Postup primárně určený pro pátrání po Naděždě Jechumtálové. Myslím ale, že je aplikovatelný i na jiné případy a tak ho sem dávám
Cíl
Najít nejpozdější bod, kde víme, že byla živá a v pohybu.
Jak
znovu projít svědecké výpovědi (i ty „nepodstatné“)
znovu analyzovat:
odkud šla
jak rychle
zda někdo viděl někoho jiného (ne ji)
👉 Výsledkem je bod A (poslední jistý kontakt se světem).
2️⃣ ČASOVÁ ANALÝZA PO SEKUNDÁCH
Dnes se na to jde mnohem tvrději než v 90. letech.
Otázky
Kolik sekund trvalo dojít:
na konec nádraží
k prvnímu zlomovému místu
Kde by byla po:
30 s
60 s
120 s
Výstup
➡️ časově-prostorový kužel
po 1 minutě: max. X metrů
po 2 minutách: Y metrů
Tohle samo o sobě dramaticky zmenší mapu.
3️⃣ ANALÝZA „BODŮ ZTRÁTY KONTROLY“
Kriminalisté hledají místa, kde člověk ztrácí možnost odporu nebo úniku.
Typicky:
úzké koridory
terénní zlomy
místa bez úniku do stran
hluk (vlak, silnice)
➡️ Z celé trasy se tím vyberou jednotky konkrétních bodů, ne desítky metrů.
4️⃣ HISTORICKÁ MAPOVÁ ANALÝZA (VELMI DŮLEŽITÉ)
Tohle je klíčový rozdíl oproti 90. letům.
Používá se:
staré katastrální mapy
letecké snímky z 90. let
porovnání s dnešním stavem
Proč
dnešní les ≠ tehdejší les
dnešní křoví mohlo být:
skládka
holina
zarostlá mez
rozbahněný terén
➡️ Často se tím odhalí místo, které dnes vůbec nevypadá podezřele.
5️⃣ ANALÝZA PACHATELOVA CHOVÁNÍ (NE OBĚTI)
Velmi důležitý posun v moderní kriminalistice:
Otázky:
kam by chtěl zmizet do 10 sekund
kde by měl krytí
kde by mohl:
zmizet z dohledu
získat čas
odnést / přesunout
➡️ Tím se oblast často zúží na mikrolokality o desítkách m².
6️⃣ VYŘAZOVACÍ METODA (NEGATIVNÍ DŮKAZ)
Kriminalisté systematicky vyřazují:
místa, kde:
Nehledá se, kam by šla ona.
Hledá se, kam by šel pachatel.
je dlouhodobý pohyb lidí
proběhly stavební práce bez nálezu
je pravidelná údržba
➡️ Co zůstane, je nepohodlné, zapomenuté, nepřístupné místo.
7️⃣ ANALÝZA „CO SE ZMĚNILO PO ZMIZENÍ“
Velmi podceňovaný krok.
Sleduje se:
kdo přestal chodit stejnou trasou
kdo změnil zaměstnání
kdo náhle odešel
kdo projevil nestandardní chování
Ne proto, aby se obvinilo – ale aby se na mapu přidaly nové zájmové body.
8️⃣ AŽ NAKONEC: TERÉN
Teprve když:
je oblast zúžená
existuje konkrétní hypotéza
je jasné „proč právě tady“
➡️ jde se do terénu:
dron
geofyzika
psi
ruční průzkum
Bez toho by to byla slepá práce.
🧠 JAK MOC BY ŠLA OBLAST REÁLNĚ ZÚŽIT?
Z původního:
stovky metrů trasy
na:
3–5 klíčových bodů
každý v rozsahu:
10 × 10 m
maximálně 20 × 20 m
To je obrovský rozdíl.
📌 ZÁVĚREČNÁ REALITA
Bez:
nové výpovědi
nové informace
nebo fyzického impulzu (stavba, nález)
➡️ policie sama od sebe obvykle nezahajuje masivní nové pátrání.
Ale:
Jakmile se objeví jediný konkrétní detail,
moderní metody umí oblast zmenšit překvapivě rychle.
Stalkere dobrý den. Co jste uveřejnil je myslím velmi dobrý souhrn pro čtenáře, kteří se zajímají zejména o moderní přístup v profilování pachatele a celkovou analýzu starých případů. Musím říci, že některé body mne zaujaly a zejména časová analýza dle bodu 2. je velmi zajímavý přístup. V určitých momentech děje je skutečně více důležitý čas než vzdálenost.
K bodu 1. bych ještě dodal, že profiler se snaží určit nejen poslední bod ve kterém byla oběť zločinu ještě živá, ale také situaci v jaké se potenciálně nacházela. Tedy zda její chování vykazovalo stopy bezpečí či ohrožení. V návaznosti je pak možné tento poznatek potvrdit nebo zpochybnit. Příkladně když Kamila Faitová vykročila do nočního sídliště podle svědka asi 2m před mužem se kterým hovořila, ale zhruba po 150m chůze nevyhledala pomoc u zvonků v domech, které míjela což byl 100% jistý záchranný bod, který nevyužila.
Bod 5. je v podstatě základní pro analýzu chování pachatele a jak uvádíte, je možné ho využívat díky moderním technologiím což dříve nebylo vůbec myslitelné. Vzorce lidského chování jsou dané a i ten nejrafinovanější pachatel je používá v návaznosti na prostředí ve kterém se pohybuje a kde páchá trestný čin. Díky fotodokumentaci místa je možné skutečně odhadnout děj.
Výborný tématický příspěvek.
Moc zajímavé čtení. Byla by to asi práce pro Tempus, pokud jak píšete, by se objevila nějaká nová okolnost. V těchto případech se ale asi nedá opřít o výpovědi svědků. Čas a paměť jsou proti. U tohohle mě zaujal třeba nedávný případ únosu chlapce v Halenkovich. Řidič autobusu byl přesvědčen, že v den únosu chlapec do školy jel. Přitom to nebyla pravda. Když se činnosti opakují, dny vám potom splynou. Naopak třeba svědectví Andrey v případě Ivanky K. považuji za pravdivé, protože návštěva někoho z rodiny v nemocnici se dá po 2 měsících určit celkem přesně.
Přesně tak. A já právě proto věřím i Žanetě, že Ivanku potkala, ale poprvé se prostě spletla v čase. Právě proto, že do toho obchodu jezdila častěji, tak si hned nevybavila, v kolik hodin tam jela zrovna ten den.