Forenzní rekonstrukce noci 03:30–06:00

1. Co lze dnes považovat za relativně pevný základ

K vraždě došlo v noci z 23. na 24. února 1998 na čerpací stanici u Chválenic na tehdejší hlavní silnici Plzeň–České Budějovice. Obětí byl 70letý čerpadlář a mladá pracovnice baru/bistra. Věk ženy je v pramenech rozporný: část pozdějších zdrojů uvádí 26 let, jiné 35 let.

Stanice fungovala nonstop a byla současně místem, kde se v noci scházeli lidé z okolí. Policie později uvedla, že mnoho pravidelných návštěvníků znalo provozní režim stanice a obsluhu.

Kamerový systém v době vraždy nefungoval. Podle informace, kterou v roce 2017 zveřejnil Blesk s odkazem na tehdejší Právo, jej několik dní před vraždou poškodil kamion. Současně v obci nefungovalo veřejné osvětlení.

To je z hlediska rekonstrukce mimořádně důležité: pachatel se pohyboval v prostředí, kde v kritickém okamžiku neexistoval funkční kamerový záznam a osvětlení neposkytovalo běžnou vizuální kontrolu okolí.


2. Archivní Na stopě – zásadní nové zjištění

Nahrané video lze časově zasadit do počátků pořadu Na stopě. Česká televize eviduje 3. května 2000 díl, jehož obsahem byla právě „Brutální vražda čerpadláře a barmanky na čerpací stanici v obci Chválenice na Plzeňsku“. Stopáž byla 25 minut. Stejný díl byl vysílán také 2. května 2000 večer.

V samotném nahraném videu jsem identifikoval:

Luboš Kasl – řidič

Jeho jméno je přímo v televizním titulku během rozhovoru v autobusu.

To znamená, že máme konkrétního autobusového řidiče, který byl v roce 2000 televizí představen jako relevantní osoba k případu.

To je podstatně silnější než pozdější anonymní formulace typu „řidič autobusu“.

Zároveň je na záběrech vidět zelenobílý regionální autobus odpovídající tehdejšímu barevnému schématu ČSAD autobusy Plzeň. Dopravce uvádí, že charakteristické zelené pruhy začal používat v roce 1995.

Přesný evidenční znak autobusu ani číslo linky však z dostupného 480×360px obrazu nelze spolehlivě přečíst. Proto jej zatím nebudu označovat konkrétním inventárním číslem.


3. Další osoby, které lze veřejně doložit

OsobaRoleJak silný je údaj
Luboš Kaslřidič autobusu, rozhovor v Na stopěpřímý obrazový důkaz ve videu
Karel Kašparbývalý spolumajitel stanicepřímý obrazový důkaz ve videu
Václav Kybickriminalistapřímý obrazový důkaz ve videu
Jiří Basltehdy policista na oddělení Starý Plzenec, na místě činuveřejně uvedeno Deníkem
poslední zákazníkposlední doložený host před vraždouanonymní
motorista, který objevil tělonálezce obětianonymní
další řidiči projíždějící kolempozději dohledaní svědcianonymní
dcera zavražděného čerpadlářepozůstalá, znala informace o podezřelémanonymní
František Müllerpozdější kriminalistaveřejný zdroj
Jarda Kohoutvyšetřovatel při znovuotevření případu 2012veřejný zdroj
Radovan Macákvedoucí kriminalistů, pozdější vyhodnocení případuveřejný zdroj

Jiří Basl je zvlášť zajímavý. V roce 2008 uvedl, že byl v době vraždy policistou na oddělení ve Starém Plzenci a byl přímo na místě činu. Tentýž zdroj uvádí, že policie vyslechla více než 600 lidí.

To je velmi důležitá informace pro další archivní práci: spis zjevně obsahoval rozsáhlou svědeckou základnu, ale veřejně jsou dnes jména svědků téměř úplně anonymizována.


4. Největší problém: časová osa se v pramenech rozchází

Tady se dostáváme k něčemu opravdu důležitému.

Verze A – pozdější policejně-mediální rekonstrukce

Podle iDNES a dalších pozdějších článků:

  • kolem 04:00 odjíždí poslední zákazník,
  • pachatel přichází někdy poté,
  • nález těla nastává přibližně 05:30,
  • vražda tedy měla prostor přibližně 90 minut.

Verze B – regionální reportáž z roku 2008

Sokolovský deník v roce 2008 uváděl:

  • poslední zákazník odjíždí kolem 04:00,
  • čin se stal mezi 04:00 a 04:30,
  • motorista přijíždí přibližně 04:30 a nachází mrtvého čerpadláře.

Verze C – pozdější rekonstrukce zveřejněná v roce 2026

Na Alefu je uvedena mnohem přesnější rekonstrukce:

  • cca 04:00 odchod posledního hosta,
  • cca 04:35 řidič nákladního vozidla ještě vidí oba pracovníky živé,
  • cca 04:38 kolem projíždí autobus,
  • cca 04:50 přijíždí další motorista a nachází tělo.

Tato verze navíc uvádí další popisy motocyklisty a kamionu. Tyto konkrétní časy však zatím nemám nezávisle ověřené v původním policejním či televizním materiálu, takže je zařazuji pouze jako sekundární rekonstrukci, nikoli jako definitivní fakt.


