Podrobná analýza obsahu poskytnutých dokumentů, které se týkají především osoby Karla Nováka (nar. 1934, Radhošť) a operativních svazků StB/MV s ním souvisejících (zejména Akce „MARTAN“ a „N-44“).
——————————————————————————–
1. Identifikační a základní údaje svazků
Analyzované dokumenty mají signaturu KR-722508 MV a pocházejí z Archivu bezpečnostních složek. Původní svazky nesly registrační čísla 35037 (PO – Pozorovací Svazek) a 17461 (Akce N-44/Přeřegistrace 102/I).
Svazek byl původně založen 24. září 1981 a měl za cíl prověřit totožnost osoby vystupující pod jménem Karel Novák. Během prověřování bylo zjištěno, že tato osoba zemřela dne 17. listopadu 1981 ve 13:30 hod. v Kladně.
2. Charakteristika osoby Karla Nováka a rozpory ve výpovědích
Karel Novák (nar. 1934, Radhošť) byl naposledy zaměstnán jako řidič nákladního vozidla u n.p. Přemstav v Kladně. Jeho bydlištěm bylo Kladno, Štítná čp. 3163, přičemž měl k dispozici i byt na Vašíčkově ulici.
Klíčové rozpory a tvrzení zjištěné při prověřování (akce N-44):
1. Původ a hluchoněmost: Novák se vydával za hluchoněmého. Tvrdil, že pochází z německé rodiny a byl poslán do ústavu pro hluchoněmé v Grazu v letech 1941–1947. Nicméně, z lékařského hlediska bylo zjištěno, že hluchoněmost není vrozená, ale jde o účelové jednání. Znalci uvádějí, že Novák mluví a slyší.
2. Jazykové znalosti: Novák ovládal perfektně polštinu, německý a český jazyk, a částečně italštinu a slovenštinu.
3. Válečné události a zahraniční styky: Uvedl, že byl transportován do Grazu a poté, v letech 1952–1955, do uprchlických táborů v Rakousku a Německu (např. Valka, Spallerhof, Welau, Deblingen). Někteří svědci potvrzují, že Nováka znaly z táborů.
4. Špionážní podezření: Kvůli stykům s emigranty (např. František Weise, Josef Hofmann, Marián Šimek) a působení v zahraničních táborech bylo podezření, že Novák mohl pracovat jako agent amerických zpravodajských služeb (CIA).
3. Smrt a ukončení vyšetřování MARTAN (1981)
Karel Novák zemřel v Kladně dne 17. listopadu 1981. Byt, ve kterém byl nalezen, navštívila před jeho smrtí Marie Martínková, která měla od Nováka klíče. Příčina smrti nebyla na první pohled zřejmá, ale prověřování vyloučilo cizí zavinění.
• Pitvní nález potvrdil aterosklerózu a srdeční selhání (insuficienci), a ačkoli se v minulosti objevila zranění (řezné rány na rukou), nesouvisela s úmrtím.
• Po úmrtí bylo rozhodnuto o ukončení SPO (zvláštní operativní prověrky) „MARTAN“ k 15. 7. 1982, jelikož další prověřování Nováka se stalo bezpředmětným. Zajištěné písemné materiály byly archivovány.
4. Akce „N-44“ a Historické prověřování (1950s – 1970s)
Dokumenty dále obsahují rozsáhlé materiály z dřívějšího operativního svazku „N-44“, který byl původně založen 24. června 1955. Tato akce se týkala Novákova zadržení v blízkosti polských hranic, kdy u sebe neměl doklady, ale pouze předměty polského původu (salám a chléb).
Cíl akce „N-44“ byl objasnit činnost Nováka, jelikož byl podezřelý z toho, že provádí úkoly pro nepřátelské rozvědky pod falešnou legendou.
Klíčové postřehy z N-44:
• Novák si uvědomoval, že jeho verze je v rozporu se skutečností (např. ohledně data narození, původu, zranění) a snažil se vyhnout přímým odpovědím.
