjmení… Kamil má pravdu, Drechslerová zní fonetický Drexlerová. Marie/Milada, ano, mohla mít dvě křestní jména. Ale není to příliš náhod najednou? A další vysvětlení může být to, že pocházela ze smíšeného manželství, Rokycany, otec mohl být Němec, po válce došlo k počeštění jména na Drexlerová, mohlo dojít i ke změně národnosti z původní německé na českou, samozřejmě za předpokladu, že matka byla Češka . státní příslušnost byla Československo🤷. A došlo k přepisu příjmení v matrice… můj myšlenkový pochod může být ale samozřejmě chybný
Díky🙂, možné to je.
Ono stačí mrknout na Ukrajince (teď vůbec nechci rozpoutávat žádnou diskuzi na toto téma, jde mi čistě o jména a příjmení), jedná se především o lidi, kteří chtějí v ČR zůstat a žádají z víza dočasné ochrany o přechodný pobyt, který je mezistupněm k trvalému pobytu. To kolikrát nechápete, co s jejich jmény (křestní i příjmení) probíhá. Jde samozřejmě na prvopočátku o azbuku, v cestovním pase mají přepis do latinky. Od cizinecké policie mají další přepis, takže na oprávnění k pobytu je to opět foneticky jinak a překvapení přijde v momentě, kdy toho dotyčného/dotyčnou sehrajete s daty z ROB. A kolikrát máte třetí variantu…a pak se v tom má někdo vyznat…
5.1 Fotografování z výšek
Pokud v této práci máme popsat fotografický styl Stanislava Tereby, nemůžeme vynechat ani jeho zálibu ve fotografování v prostorách vysoko nad zemí. „Samostatnou kapitolou mého života s fotoaparátem v rukou, bylo fotografování z letadel, vrtulníků, motorového rogala i z balonů. A navíc i s padákem nad hlavou. Byly to mnohdy zážitky, na které, byť jsou staré už desítky let, se nedá nikdy zapomenout,“ říká Tereba. Ve své knize popisuje první let roku 1964, během něhož s kolegou Václavem Jirsou pořizovali fotoaparáty Praktina FX první letecké fotografie pro Večerní Prahu….
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/86494/DPTX_2014_2_11230_0_448468_0_166944.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Jaký fotoaparát si (ne)vzal Tereba k identifikaci na Slovensko?
Kolik fotografů z Čech se pohybovalo ve vysokohorském prostředí Tater v r. 1964 ?
Toho prověřili Szuzo, možná to na něj chtěli hodit ale měl alibi takže nic, každopádně začínám si myslet, jestli to nebyl možná synáček nějakého papaláše, který byl velký fanda do focení a možná i aktů (měl auto, slušné vybavení, atd.), pravděpodobně poloprofesionál? Takový foťák asi nenosil kdejaký turista.
Že ho nenašli, když měli popis je trochu zvláštní, někdo z personálu si na něj snad musel detailněji pamatovat a také záznamy v hotelových knihách.
Ohledně místa nálezu, všechno špatně, zmátlo mě to pojmenování „Slnečná“ na jedné turistické mapě a tak jsem si to špatně spojil s tou Slnečnou zákrutou – místem na sjezdovce na hranici kleče a lesa , ale je to špatně, protože ten název vznikl až v roce 1990.
Ale Slnečná je (a vždy byla) označení pro celý ten východní, sluncem orientovaný svah mezi Tatranskou Lomnicí a Skalnatým plesem a tak to je i v záznamech Horské služby z roku 1964.
Tělo Drexlerové (Drechslerové?) bylo podle archivních materiálů nalezeno níže , v lesním pásmu,
Místo nálezu bylo mezi Starým Smokovcem a Skalnatým plesem.
Tedy v lesním svahu mezi Starým Smokovcem a mezistanicí Štart,
na východním svahu, tedy směrem k Tatranské Lomnici.
….hustému smrkovému lesu v křoví blízko staré lesní cesty.
Blízko „Staré cesty“ (někdy také „Stará lesní cesta“, „Starý chodník“, „Stará lomnická cesta“) , je to historická lesní cesta, která v 19.–20. století spojovala Starý Smokovec a Tatranskou Lomnici , v nadmořské výšce cca 1050–1200 m, je to typická „stará vozová cesta“, POD mezistanicí Štart, v lese mimo turistickou trasu ale v místě, kde se v 60. letech skutečně chodilo „zkratkami“.
