Případ zmizení Dalibora Eisenreicha, který se narodil 16. prosince 1962 a v době svého zmizení žil ve Větřní u Českého Krumlova, zůstává i po více než devatenácti letech jednou z největších záhad jihočeské kriminalistiky. K události došlo ve čtvrtek 15. června 2006, v den, kdy měla Eisenreichova kamarádka narozeniny, na jejichž oslavu se dotyčný muž pečlivě připravoval. Ráno si objednal velkou kytici a v jeho voze byla později nalezena láhev drahého alkoholu, kterou pro tuto příležitost zakoupil.
Onen den začal pro tehdy třiačtyřicetiletého Dalibora poměrně běžně, i když jeho okolí zaznamenalo několik neobvyklých momentů. Kolem desáté hodiny dopolední si v květinářství zamluvil kytici s tím, že se pro ni vrátí nejpozději do šesti hodin večer, přičemž se zmínil, že ho čeká jednání, na které jde jen velmi nerad. Během dne navštívil přibližně dvanáct klientů v rámci své profese výběrčího splátek pro nebankovní sektor, díky kterému byl v regionu znám pod přezdívkou „půjčkař“. Zlom nastal kolem půl jedné odpoledne během návštěvy u manželů Švecových na sídlišti Plešivec v Českém Krumlově. Eisenreichovi během sepisování smluv zazvonil telefon a svědkyně popsala, že ačkoliv byl do té doby v dobré náladě a plný humoru, po hovoru, v němž volajícímu sdělil, že teď nemůže a že si ještě chvíli počká, se jeho chování radikálně změnilo. Najednou působil velmi nervózně, neobvykle spěchal a od manželů rychle odjel.
Poslední potvrzená svědectví o jeho pohybu pocházejí z odpoledních hodin téhož dne. Kolem půl třetí byl spatřen u autobusového nádraží v Českém Krumlově a později, v rozmezí mezi čtvrtou a šestou hodinou odpoledne, projížděl ve svém Mercedesu obcí Větřní směrem na Frymburk. Před restaurací Slávie dokonce zamával své známé, která ho tímto směrem viděla ujíždět. Od té chvíle se po něm slehla zem a na plánovanou oslavu kamarádčiných narozenin již nedorazil. Jeho automobil byl nalezen opuštěný a zaparkovaný nejpozději v 17:45 před domy v části obce Větřní zvané Němčí, které místní říkají „u Studánky“.
Kriminalisté brzy dospěli k názoru, že Dalibor Eisenreich zmizel za pomoci třetí osoby a že na něm byl pravděpodobně spáchán násilný trestný čin. Hlavním motivem mohla být loupež, neboť jako výběrčí u sebe v rámci svého rizikového zaměstnání běžně nosil hotovost ve výši 80 až 100 tisíc korun, případně se ho mohl chtít zbavit některý z jeho dlužníků, aby nemusel peníze splácet. Policie v rámci rozsáhlého pátrání prohledávala okolní lesní masivy, rybníky i koryto řeky Vltavy za pomoci potápěčů. Na základě jednoho z poznatků dokonce došlo k exhumaci hrobového místa na místním hřbitově, kde mělo být tělo údajně ukryto pod starým náhrobním kamenem, avšak toto pátrání bylo bezvýsledné.
Vyšetřování se od počátku soustředilo na okruh přibližně tří set Eisenreichových klientů, z nichž vyvstali dva konkrétní podezřelí. Jeden z nich se bezprostředně po činu začal zajímat o zrychlené vyřízení cestovních dokladů a odletěl do Ekvádoru, odkud byl sice po čtrnácti dnech vrácen, ale později znovu zmizel a dodnes se s dalším možným spolupachatelem zřejmě zdržuje ve Střední Americe. Podle kriminalistů navíc jeden z těchto mužů bydlel v bezprostřední blízkosti místa nálezu opuštěného vozu, což mu umožňovalo monitorovat prvotní činnost policie přímo na místě. Přestože od zmizení uplynulo již mnoho let, policie případ stále nepovažuje za uzavřený a věří, že se nakonec podaří zjistit, co se s Daliborem Eisenreichem skutečně stalo.
Máte k tomuto případu nové informace? Kontaktujte naši redakci – for.whistleblowers@proton.me Anonymita je zaručena.
Zdroj: Česká televize – Na stopě