• Opakovaně tvrdil, že je hluchoněmý, avšak svědci a psychologické posudky toto vyvrací. Německá škola pro hluchoněmé v Grazu potvrdila, že Novák byl u nich zapsán, ale v protokolech je uvedeno, že se tam nejedná o vrozenou hluchoněmost.
• V roce 1955 byl Novák odsouzen ke trestu odnětí svobody na 8 let za trestný čin podle § 105 tr. z. (vyzvědačství). Byl propuštěn v roce 1963.
5. Korespondence s Československou televizí (1972)
V roce 1972 vyústil televizní pořad „Stará stopa“ v řadu nových poznatků a prověřování ohledně Novákovy identity a minulosti.
• Podezření na záměnu: Několik diváků reagovalo na vysílání. Svědci jako Anna Turková, Vlastimil Bílek, Stanislav Juráček, Václav Pasevič, František Hejda, Karel Wedell a Jan Pinďák uvedli, že jde o osobu, kterou znali, ale existovaly nesrovnalosti s oficiální verzí.
• Identifikace s jinými osobami: Zjistilo se, že osoba mohla být zaměněna za Oldřicha Havlíčka (nar. 1921, Chomutov), Františka Hejdu (nar. 1923, České Budějovice), Karel Wedell (nar. 1926, z Plzně), nebo dokonce s bratry Hůlkovými.
• Antropologické srovnání: Antropologický posudek (1971) srovnával fotografie z archivu StB s podobnými osobami (včetně osob s označením A, B, C, D, e, f, g), přičemž se předpokládalo, že muž zobrazený na fotografiích A, C, e, f, g je pravděpodobně tatáž osoba jako Novák. Zjistilo se, že osoba na fotografii č. 4, která se podobá Novákovi, je v Austrálii a byla s Novákem v kontaktu.
6. Přehled kontaktních osob a agenturní sítě
Novák měl kontakty na území ČSSR i v zahraničí, často v rámci emigrantských kruhů a osob prověřovaných StB:
• Marie Martínková (Marková). Vlastnila klíče od Novákova bytu a starala se o něj. Používala krycí jméno „Manželka“ nebo „Vichřice“.
• Jaroslav Martínek (manžel Marie Martínkové). Řidič nákladního vozidla, měl kontakty na Nováka.
• František Weise (agenturní rozpracování StB) – odsouzen pro § 105 tr. z. (vyzvědačství). Byl to jeho přítel, se kterým se setkal v Rakousku.
• Libuše Zímová (spolupracovnice StB) – s Novákem žila ve společné domácnosti.
• Josef Hofmann – další přítel Nováka, taktéž zaměstnanec n.p. Přemstav.
• Tomíček František – prověřován v kontextu koncentračního tábora Sachsenhausen.
7. Závěr
Karel Novák, nar. 1934, byl osobou dlouhodobě zájmově prověřovanou orgány Státní bezpečnosti, primárně kvůli podezření ze špionáže a zatajování skutečné identity a minulosti, což vyplývalo z rozporů v jeho výpovědích a styků s emigranty a osobami s protistátní činností.
Navzdory opakovaným tvrzením o hluchoněmosti (která byla označena za simulovanou) a zranění, Novák prokázal vysokou inteligenci, jazykové schopnosti (polsky, německy, česky, italsky, slovensky) a dobrou paměť.
Jeho úmrtím v roce 1981 byla operativní prověrka ukončena jako bezpředmětná. Závěry šetření „Stará stopa“ a další lustrace 70. let jen potvrdily nejednoznačnost jeho identity a možnou spojitost s protistátními aktivitami nebo americkou zpravodajskou službou.
Důležité je, že materiály Novákova spisu byly vyhodnoceny a zčásti uloženy jako Materiál trvalé hodnoty (MTH). Zrušení stupně utajení (svazku) nastalo dnem 1. 1. 2008 [1, 2, 3, atd.].
Slovníček pojmu ze spisů Státní bezpečnosti
Úvod
Při práci s archivními fondy Státní bezpečnosti se badatel nesetkává pouze s historickými fakty, ale především s jazykem moci – specifickým byrokratickým a účelovým žargonem, který sloužil k evidenci, řízení a legitimizaci represivních aktivit. Tento slovníček je určen pro studenty a začínající badatele jako základní pomůcka pro dešifrování tohoto jazyka a pro hlubší pochopení povahy a fungování totalitního aparátu.