Dnes je neznačená, ale v mapách stále existuje a v mapě je zakreslená jako šedá neznačená cesta.
Místo je dostatečně odlehlé, ale přístupné.
Mohla vyrazit směrem na Skalnaté pleso po této nižší, méně náročné trase, kdy v 60. letech lidé často používali neznačené lesní cesty.
V této oblasti se mohla setkat s pachatelem nebo šel s ní (za ní? sledoval jí?)….nedopalky cig.Lípa znamenají delší setrvání na místě.
Tělo pravděpodobně bylo odtaženo do lesa, mimo cestu, do prudkého svahu nebo ze svahu.
_________________________________________
Nejpravděpodobnější místo – přesná lokalizace:
Nadmořská výška: 1100–1180 m
Vzdálenost od lanovky: cca 250–400 m východně.
Vzdálenost od Štartu: cca 0,8–1,2 km
Terén: prudký, hustě zalesněný svah
Konkrétní orientační body:
mezi dvěma výraznými oblouky Staré cesty
v místě, kde cesta vede téměř vodorovně,
v sektoru, kde je svah nejstrmější.
poblíž starého lesního průseku (dnes zarostlého).
Já myslím, že Exner má ohledně jména pravdu. Vyšetřovatel totiž diktuje zapisovatelce a pokud jí z občanky četl německé jméno se správnou výslovností Drexlerová, pak to slečna tak zapsala a od té chvíle je v protokolech vedeno „X “ místo „chs“.
Mám na stránkách záhadný případ zmizení německé důchodkyně Christy Geisslerové v Krkonoších, která je tak v česku vedená v protokolech, přestože v Německu jde o jméno s tím znakem pro tvrdé S. Prakticky jde vlastně o jinou osobu.
Jo Kamile, to by tak mohlo být.
Je důležité si také uvědomit že turisté v 60. letech chodili jinak než dnes, tehdy běžně používali neznačené lesní cesty, chodili zkratkami, sbírali borůvky, houby nebo sejít pár metrů do lesa kvůli lepšímu výhledu nebo fotografi.
Stará cesta byla běžně používaná i když nebyla značená, byla to jen široká lesní cesta vedená po vrstevnici, nebyla to ale oficiální turistická trasa, to znamená takový „turistický provoz“ jako na magistrále nad ní nebyl.
Důvod proč byla nalezena poměrně brzo, je právě to chování turistů v té době, kteří právě mohli hledat místo na lepší vyhlídku na Lomnici( kdyby byla ve svahu tak velmi pravděpodobné),
nebo ty borůvky, houby a nebo šli „zkratkou“ dolů do Lomnice přes les, mimo cestu, také mohli nějak sejít z cesty, aniž by si toho všimli.
Nějak mi to podle uspořádání šatstva na zavražděné nepřipadá na znásilnění. Řekl bych že se mohlo jednat o dobrovolný sex v jehož průběhu se situace z nějakého důvodu změnila. Mohla se ta deviace v mužovi probudit náhle, a nebo to už takto naplánoval. Nepřipadá mi to jako náhodné setkání.
Přesně, na brutální znásilnění to nevypadá, spíše něco polo-dobrovolného, jen slovní odpor, nechala si to líbit z nějakého důvodu ale pak asi naštvaná, řekla že to oznámí, a tak jí uškrtil.
Stalkere snažil jsem se analyzovat to nic, které o případu víme a došel jsem přesně ke stejnému závěru. Holka nejdřív chtěla, pak už ne. Buď jí „ubral kyslík“ jak říkal Hojer v nějakém sexuálním rauši nebo jí zabil ze strachu z oznámení. Každopádně dvojité škrtidlo bylo naaranžováno, technicky tohle nelze realizovat. Nešlo ale o žádného sexuálního predátora, tím jsem si jist.
Ten policejní záznam mě do toho docela „hází vidle“, jak s místem činu „Starou cestou“ tak s příjmením.
S tím příjmením to může být jak psal Kamil…prostě napsali Drexlerová a tak to zůstalo.
