Praha, září 1990. Dvacetileté republice zbývaly jen dva roky existence Československa. V ulicích Prahy se pohyboval Rakušan, který byl veřejnosti představován jako napravený vězeň a začínající spisovatel. O několik hodin později zmizela devětadvacetiletá Blanka Bočková. Následující ráno byla nalezena mrtvá.
Dnes je její jméno spojováno s jedním z nejznámějších sériových vrahů Evropy.
Ale příběh Blanky Bočkové nezačíná u Jacka Unterwegera.
Začíná u ženy, která měla svůj vlastní život, rodinu, práci, přátele a plány.
A právě její příběh bychom neměli nechat zmizet pod jménem jejího vraha.
Poslední večer
Byla sobota 14. září 1990.
Blance Bočkové bylo 29 let. Pracovala jako prodavačka v masně a žila v Praze-Modřanech. Podle dostupných pramenů byla matkou dvou dětí.
Večer strávila se svým přítelem v několika vinárnách v okolí Václavského náměstí.
Později mezi nimi došlo k hádce.
Blanka odešla sama.
Podle rekonstrukcí případu byla kolem půlnoci zaznamenána v ulici V Jámě, nedaleko Václavského náměstí.
Právě tam se podle pozdější rekonstrukce měla její cesta zkřížit s Jackem Unterwegerem.
Od tohoto okamžiku už její příběh známe především prostřednictvím kriminalistických rekonstrukcí, svědeckých výpovědí a důkazů, které byly objeveny až později.
Kdo byl Jack Unterweger?
Dnes toto jméno znamená jedno:
sériový vrah.
V září 1990 však byla situace úplně jiná.
Unterweger byl Rakušan, který si odpykal trest za vraždu. Ve vězení začal psát a postupně si vybudoval obraz člověka, který se změnil.
Literát.
Básník.
Člověk, který se dokázal vrátit do společnosti.
Po předčasném propuštění se stal mediálně známou osobností.
Pracoval mimo jiné jako novinář a v Praze se zajímal o prostředí prostituce a pražského podsvětí. Podle pozdější rekonstrukce se pohyboval v okolí hlavního nádraží a navazoval kontakty s lidmi z tohoto prostředí.
Do Prahy přijel také se svým bílým BMW 728.
A právě automobil měl později sehrát zásadní roli.
Ráno 15. září
Následující ráno bylo v Břežanském potoce nalezeno tělo neznámé ženy.
Podle dobových a pozdějších kriminalistických rekonstrukcí byla žena téměř nahá, na nohou měla pouze silonové podkolenky a na těle jí zůstaly některé šperky.
Tělo bylo částečně zakryté větvemi.
Příčinou smrti bylo uškrcení.
Kriminalisté také zjistili další známky násilí. Některé prameny uvádějí bodná poranění, která však nebyla příčinou smrti.
Žena u sebe neměla doklady.
Její totožnost proto nebyla okamžitě známá.
Občanský průkaz z Vltavy
Identifikace Blanky přišla překvapivou cestou.
Podle pozdější rekonstrukce byl téhož rána z Vltavy vyloven občanský průkaz na jméno Blanka Bočková.
Kriminalisté tak dostali jméno mrtvé ženy, kterou právě vyšetřovali.
Byl to první důležitý krok.
Další už byl mnohem složitější.
Kdo ji zabil?
Pes ukázal směrem k silnici
Kriminalisté nasadili služebního psa.
Pachová stopa podle pozdějších popisů vedla od místa nálezu směrem k silnici mezi Zbraslaví a Dolními Břežany.
Konkrétně k místu, které bylo popsáno jako neudržované silniční odpočívadlo.
Vyšetřovatelé z toho vyvodili, že Blanka pravděpodobně nebyla zavražděna přímo na místě, kde bylo nalezeno její tělo.
Někdo ji tam dopravil automobilem.
A právě automobil se později stal jedním z nejdůležitějších důkazních prvků celé kauzy.
První vyšetřování nikam nevedlo
Pražští kriminalisté tehdy neměli důvod spojovat smrt Blanky Bočkové s mužem, který se později stal jedním z nejznámějších sériových vrahů Evropy.
Unterweger byl v té době v Praze.
Ale nikdo ještě nevěděl, že právě on bude později spojován s řadou vražd žen v Rakousku a Spojených státech.
Případ Blanky zůstal neobjasněný.
A potom přišel zlom.
Vraždy v Rakousku
V následujících měsících začaly být v Rakousku nalézány mrtvé ženy.
Byly zde určité společné znaky:
- oběti byly ženy,
- některé se pohybovaly v prostředí prostituce,
- těla byla odkládána mimo městské prostředí,
- ženy byly škrceny,
- v některých případech byly použity části jejich vlastního oblečení,
- těla byla zakrývána větvemi.
Rakouští kriminalisté začali hledat společného pachatele.
