Zmizel 3. února 2003. Bylo mu 31 let. Poslední známá stopa vede na ústecké západní nádraží a dál směrem na Teplice. Od té chvíle už žádná ověřená stopa nepřichází. Ani po více než dvaceti letech není jasné, co se s Liborem Lehečkou stalo.
Alef Investigation | rekonstrukce případu
Jedno obyčejné únorové ráno
Pondělí 3. února 2003 začalo pro Libora Lehečku jako běžný pracovní den.
Tehdy jednatřicetiletý muž z Ústí nad Labem cestoval se svým kolegou do zaměstnání. Během cesty však oznámil, že se necítí dobře a že půjde k lékaři.
To byla poslední část jeho běžného ranního programu, kterou lze z veřejně dostupných informací rekonstruovat.
Lehečka se domů už nevrátil.
Podle dobového článku Ústeckého deníku byl ještě téhož dopoledne spatřen na Ústeckém západním nádraží, odkud měl odjet vlakem směrem na Teplice. Poté jeho stopa končí. Pátrání bylo následně rozšířeno a podle dobového zdroje nepřineslo výsledek ani zapojení Interpolu.
Poslední stopa: západní nádraží
Právě zde začíná největší problém celé rekonstrukce.
Víme, že Lehečka měl být na západním nádraží. Víme také, že podle tehdejšího článku jel směrem na Teplice.
Ale mezi těmito dvěma skutečnostmi existuje několik otázek, na které veřejně dostupné materiály nedávají odpověď.
Kdo ho na nádraží viděl?
V kolik hodin?
Kterým vlakem jel?
Vystoupil skutečně v Teplicích?
Pokračoval dále?
A především:
Byl vlak skutečně jeho cílem, nebo šlo jen o jeden krok v pohybu, který měl úplně jiný konec?
To není akademická otázka. Poslední potvrzené místo totiž zásadně určuje prostor, který má smysl při rekonstrukci případu prověřovat.
Pokud Lehečka skutečně odjel vlakem směrem na Teplice, otevírá se rozsáhlý koridor Ústí nad Labem–Teplice. Pokud však údaj o cestě vlakem vznikl pouze z výpovědi svědka nebo z pozdější rekonstrukce, může být skutečný poslední bod jeho pohybu úplně jinde.
Policie ho hledá dodnes
Případ nezmizel z evidence.
Aktuální databáze Policie České republiky stále vede Libora Lehečku jako pohřešovaného. Policie uvádí datum narození 26. října 1971, datum vyhlášení pátrání 4. února 2003, bydliště v okrese Ústí nad Labem a výšku 180 centimetrů. V době zmizení měl mít hnědé rovné vlasy a šedé až modré oči.
Podstatné je také to, že policie výslovně uvádí, že zveřejněná databáze obsahuje záznamy z aktivní pátrací evidence.
To znamená, že více než dvě desetiletí starý případ nezmizel z policejního systému jako vyřešená věc.
Pátrání Policie ČR – Libor Lehečka
V roce 2012 už měl být prohlášen za mrtvého
Devět let po zmizení přinesl Ústecký deník další významnou informaci.
Lehečka byl tehdy prostřednictvím úřední desky Okresního soudu v Ústí nad Labem vyzván, aby se přihlásil a potvrdil, že je naživu. Pokud by tak do 24. května 2012 neučinil, soud měl rozhodnout o jeho prohlášení za mrtvého.
Tento krok ale nelze zaměňovat za objasnění případu.
Prohlášení člověka za mrtvého není důkazem toho, jak zemřel.
Neznamená nalezení těla.
A už vůbec neznamená, že je znám viník.
Je to právní řešení situace, kdy člověk po dlouhou dobu není k nalezení.
A současná policejní evidence ukazuje, že pátrání po Lehečkovi zůstává vedeno.
Druhá linie příběhu: Lípa
V případě Libora Lehečky existuje ještě jedna okolnost, kterou nelze při investigativní rekonstrukci jednoduše vynechat.
Ještě před zmizením působil jako odpovědný zástupce a člen představenstva společnosti Lípa, výrobní družstvo v Ústí nad Labem.
Právě hospodaření tohoto družstva se následně stalo předmětem trestního řízení.
Podle dobového článku byli Lehečka a Alex Fronk uznáni ústeckým krajským odvolacím soudem vinnými v souvislosti s neodváděním povinných plateb za zaměstnance, přestože částky byly zaměstnancům pravidelně strhávány ze mzdy. Jednalo se o období 1997 až 2000.
V případě Lehečky šlo podle článku o téměř dva miliony korun.
Trest byl ovšem relativně mírný – čtyři měsíce odnětí svobody s roční zkušební dobou.
A právě tady vzniká první potenciálně zajímavá vyšetřovací otázka.
Peníze zmizely. Zmizel později i člověk.
Je velmi snadné vytvořit mezi oběma událostmi přímou souvislost:
finanční problémy → trestní řízení → odsouzení → zmizení.
Takový závěr by ale byl předčasný.
Od sledovaného období hospodaření družstva do Lehečkova zmizení uplynuly přibližně tři roky.
Navíc podle odvolacího soudu nebyly neodvedené peníze použity k osobnímu obohacení obviněných. Podle dobového článku měly být použity na běžný chod družstva, energie, materiál a další podnikatelské výdaje. Zároveň bylo podle soudu známo, že družstvo se nejméně od roku 1993 nacházelo ve špatné hospodářské a finanční situaci.