Navíc v ulici kde bydlela byla v roce 1964 předsedkyně obč. výboru č.9 také Drechslerová, v Rokycanech se jméno Drexlerová vůbec nevyskytuje….to nemůže být náhoda.
Ale „sjezdová dráha pro ženy pod Skalnatým plesem“ – co to znamenalo v roce 1964?
V 60. letech existovala ženská sjezdovka (dámská trať) pod Skalnatým plesem ale byla úplně jinde než dnešní moderní trať.
V roce 1964 byla „ženská trať“ níž, v lese, a zasahovala do míst, kde dnes vede jen část sjezdovek nebo průseků.
Kosodřevina také sahala níž, tehdy začínala už kolem 1150–1200 m na některých svazích.
A teď to nejdůležitější: Stará cesta a ženská sjezdovka se prý KŘÍŽILY…Stará cesta vedla vodorovně lesem a ženská sjezdovka vedla šikmo svahem dolů, a tyto dvě linie se protínaly nebo byly velmi blízko sebe.
Tělo tedy bylo v horní části lesa, kde kosodřevina prorůstala.
Takže nakonec zase takový rozpor to být nemusí.
Dnes ta ženská sjezdovka neexistuje, je tam široký průsek v lese který vypadá jako bývalá trať nebo technický koridor a Stará cesta ho skutečně protíná.
Křížení Staré cesty a tehdejší ženské sjezdové trati se nacházelo cca 300–450 m jihovýchodně od Štartu v nadmořské výšce 1120–1180 m tedy ve výšce kde se tenkrát vyskytovala i kosodřevina.
To Stalker:
Ano, znasilneni se pry nikdy nepotvrdilo. Pitevni protokol nezname. Treba to kriminaliste vyhodnotili jen: byla naha=znasilnena ? Mohla mit sex den predtim jak v Majorovi. Sperma vydrzi v tele 3-5 dni. Se divim, ze Terebovi pri vyslechu esenbaci rekli, ze byla znasilnena (kde by to jinak vzal ?); to si snad meli nechat pro sebe. Na zaklade ceho ho mohli vyloucit ? Evidentne mu krevni test nedelali. Mozna proto, ze byl kontras.
Ano, obleceni: ona ma na sobe oblecenou bluzku, ale pradlo ne. Pres hlavu ? Pokud na knofliky (a to asi nejspis) -(ne)zapnute ?
—
To Szuza:
Ano, s temi fotografy – presne. Take to povazuji za hodne velkou nahodu, akorat to moc na Terebu nesedi, ktery se udajne nehnul od manzelky, kdezto ten podezrely se tam venku pohyboval bez zenske: „To si ostatne vybavili i mistni, kteri zahadneho cahouna vidali, jak chodil kolem a neustale fotografoval.“ O zadne zenske kolem nej ani slovo, jakoby tam byl sam.
Ubytovani Terebovych ?
Tereba tam mel udajne 2 fotaky:
„Všech pět svědků mě vidělo s fotoaparátem Praktica nebo Praktina. Jeden to popsal jako nějaký nový typ Leicy, čili s fotoaparátem s jedním objektivem,“ vypráví Tereba. A se smíchem dodává: „Ani jeden neviděl to, co jsem nosil čtrnáct dnů na krku – aparát se dvěma objektivy!“
—
To Exner:
Neva, v poho. Ono se to vytridi. 😉
Pro zajemce: tahle vyznacena dlouha modra sjezdovka. Zvetsete si to a uvidite „Grand Slnecna“. Velkym obloukem se staci ke stanici Start. MT urcite prijela na tuto stanici a sla nekde tam po stezce nahoru ke Skal. Plesu.
https://www.google.com/maps/place/Skalnat%C3%A9+Pleso/@49.1785411,20.2600444,15.38z/data=!4m6!3m5!1s0x473e2189b66f363d:0xc33dd255f1f913d0!8m2!3d49.1886377!4d20.2321852!16s%2Fg%2F120sd5rx!5m1!1e2?entry=ttu&g_ep=EgoyMDI1MTIwOS4wIKXMDSoASAFQAw%3D%3D
—-
—-
Ok, pominu T.