——————————————————————————–
1. Klíčové instituce a jejich zkratky
Pochopení hierarchie a rolí jednotlivých bezpečnostních složek je základním předpokladem pro správnou interpretaci dokumentů. Zkratky v záhlaví či v textu odhalují, který útvar dokument vydal, jaké bylo jeho postavení v mocenské struktuře a komu byl určen. Tato struktura sahala od nejvyššího ministerstva přes krajské správy až po okresní oddělení, kde probíhala každodenní operativní práce.
| Zkratka | Význam a role |
| MV | Ministerstvo vnitra: Ústřední orgán státní správy (viz záhlaví dokumentu KR-722508 MV_10_11, str. 35), pod který spadaly veškeré bezpečnostní složky, včetně Státní bezpečnosti (StB) a Veřejné bezpečnosti (VB). Jeho název v záhlaví signalizuje nejvyšší úroveň v hierarchii. |
| SNB | Sbor národní bezpečnosti: Ozbrojený sbor, který sjednocoval výkonné složky Ministerstva vnitra. Dělil se na dvě hlavní části: Státní bezpečnost (politická policie) a Veřejnou bezpečnost (pořádková policie). |
| StB | Státní bezpečnost: Tajná politická policie komunistického režimu v Československu. Jejím hlavním úkolem bylo chránit režim vyhledáváním, sledováním a neutralizací tzv. „vnitřního nepřítele“. Dokumenty StB jsou záznamem této represivní činnosti. |
| VB | Veřejná bezpečnost: Složka SNB plnící standardní policejní úkoly, jako byla ochrana veřejného pořádku či vyšetřování obecné kriminality. Ve spisech se často objevuje v kontextu spolupráce s StB, kdy jí poskytovala podporu. |
| KS | Krajská správa: Označení regionální úrovně řízení bezpečnostních složek, například „Krajská správa SNB“ (KR-722508 MV_MTH_003, str. 16). Ukazuje na geografickou příslušnost a střední článek velení mezi ministerstvem a okresními útvary. |
| O-StB | Okresní oddělení Státní bezpečnosti: Základní operační útvar na úrovni okresu. Právě zde probíhala většina každodenní práce, od lustrací po vedení svazků. Příkladem je činnost „O-StB Kladno“ (KR-722508 MV_1_11, str. 33). |
Znalost těchto institucí nám umožňuje lépe porozumět konkrétním činnostem, kterým se Státní bezpečnost systematicky věnovala.
2. Operativní a vyšetřovací terminologie
Státní bezpečnost si pro popis svých aktivit vytvořila specifický žargon. Jeho znalost je klíčová pro pochopení toho, co se s osobou, o kterou se StB zajímala, ve skutečnosti dělo.
• Akce: Krycí název pro konkrétní operativně-pátrací operaci zaměřenou na osobu, skupinu či jev. Tento název sloužil jako interní identifikátor, který propojoval různé dokumenty a aktivity do jednoho celku, například "Akce MARTAN" (viz dokument ‚Správa S-StB Praha‘, 24. 9. 1981, KR-722508 MV_1_11, str. 21) nebo "Akce EVROPA" (KR-722508 MV_1_11, str. 49).
• Svazek: Ústřední spisová složka, do které byly shromažďovány veškeré písemné materiály k případu. Jeho existence signalizuje systematický zájem StB. Pro badatele je klíčovým vodítkem úvodní "Seznam dokumentů ve svazku" (např. KR-722508 MV_1_11, str. 8), který funguje jako mapa celého spisu. Doporučuji analyzovat tento seznam jako první – odhalí strukturu spisu, identifikuje klíčové dokumenty (jako Protokol o výslechu či Pitevní protokol na str. 87) a může upozornit i na materiály, které byly skartovány, jak dokládá poznámka "Zničeno" (KR-722508 MV_4_11, str. 5).