A postupně se jejich pozornost obrátila k Jacku Unterwegerovi.
V té chvíli se začal vracet i pražský případ.
Proč právě Praha?
Rakouští kriminalisté zjistili, že Unterweger v době pražské vraždy pobýval v Československu.
Pražští kriminalisté nejprve nabízeli několik neobjasněných vražd z příslušného období.
Některé časově neseděly.
Pak se informace dostala i ke kriminalistům ze Středočeského kraje.
A objevilo se jméno:
Blanka Bočková.
Najednou začaly jednotlivé díly skládačky dávat jiný obraz.
Podobné místo odložení těla.
Podobný způsob usmrcení.
Podobné zacházení s obětí.
A především:
Unterweger byl v Praze.
Svědek z ulice V Jámě
Jedním z důležitých bodů pozdější rekonstrukce byl údaj, že Blanka byla před půlnocí naposledy spatřena v ulici V Jámě.
Podle pozdějších pramenů byla v kontaktu s mužem odpovídajícím Unterwegerovi.
To je však potřeba interpretovat opatrně.
Část dnes dostupných popisů pochází z rekonstrukcí vzniklých až poté, co byl Unterweger identifikován jako podezřelý.
Proto je pro investigativní práci důležitá otázka:
Co přesně svědek skutečně viděl předtím, než znal jméno Jacka Unterwegera?
A co bylo doplněno až později?
To není akademická otázka.
U starých případů může právě takový rozdíl zásadně měnit sílu jednotlivých důkazů.
Bílá BMW 728
Unterweger používal v Praze bílé BMW 728.
Později se ukázalo, že automobil byl velmi důležitou součástí vyšetřování.
Unterweger se totiž vozu zbavil.
Automobil skončil na vrakovišti.
Jenže některé části vozu byly před sešrotováním demontovány.
Kriminalisté následně nalezli pod potahy sedaček vlasy.
A právě jejich analýza měla být jedním z klíčových důkazů proti Unterwegerovi.
Podle pozdějších zdrojů DNA analýza ukázala shodu s Blankou Bočkovou.
Washington Post v roce 1994 popsal, že z vozu bylo získáno sedm vlasů; čtyři byly podle tehdejšího znalce spojeny s Unterwegerem a tři s Blankou Bočkovou s velmi vysokou pravděpodobností.
Tady však stojí za to upozornit na něco zásadního.
Důkaz neznamená automaticky celý příběh.
Vlasy Blanky v automobilu dokazují kontakt s vozem.
Samy o sobě však neříkají přesně:
- kdy se do vozu dostaly,
- jak dlouho v něm byla,
- za jakých okolností,
- zda v něm byla živá,
- zda byla ve voze proti své vůli,
- zda právě ve voze došlo k útoku.
To už jsou otázky interpretace důkazů.
Proces s Unterwegerem
Unterweger svou účast na vraždách odmítal.
V roce 1994 stanul před rakouským soudem.
Obžaloba byla podle dostupných popisů z velké části založena na řetězci nepřímých důkazů:
- jeho pohyb v okolí míst vražd,
- kontakty s některými oběťmi,
- podobnost způsobu vražd,
- rozpory v jeho alibi,
- a mimo jiné také důkazy související s Blankou Bočkovou.
Dne 28. června 1994 byl Unterweger odsouzen za devět vražd.
Následující den zemřel ve vězení vlastní rukou.
Tím jeho případ pro soudní systém skončil.
Ale některé otázky kolem jednotlivých vražd tím nezmizely.
Byla Blanka Bočková skutečně první?
V populární literatuře se Blanka často označuje jako první oběť Unterwegerovy druhé vražedné série.
Je to pochopitelné.
Její vražda časově předchází pozdějším vraždám v Rakousku a Spojených státech a podobnost některých znaků byla výrazná.
Ale slovo „první“ bychom měli používat opatrně.
Neznamená to, že víme, že Blanka byla vůbec první žena, kterou Unterweger po propuštění zavraždil.
Znamená to pouze, že jde o první případ, který byl s jeho pozdější sérií přesvědčivě propojen.
Jedna důležitá věc se často ztrácí
Blanka Bočková nebyla pouze „obětí sériového vraha“.
V řadě článků je její vlastní život redukován na několik slov:
prodavačka, matka, prostitutka, oběť Unterwegera.
Jenže člověk není součet posledních hodin svého života.
Podle dobových a pozdějších svědectví byla Blanka společenská žena, která měla ráda zábavu a společnost.
Ať už byly její osobní vztahy nebo způsob obživy jakékoli, nic z toho nemění skutečnost, že byla zavražděna.
Její případ bychom proto neměli vyprávět pouze jako příběh Jacka Unterwegera.
Měli bychom ho vyprávět jako příběh Blanky.
Co vlastně dodnes nevíme?
I když je Unterweger s vraždou Blanky spojován velmi silným řetězcem nepřímých důkazů, z veřejně dostupných materiálů zůstává řada otázek.