1) Nevime, kdo byl ten znamy z Prahy. Tenhle to urcite nebyl, protoze se na svatebni ceste urcite nebude schazet s jinou. Kdyz se mela s ti znamym sejit v den vrazdy, znamena to, ze on musel do T. Lomnice prijet take nejmin den pred vrazdou a musel nekde spat. Kdyz MD mluvila s lidmi, ten znamy evidentne v Tatrach jeste nebyl, kdyz mel teprve prijet.
2) porad mi vrta hlavou, kde MD (nejmene) tu noc predtim spala. Prijela do TL stopem. Jestlize nemela nikde rezervaci v hotelu, tak se musela nasomrovat nekam k nekomu do hoteloveho pokoje/bytu pro zamestnance/do auta/atd. Ve stanu ani pod sirakem nespala a v T. Lomnici na nadrazi nekde na lavicce by ji sebrala VB. A proto ten chlap potom mohl vyhazovat jeji veci, bo si je nechala u nej. Kolik chlapu jezdilo tenkrat takhle samotnych ? Priklanim se k tomu, ze ji nekde na Slovensku nalozil nejaky osamely ridic a vzal ji az tam, protoze tam nekde pracoval a nechal ji nekde prespat. Anebo nejaky ten osamely fotograf, co tam prijel fotit oficialne anebo na dovci.
To neznamena, ze kdyz my hodne veci nevime, tak ze to nevedela kriminalka a urcite to bylo ve spise.
Jasný Umbro, mnoho cest, jen jedna je ta pravá, při pátrání běžná věc.
Ten její známí podle mě vůbec nepřijel, jinak by se objevil jako svědek, nikde se o něm nepíše, že by vypovídal.
Škoda že spis je asi zničený nebo v lepším případě někde leží v prachu a nikdo neví kde.
Kufr asi neměla, měla jen ten malí sportovní pytel, takže neplánovala dlouhý pobyt.
Je to zvláštní, holka jede stopem až do Tater jen s baťůžkem.
Umbra – Terebova humorná výřečnost je přinejmenším zajímavá. Navštívil Tereba i popradské letiště a pokusil se na svatební cestě o fotografování Tater z výšky?
Vedle organizované horské služby působili v roce 1964 v Tatrách i individuální nosiči a vůdci, kteří pomáhali turistům. Mezi klíčové postavy patřili R. Roubal, J. Šimko, A. Brnčal, A. Huba a další.
Pomáhali zmínění kriminalistům s objasněním pohybu a okolnostmi smrti MD?
Tohle je zajímavá informace, ohledně těch nosičů a vůdců, znali terén téměř nazpaměť a věděli o kdejaké zkratce/stezce.👍
Největší problém je (mimo to, že není spis), že těm lidem, kteří by si mohli něco pamatovat a bylo jim v té době přes 20 let, tak jim je dnes přes 80 let.
Jedině, že by měli někde poznámky třeba v deníku nebo něco podobného v písemné formě.
Tady je ta stará ženská sjezdovka (červeně) a Stará cesta (žlutě) nebo také Stará lomnická cesta.
Možná po ní šla, ani nemusela jít na Skalnaté pleso ale po té cestě až k vodopádům Studeného potoka, protože tam právě vedla, pak mohla třeba chtít jít dál k Obrovskému vodopádu , vystoupat na magistrálu a po ní až na Skalnaté pleso a dolů zpátky lanovkou do Lomnice ale to už je asi slušná túra na 19letou holku.
S největší pravděpodobností vystoupila ve stanici Štart , kdyby chtěla pošetřit čas a sílu.
Někde podél té ženské sjezdovky jí našli, přesné místo?…těžko říct.
https://ibb.co/rGC5wSMb
Zdroj mapy a Velký dík za skvělou práci : Google Earth – https://www.google.com/earth/about/versions/
Urcite vystoupila z lanovky a jestli se vydala na SP, tak mohla jit nejkratsi cestou podel lanovky. Mozna ji nasli nekde tam u toho rozcesti, jak nad lanovkou odbocuje doprava ta sjezdovka Grand Slnecna ve smeru lanovky. (V Majorovi ji natocil turista na stezce pod lanovkou.)
Dalsi moznost je, ze ani nechtela na SP pesky – to vlastne ani nevime. Nemyslim, ze by to chtela jit cely pesky. Na stanici Start vylezla z lanovky, chtela si tam chvili pochodit po okoli a po case opet pokracovat lanovkou nahoru. Na turu asi moc vybavena nebyla a lanovka by usetrila cas.