• Lustrace: Proces prověřování osoby v evidencích StB. Jednalo se o základní úkon, který se realizoval vyplněním formuláře "ŽÁDÁM O PROVEDENÍ LUSTRACE" (KR-722508 MV_MTH_002, str. 152, 164). Cílem bylo zjistit, zda již StB o dané osobě shromažďovala informace. Negativní výsledek, často označený razítkem "BEZ ZÁZNAMU" (KR-722508 MV_MTH_002, str. 171), v praxi znamenal, že osoba je v danou chvíli v centrálních evidencích „čistá“.
• Rozpracování: Cílená, aktivní a dlouhodobá operativní činnost zaměřená na osobu nebo skupinu, kterou StB považovala za „nepřátelskou“. Zahrnovala komplexní sledování, nasazování agentů, odposlechy a shromažďování informací s cílem osobu usvědčit z protistátní činnosti, zkompromitovat ji, nebo ji získat ke spolupráci.
• Protokol o výslechu: Oficiální záznam z formálního výslechu osoby, která již měla status obviněného (obviněný), jak dokládá například dokument Protokol o výslechu obviněného (KR-722508 MV_7_11, str. 23). Tyto dokumenty mají přísnou strukturu a jejich obsah je často stylizován vyšetřovatelem tak, aby odpovídal vyšetřovací verzi.
• Zápis o výpovědi: Záznam z podání vysvětlení, typicky od svědka (svědek), jak vidíme v dokumentu nadepsaném ZÁPIS O VÝPOVĚDI (KR-722508 MV_1_11, str. 77). Ačkoliv může působit méně formálně než protokol, i zde je nutné přistupovat k obsahu kriticky. Formát dokumentu tak badateli napovídá o právním postavení vyslýchané osoby a účelu výslechu.
Formální stránka dokumentů nám prozrazuje další důležité informace o fungování tohoto byrokratického aparátu.
3. Označení dokumentů a hodnosti
Formální náležitosti, jako jsou čísla jednací, stupeň utajení nebo hodnosti podepsaných příslušníků, odhalují rigidní byrokratickou povahu Státní bezpečnosti a postavení jednotlivých aktérů v její hierarchii.
• Číslo jednací (č.j.): Unikátní identifikátor každého oficiálního dokumentu. Pro badatele je číslo jednací klíčovým orientačním bodem, neboť umožňuje propojit různé dokumenty v jedné kauze a sledovat administrativní postup. Například dokument Okresní správy SNB v Kladně nese č.j. OS-O-2098/81 (KR-722508 MV_1_11, str. 33).
• Přísně tajné: Nejvyšší stupeň utajení, kterým byly označovány dokumenty s informacemi zvláštní důležitosti. Tento nápis, často ve formě razítka v záhlaví dokumentu (např. KR-722508 MV_1_11, str. 21), omezoval okruh osob, které k němu měly přístup, a zdůrazňoval jeho citlivou povahu.
• Hodnosti: Každý příslušník StB měl vojenskou hodnost, která určovala jeho postavení. Hodnost podepsaného pracovníka tak badateli napovídá o jeho služebním zařazení a pravomocích v hierarchii, která postupovala od nejnižších k nejvyšším. V dokumentech se nejčastěji setkáme s těmito příklady (řazeno dle seniority):
◦ npor. (nadporučík) – např. npor. JUDr. Hana Soukupová (KR-722508 MV_1_11, str. 27)
◦ kpt. (kapitán)
◦ mjr. (major)
◦ pplk. (podplukovník) – např. pplk. JUDr. Karel Malý (KR-722508 MV_1_11, str. 33)
◦ plk. (plukovník) – např. plk. JUDr. M. L. Oldřich (KR-722508 MV_2_11, str. 1)
Závěr
Porozumění těmto základním pojmům je nezbytným prvním krokem k hlubší analýze historických pramenů a odhalení metod StB. Kritická práce s těmito prameny nespočívá jen v dekódování pojmů, ale v neustálém srovnávání informací napříč různými typy dokumentů v rámci jednoho svazku – porovnání oficiálního protokolu se zprávou informátora či interním záznamem může odhalit rozpory a skutečné záměry vyšetřovatelů.