1. Kde přesně se Blanka s Unterwegerem setkala?
Pozdější rekonstrukce ukazují na oblast V Jámě, ale přesný okamžik a okolnosti kontaktu nejsou veřejně popsány tak podrobně, jak bychom dnes očekávali.
2. Co se mezi nimi odehrálo?
Zda spolu dobrovolně odešli, nebo zda Unterweger Blanku přinutil nastoupit do automobilu, není z veřejně dostupných pramenů možné rekonstruovat s absolutní jistotou.
3. Kdy Blanka zemřela?
Máme pouze kriminalisticky určený časový rámec.
4. Kde přesně došlo k vraždě?
Místo nálezu těla nebylo podle dostupné rekonstrukce místem smrti.
5. Co přesně se stalo v BMW?
To je jedna z nejdůležitějších otázek.
6. Jak přesně se do vozu dostaly její vlasy?
To, že byly nalezeny v automobilu, je zásadní důkaz.
Ale přesný mechanismus jejich přenosu je samostatná otázka.
7. Existovaly další biologické stopy?
A pokud ano:
byly někdy znovu analyzovány moderními metodami?
8. Existují dodnes původní kriminalistické materiály?
Fotodokumentace, protokoly, výsledky pitvy, kriminalistické mapy, výslechy svědků nebo původní znalecké posudky by mohly umožnit přesnější rekonstrukci.
A právě tady začíná práce pro ALEF Investigation
Nechceme znovu napsat:
„Jack Unterweger zabil Blanku Bočkovou.“
To už bylo napsáno mnohokrát.
Mnohem zajímavější je položit otázku:
Co přesně o posledních hodinách Blanky Bočkové skutečně víme?
A následně oddělit tři vrstvy příběhu:
CO JE PROKÁZÁNO
Unterweger byl v Praze.
Blanka byla zavražděna.
Její tělo bylo nalezeno u Břežanského potoka.
Její smrt byla způsobena uškrcením.
Unterwegerovo BMW bylo později nalezeno.
V automobilu byly objeveny vlasy spojované s Blankou.
Unterweger byl později odsouzen za devět vražd.
CO JE VYSOCE PRAVDĚPODOBNÉ
Že Blanka byla jednou z jeho obětí.
Že Unterweger byl mužem, se kterým se v Praze dostala do kontaktu.
Že její tělo bylo na místo nálezu dopraveno automobilem.
CO STÁLE NEZNÁME
Přesný průběh posledních hodin Blanky.
Přesné místo vraždy.
Přesný okamžik její smrti.
Co se odehrálo mezi posledním svědectvím v centru Prahy a místem nálezu.
Téměř třicet šest let poté
Od smrti Blanky Bočkové uplynulo více než 35 let.
Lidé, kteří tehdy žili v okolí Václavského náměstí, V Jámě, Zbraslavi nebo Dolních Břežan, jsou dnes o generaci starší.
Někteří tehdy pracovali v restauracích.
Jiní řídili taxíky.
Někteří možná pracovali v hotelích.
Jiní se pohybovali kolem hlavního nádraží.
A někdo možná viděl něco, co tehdy nepovažoval za důležité.
Pokud máte k případu vlastní vzpomínku, dokument, fotografii nebo svědectví, které nebylo veřejně známé, ALEF Investigation jej může přijmout k prověření.
Nemusíte vědět, zda je vaše informace důležitá.
Nemusíte znát odpověď na celý případ.
Někdy může být významná jediná věta:
„Tohle jsem tehdy viděl.“
Proč se k případu vracet?
Protože vyřešený případ nemusí být zároveň zcela poznaným případem.
Soudní rozsudek může určit pachatele.
Historie však může stále hledat odpověď na otázku:
Co přesně se stalo člověku, který se už nemůže vyjádřit sám?
Blanka Bočková už svůj příběh vyprávět nemůže.
Můžeme ho proto vyprávět pouze my.
Ale měli bychom tak činit přesně.
Bez senzace.
Bez domněnek.
A především bez toho, abychom zapomněli, že za jménem „první oběť Jacka Unterwegera“ byla žena, která měla svůj vlastní život.
Jmenovala se Blanka Bočková.
A zaslouží si, aby její příběh nebyl pouze poznámkou pod čarou v příběhu jejího vraha.
Máte informace k případu Blanky Bočkové?
ALEF Investigation uvítá dobové fotografie, vlastní vzpomínky, svědectví nebo jiné informace, které mohou pomoci přesněji rekonstruovat její poslední večer.
Informace můžete zaslat anonymně:
Nezveřejňujeme jména ani osobní údaje bez souhlasu informátora.
Pokud vaše informace obsahuje obvinění konkrétní osoby, budeme ji před případným zveřejněním nezávisle ověřovat.
Pokud dáváte přednost přímému kontaktu, můžete napsat na for.whistleblowers@proton.me