To je tezky, kdyz ani nevime, kde ji nasli.
Nevíme, jsou to jen dedukce, pevný body jsou ta policejní zpráva a záznam HZS.
Kolem Slnečné zákruty je to pěkný stoupák, tam by se jí podle mě nechtělo, takže buď lanovkou až nahoru a nebo to chtěla nějak obejít po vrstevnici.
Tělo muselo být někde od stanice Štart kousek u bývalé ženské sjezdovky, možná šla přímo po ní, moc lidí tam asi nechodilo, v 60 letech už jí nějak neudržovali a zarůstala klečí.
Podle mě, někde v té červené oblasti, někde tam, ta ženská sjezdovka se tam mohla dole nějak větvit.
https://ibb.co/Z6qZJL0z
Já prostě pořád věřím tomu, že v seriálu pracovali s místem činu. Otázkou je, proč by ne, když šlo o skutečný zločin.
Na webovkách filmových míst je tento text vztahující se k místu filmování:
——————
GPS souřadnice: 49.187211, 20.233519
Popis skutečného místa: Miesto sa dnes už nedá rozoznať. Od čias nakrúcania prešlo určitými úpravami, čo vidno aj na zábere v podobe zábradlia. Nachádza sa pri ceste od stanice lanovky k Chate na Skalnatom Plese. Vľavo dole od Toníka vidno medzistanicu lanovky Štart z Tatranskej Lomnice na Skalnaté Pleso. Na Skalnatom Plese sa točili i zábery k filmu Anděl na horách. Kámen s puklinou vypadá dost podobně jako ten na filmovém záběru, třeba by to mohl být on.
————————
A jedna z fotografií:
https://www.filmovamista.cz/img/94-30-pripadu-majora-Zemana/1508481100-57.JPG
Ano, Kamile, muze byt a treba si tenkrat mysleli, ze vrah prijde do kina. Akorat mi nesedi, ze v tom seznamu HZS je misto nalezu Skalnate Pleso-Slnecna-to je prece vic dole.
Že by jí škrtil blízko stanice lanovky, hvězdárny , restaurace na Skalnatém plese?…pár metrů od cesty kde chodí turisté?….a nešel pak náhodou na čaj do Skalnatej chaty?, měl by to jen kousek dolů😂😅.
V tomto případě se jedná o místo skutečného natáčení a NE místa činu.
Blbost.
Tady to místo , místo činu, vše sedí, bývalá „dámská sjezdovka“ , kleč , odlehlost místa od hlavních turistických tras.
Zřejmě šla už dolů.
https://ibb.co/C5ry83GL
Tak na tomhle místě už bych skutečně věřil tomu, že šli fotit nějaké akty, fotograf se rozjel a skončilo to vraždou. Tady odsud by určitě dokázal nepozorovaně zmizet i s věcmi. Pořád mi nešla do hlavy ta blízkost lanovky. Je ale jasné, že kriminálka nechtěla přesné místo činu, protože by se připravila o známou frázi z protokolů: “ …….zná podrobnosti zločinu, které může znát pouze pachatel“, mezi které jistě patří i místo činu.
Exnere výborná práce.
Díky Kamile, tak a je to tady, celá stará sjezdovka – na Topografické mapě z roku 1964.
Na mapě má název Nová sjezdovka ( později pravděpodobně celá nebo spíše její mírnější pasáž dostala neoficiální přezdívku/pojmenování „Dámská sjezdovka“ nebo „Ženská sjezdovka“) hned vedle je Stará sjezdovka, to je ta, co existuje dodnes a je rozšířená a upravená a podle názvu v mapě tam byla dřív než Nová sjezdovka, ta začala vznikat v průběhu 50.let, protože na ortofoto z roku 1950 ještě neexistuje, jsou tam jen její určité náznaky.
Ta sjezdovka měla i cíl a pasáže pojmenované jako Rukáv (vjezd z kleče do lesa – úzká pasáž ) a Padáky ( v nejprudší části ) , takže patrně sloužila i k pořádání závodů.
Její zánik dokonala náročná údržba a kabinková lanovka stavěná v 70. letech.