To je důležité.
Finanční minulost je relevantní okolnost. Není však důkazem motivu Lehečkova zmizení.
Investigativní práce musí tyto dvě věci rozlišovat.
Co vlastně víme?
Když od případu odfiltrujeme všechny pozdější dohady, zůstává překvapivě málo jistot.
Potvrzený základ:
3. února 2003
Lehečka cestuje s kolegou do práce.
↓
Říká, že mu není dobře a že půjde k lékaři.
↓
Později je podle dobového zdroje spatřen na ústeckém západním nádraží.
↓
Má odjet směrem na Teplice.
↓
Domů se nevrátí.
↓
4. února 2003 policie vyhlašuje pátrání.
↓
Následující roky nepřinesou objasnění.
↓
2012: probíhá řízení směřující k jeho prohlášení za mrtvého.
↓
2026: Libor Lehečka je stále veden v aktivní pátrací evidenci Policie ČR.
Tři hlavní scénáře
Případ podle nás nelze seriózně uzavřít jedinou verzí.
1. Dobrovolný odchod
Lehečka mohl svůj dosavadní život opustit z vlastního rozhodnutí.
V takovém případě by ovšem bylo nutné vysvětlit, proč po něm za více než dvě desetiletí nevznikla ověřitelná stopa.
Možnost existuje.
Důkaz pro ni však veřejně k dispozici není.
2. Nešťastná událost
Druhou možností je nehoda nebo sebevražda.
Železniční koridor a prostor kolem něj představují rozsáhlé území, kde může být člověk dlouhodobě obtížně dohledatelný.
Ani zde však veřejné zdroje neposkytují důkaz, že k něčemu takovému došlo.
3. Násilné zmizení
Třetí možností je, že Lehečka nezmizel dobrovolně.
Jeho profesní minulost proto představuje okolnost, kterou by bylo zajímavé důkladně prověřit.
Ale ani zde není možné přeskočit od otázky k závěru.
Neexistuje veřejně doložený důkaz, že byl Libor Lehečka zavražděn.
Proto je přesnější hovořit o nevysvětleném zmizení, nikoli o neobjasněné vraždě.
Co v případu stále chybí?
Právě zde vidíme největší prostor pro další investigaci.
Z veřejně dostupných materiálů se nám zatím nepodařilo spolehlivě rekonstruovat:
- přesný čas, kdy se Lehečka oddělil od kolegy,
- konkrétního lékaře nebo zdravotnické zařízení, kam měl směřovat,
- přesný čas jeho pohybu na západním nádraží,
- konkrétní vlak, kterým měl cestovat,
- případné svědky jeho nastoupení či vystoupení,
- jeho další pohyb po odjezdu z Ústí,
- stav jeho osobních a finančních záležitostí těsně před zmizením,
- případné další osoby, které mohly mít informace o jeho pohybu.
A právě tyto informace mohou rozhodnout, zda budeme poslední hodiny Libora Lehečky interpretovat jako běžný odchod z práce, dobrovolné zmizení, nešťastnou událost – nebo jako něco podstatně závažnějšího.
Jedna otázka zůstává
Po více než dvaceti letech se případ může zdát téměř beznadějný.
Ale jeho časová osa má stále jedno slabé místo:
Co se stalo mezi okamžikem, kdy Libor Lehečka řekl, že jde k lékaři, a okamžikem, kdy byl naposledy zaznamenán na ústeckém západním nádraží?
A následně:
Co se stalo po jeho odjezdu směrem na Teplice?
Dokud neznáme odpověď na tyto dvě otázky, nemůžeme spolehlivě určit ani místo, kde Lehečkův příběh skončil.
Alef Investigation: případ, který nezmizel
Libor Lehečka zmizel v době, kdy neexistovaly dnešní možnosti digitálního sledování, kamerové systémy byly výrazně omezenější a elektronická stopa člověka byla mnohem menší než dnes.
To však neznamená, že případ nemá další informace.
Naopak.
Po více než dvaceti letech mohou být klíčem staré soudní spisy, obchodní dokumentace, dobové jízdní řády, výpovědi svědků, historické adresy, podnikové vazby a především přesná rekonstrukce posledního dne.
A právě tady může začít skutečná investigace.
Libor Lehečka není jen jméno ve staré policejní databázi.
Je to člověk, který jednoho únorového rána odešel z běžného života – a jeho další osud zůstal dodnes neznámý.
Zdroje
- Policie České republiky – aktivní pátrací evidence Libora Lehečky.
- Ústecký deník, 16. března 2012 – Zmizení muže skončí letos jeho prohlášením za mrtvého.
Poznámka redakce: Článek rozlišuje mezi ověřitelnými skutečnostmi a hypotézami. Žádná z uvedených hypotéz nemá být chápána jako tvrzení, že Libor Lehečka byl zavražděn nebo že za jeho zmizením stojí konkrétní osoba.
Máte k tomuto případu nové informace?
Máte vlastní vzpomínku, fotografii, dokument nebo jinou informaci, která by mohla pomoci objasnit tento případ?
Předejte nám ji prostřednictvím formuláře níže.
Informaci můžete zaslat i bez uvedení kontaktních údajů. Pokud si přejete zůstat v kontaktu s redakcí, můžete své kontaktní údaje uvést ve formuláři.
Vaši žádost o zachování anonymity budeme respektovat.
Pokud dáváte přednost přímému kontaktu, můžete napsat na for.whistleblowers@proton.me