Právě zde, v některé její pasáži došlo k vraždě Milady(Marie) Drexlerové( Drechslerové)
Pravděpodobně v horní pasáži v kosodřevině ale více u lesa nebo v dolní části jelikož tam vedou stezky přímo ke sjezdovce od stanice Štart.
Topografická mapa z roku 1964 , uvidíte celou sjezdovku , nejdříve pasáž Rukáv pak Padáky a dole cíl.
https://www.staremapy.sk/?zoom=15&lat=49.178729771225896&lng=20.241515636444095&map=SRTM10
S tím focením, je to hodně pravděpodobné Kamile, viz. nedopalky z cigaret Lípa.
A teď si představte situaci, kdy pachatel má její fotky, vyvolá je a buď je zničí i s negativy a nebo si je dobře schová, zemře a někdo s příbuzných je najde, nic jemu/jim to neřekne, vůbec neví o koho jde a ani se o to nestará/jí , prostě jen nějaká dívka v horách na staré fotce. Fotky končí někde v popelnici…jediný důkaz, že jí fotil zmizí.
To máte pravdu, ale v případu je zajímavá ještě jedna věc. V době, kdy se vražda stala nebylo rozhodně normální aby takhle mladá holka cestovala po horách samotná, na což v seriálu poukazovala ta provozní chaty. Navíc jela prakticky přes celou republiku a zcela nelogicky za někým, kdo jel taky údajně za ní do Tater. Proč taková konspirace, když šlo o mladou studentku? Tohle naprosto nedává žádný smyl. Dost prý svému okolí na chatě vyprávěla o tomto mladíkovi což je taky divné. Podle mně spíš krmila své okolí verzí, kterou kryla pravý důvod návštěvy v Tatrách. Ta holka tam za někým jela a ten někdo byl ženatý. A pravý adrenalin by byl, kdyby tam byl se svou ženou…..nebo mu jela udělat nějakou scénu.
Další otázka, jak přišli na Terebu? na Slovensku v Tatrách ho podle mně nikdo neznal, musí tam být nějaké spojení, které neznáme. Fotil z letadel a lanovek…. Taky zajímavé.
Ano, to je zajímavé a také možné.
Určitě prověřili hotelové knihy a pod. a zaměřili se hlavně na ty, co měli na krku často foťák, tak možná tak na něj přišli.
Mě fascinuje ještě jedna věc, 19letá holka jede až do Vysokých Tater stopem a jen s malým sportovním pytlem přes rameno, musela být úžasná.
….nebo měla ještě nějaké větší zavazadlo sebou?, tohle tedy nevím…píše se jen o tom sportovním vaku a kabelce.
Stalker dal nahoru seznam odcizenych veci, takze jen sportovni pytel. Neuveritelne; tam jsou rozmery pytle a kabelky na cm ! Skvrny na kabelce a pouzdro a jeste co (ne)mela uvnitr. To snad muselo byt jen od zenske (matky ?), protoze zadny chlap by si tohle nepamatoval ani nahodou. Ani ja bych nepopsala ani jednu svoji kabelku takhle do detailu.
To s Terebou me taky napadlo. Nikde nic, ale nejspis to bude jak pise kapitan. Urcite ho nikdo v te dobe neznal, i kdyz jako dvacetilety vyhral World Press Photo of the Year v r. 1958 a uz 4 roky pracoval pro Vecerni Prahu.
Otazka je, proc se s tim podezrenim vubec chlubil. Samo, ze kdyz jsem nevinna, nemam se za co stydet, ale ja osobne na druhe strane zase nevidim duvod proc na to zbytecne upozornovat i ve starsim veku. Asi chtel byt zajimavy.
Nejpravděpodobnější místo činu – https://mapy.com/s/dazofalusu
– na sjezdovce pro ženy „Dámská sjezdovka“
– dostatečně odlehlé místo, mimo běžné turistické cesty
– ideální úniková cesta dolů po sjezdovce lesem až k Tatranské Lomnici
Tady se pise, ze mel 2 fotaky znacky Leica (v r. 1968):
„Neemigroval, i když mu pomoc nabízel Bert Corporaal, šéfredaktor holandského fotbalového týdeníku Voetbal International, a s dvěma fotoaparáty značky Leica dokumentoval invazi.“
https://nasregion.cz/terebuv-brankar-jak-vznikla-jedna-z-nasich-nejslavnejsich-sportovnich-fotografii-315935/
Mel je uz v 64′ v Tatrach (svedkove mysleli, ze tam u nej videli Leicu) a vsem lhal anebo si je poridil pozdeji ?
—-
—-
Ohledne lasky k vyskam:
„Terebův vztah k výškám byl pověstný. Zlézal tovární komíny, různé stožáry, jeřáby a věže chrámů, aby z nich fotil, občas ho dolů sundavali policajti (to se pak generál Carda omlouval jemu i šéfredaktorovi).“
Ty foťáky jsou na větší vzdálenost podobný – https://leicahistorica.com/M3.html
Umbra – V minulém roce se pod fotografií se skůtrem objevil komentář:
Tak na tomhle krásným stroji, cestovala máma s tátou do Tater na svatební cestu…máma seděla, jako dáma, bokem.
https://www.facebook.com/photo/?fbid=24532731162985978&set=a.342786865740412
Mohou být její vzpomínky oživeny z vyprávění u rodinných fotografií z léta roku 1964 ?
Odpoved (pod tim):
„v knize píše Váš táta, že na „číze“ jel v roce 1976 až do Bělehradu na slavné fotbalové ME.“
Zrejme jde o knihu „Profotografovany Zivot.“
Jo, to bude dcera. To by znamenalo, ze ST nemohl MD nalozit po ceste do Tater a tezko na ceste zpet odhazovat jeji veci, kdyz mel male vozitko s manzelkou.
Našel jsem článek v Mladé frontě z 26.4.1967 ročník 23 , číslo 115 , strana 1 – „……v létě pod Skalnatým plesem. I přes výslech několika desítek lidí a řadu dalších akcí zůstává její vrah (Milada.D byla……….“
K tomuto dokumentu není přístup online kvůli autorskému zákonu který připouští zpřístupnění děl 70 let po smrti všech autorů (včetně překladatele, ilustrátora apod.) a 50 let od vydání díla.
Musí se osobně přijít do budovy knihovny a pak lze zobrazit dokument na libovolném uživatelském počítači.
Místo uložení je Vědecká knihovna v Olomouci , Signatura: III 209.381
Zdroj :
https://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:f8edf921-ff16-4eaa-99a5-ae5914811d6d?page=uuid:637cd43b-98aa-11ec-8723-90b11c419e63&fulltext=pod%20Skalnat%C3%BDm%20plesem
Exnere to je výborné. Doufám, že nám pomůže nějaký místní badatel. O případu se nedá už nikde nic najít.
Našel jsem i jiné články ale zde není jistota, že se vztahují k tomuto případu, nakonec posuďte sami.
Každopádně stojí za to je vyhledat také.
Ročník 23 číslo 90 strana 2 01.04 1967
…ležela mrtvá dívka.Docela nahá, jen na nohou měla punčochy a na krku
světle modrý nylonový šátek.
Komisař Krause z……
_______________________________________________________________
Ročník 31 číslo 294 strana 8 13.12 1975
…vůbec policie nehovořila. Uviděl na sjezdovce nehybné tělo bez
života a ztropil poplach.
Nedaleko sjezdovky má svou….(zde bych si dovolil doplnit – stanici Horská služba?)
________________________________________________________________
Ročník 23 číslo 275 strana 1 05.10 1967
…mrtvoly.Kriminalisté se však domnívají, že žena byla zavražděna
již v pondělí pozdě odpoledne nebo večer.Pachatel….
Tezko rict. Ale hlavne by mel byt vsechen tento stary bolsevicky tisk volne pristupny normalne na webu.
—–
Kdyz odecteme nahodneho turistu (ST bych uplne nevylucovala, i kdyz mel udajne alibi) a toho jejiho neznameho BF, tak zbyvaj jen 1) mistni zamestnanci chat (ti by ale v sezone nemeli cas se flakat venku), 2) HS 3) zamestnanci parku/ochranci prirody. Tihle vsichni by to tam znali a vedeli by, jak nejrychleji zmizet.
Tak me napadlo, jestli ji treba nezavrazdil nejaky mistni zamestnanec HS. Ti mohli take radi fotit, ale zase by to nejspis byli mistni a nejeli by vyhazovat jeji veci smerem na Prahu.
Ale stejne si myslim, ze to byl nekdo zenaty/ve vztahu v okruhu rodiny, napr. chlap od segry/matky/sestrenice, atd., protoze takova tajnacka, jak tady poznamenal kolega Hamrik. To by davalo smysl.
Nebo nejaky zenaty profesor ze skoly.
Chce to víc informací, mohl to být kdokoliv, svědci popsali toho fotografa, ten se zřejmě kolem ní motal hodně, jestli ho neznala tak se nějak seznámili na místě a nebo jí špehoval.
V každém případě je zajímavá ta Olomouc (proč Olomouc?…mohl ty lístky vyhodit někde blíž) a také cigarety Lípa a nakonec i ta minimalistická výbava.
….a nebo jí fotograf vzal autem při stopu.
Tady sice neni nic noveho, ale clanek hezky shrnuje Majora Zemana (pro ty mladsi rocniky). MD zminuje jen jako 1 z dilu:
„Tatranské pastorale (rok 1965) – Případ úmrtí v horách je inspirován nevyřešenou vraždou 19leté studentky Milady Drexlerové, která byla uškrcena podprsenkou a silonovým šátkem pod Skalnatým plesem ve Vysokých Tatrách. Mělam tam schůzku s neznámým mužem, který za ní přijel stopem.“
Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/serial-s-majorem-zemanem-prepisoval-a-lhal-jeho-nejvetsim-zlocinem-je-britsky-letec.A260108_113904_filmvideo_zust?zdroj=cxrecs#cxrecs_s
Umbra – Filmování Tatranských pastorálií bylo zcela jistě ozdravné pro všechny scénáristy, herce, komparzisty a členy filmového štábu, ale kolikrát se asi pachatel v dalších letech vrátil na místo nálezu zavražděné MD?
– Léčba respiračních chorob ve Vysokých Tatrách využívala i v roce 1964 specifické fyzikální vlastnosti horského vzduchu (např. nižší tlak, vyšší intenzita UV záření, absence alergenů), což napomáhalo regeneraci plicní tkáně nemocných pacientů.
Kolik fotografů (alergiků, kuřáků) bylo v roce 1964 ve Vysokých Tatrách na ozdravném pobytu?
Byla MD někdy ve Vysokých Tatrách na léčení?
Pokud ano, kde přesně a u koho se MD léčila?
Z jakých příjmů si MD financovala cestu a pobyt v Tatrách?
Byla MD na Slovensku poprvé?
Byla MD po vraždě okradena o finanční hotovost a fotoaparát?
Vyvolal pachatel fotografie MD po návratu z Vysokých Tater a nebo ne?
Pokud ano, vyvolal pachatel fotografie MD na Slovensku a nebo v Čechách?
Měl pachatel na Slovensku soukromé i pracovní zázemí?
Pohybovala se MD v prostředí česko-slovenských foto-klubů?
Pohyboval se pachatel v prostředí česko-slovenských foto-klubů?
Měla MD ve Vysokých Tatrách svůj fotoaparát?
Byla si devatenáctiletá MD vědoma, že je podobná české fotografce Daniele M (nar.1942) ?
Znala MD fotografku DM?
Pokud ano, zneužila MD ve Vysokých Tatrách podoby fotografky DM a vydávala se za ni?
Další fragmenty z článků v Mladé frontě, možná s tímto případem nesouvisí ale slova použitá v textu ano.
Každopádně stojí za to se na ně také podívat.
Ročník 23 číslo 90 strana 2 01.04 1967
…ležela mrtvá dívka.Docela nahá, jen na nohou měla punčochy a na krku
světle modrý nylonový šátek.
Komisař Krause z……
Ročník 31 číslo 294 strana 8 13.12 1975
…vůbec policie nehovořila. Uviděl na sjezdovce nehybné tělo bez
života a ztropil poplach.
Nedaleko sjezdovky má svou….
Ročník 23 číslo 275 strana 1 05.10 1967
…mrtvoly.Kriminalisté se však domnívají, že žena byla zavražděna
již v pondělí pozdě odpoledne nebo večer.Pachatel….
Zdroj: https://www.digitalniknihovna.cz – Mladá fronta