5. Časová mapa po pěti minutách

Legenda:

  • F = doložený fakt
  • S = svědecká / zdrojová informace
  • R = naše rekonstrukce
  • ? = neověřeno / rozporné prameny
ČasRekonstrukce
03:30–03:35R: Stanice stále funguje v nočním režimu. Oběti jsou podle všech známých časových údajů ještě na místě.
03:35–03:40R: Žádný veřejně doložený mimořádný pohyb.
03:40–03:45R: Stejný stav. Není doložen příjezd ani odjezd konkrétního vozidla.
03:45–03:50R: Obsluha stále pracuje.
03:50–03:55R: Pravděpodobně běžný noční provoz.
03:55–04:00S: Blíží se odchod posledního hosta.
04:00–04:05S: Poslední zákazník odjíždí kolem 04:00. Od této chvíle jsou v objektu podle dostupné rekonstrukce především oba zaměstnanci.
04:05–04:10R: Začíná klíčové „prázdné okno“. Pokud je správná pozdější verze, pachatel mohl vstoupit kdykoli od této chvíle.
04:10–04:15R: Žádná veřejně doložená událost.
04:15–04:20R: Žádná veřejně doložená událost.
04:20–04:25R: Kritické období bez kamer a veřejného osvětlení.
04:25–04:30R: Stále žádná nezávisle doložená událost.
04:30–04:35S/R: Zde začíná být časová osa velmi zajímavá. Starší zdroj již udává konec vražedného okna kolem 04:30, zatímco novější rekonstrukce tvrdí, že oba byli ještě kolem 04:35 živí.
04:35–04:40S?: Sekundární rekonstrukce uvádí řidiče nákladního automobilu, který měl kolem 04:35 vidět oba zaměstnance živé. Kolem 04:38 měl projet autobus. Zatím neověřeno v původním protokolu.
04:40–04:45R: Pokud je 04:35 svědectví autentické, pachatel by musel zasáhnout až po tomto okamžiku.
04:45–04:50S?: Sekundární rekonstrukce uvádí příjezd motoristy kolem 04:50 a nález těla.
04:50–04:55S/F?: Alternativní verze tedy posouvá konec události k 04:50. To by současně vysvětlovalo autobusový průjezd v kritickém intervalu.
04:55–05:00R: Pokud je nález skutečně až kolem 05:30, stanice je v tomto okamžiku již pravděpodobně po útoku.
05:00–05:05R: Bez veřejně doložené události.
05:05–05:10R: Bez veřejně doložené události.
05:10–05:15R: Bez veřejně doložené události.
05:15–05:20R: Bez veřejně doložené události.
05:20–05:25R: Bez veřejně doložené události.
05:25–05:30R/S: Pokud platí pozdější verze, motorista se blíží k čerpací stanici.
05:30–05:35S: iDNES, Drbna a CNN uvádějí přibližně tento čas jako okamžik, kdy motorista přijíždí, nachází tělo čerpadláře a přivolává policii.
05:35–05:40F/S: Probíhá oznámení události a následuje příjezd policie. Přesný čas příjezdu hlídek zatím veřejně doložen není.
05:40–05:45F/S: Policisté vstupují do objektu a nacházejí druhou oběť v zadní části, v prostoru kuchyně/bistra.
05:45–05:50R: Zahájení prvotního zajištění místa činu.
05:50–05:55R: Zajišťování objektu, přístupových cest a prvních stop.
05:55–06:00R: Začíná kriminalistická fáze, která měla podle pozdějšího Františka Müllera zásadní nedostatky již při ohledání místa.

6. Co je na časové ose skutečně nejdůležitější

Nejde jen o rozpor 04:30 vs. 05:30.

Rozpor mění celý případ.

Pokud je správná starší verze:

04:00–04:30

pak měl pachatel velmi krátké časové okno.

Pokud je správná pozdější verze:

04:00–05:30

pak je okno podstatně širší.

Pokud je správná rekonstrukce:

04:35 oba živí → 04:38 autobus → 04:50 nález

pak dostáváme mimořádně zajímavý interval:

04:35–04:50 = přibližně 15 minut.

A to už je úplně jiný kriminalistický problém.


7. Autobus – proč je tak důležitý

Archivní Na stopě ukazuje řidiče Luboše Kasla.

To je pro mě jedno z nejzajímavějších nových zjištění.

Nejde totiž jen o „nějaký autobus“. Máme:

autobus → konkrétní řidič → televizní rozhovor → konkrétní místo → přibližný čas.

ČSAD Plzeň skutečně provozovalo v daném prostoru regionální linky a jeho charakteristické zelené zbarvení bylo používáno od roku 1995.

Současné a pozdější historické jízdní řády navíc ukazují, že autobusové trasy přes Chválenice vedly přes osu Chocenice/Vlčtejn – Chválenice – Nezbavětice – Losiná – Plzeň, takže průjezd autobusu kolem čerpací stanice je dopravně zcela logický. Pozdější jízdní řády ovšem nelze vydávat za jízdní řád z roku 1998.

Přesný jízdní řád z 24. 2. 1998 se mi v digitalizovaném webovém archivu nepodařilo najít. To je nyní jeden z nejdůležitějších archivních deficitů.

ČSAD však samo uvádí, že jeho muzeum obsahuje staré sešitové jízdní řády, takže právě tam je velmi konkrétní archivní stopa.


8. Kamerový systém – velmi důležitá okolnost

Toto považuji za jeden z nejvýznamnějších nově potvrzených bodů.

Podle pozdějšího článku, který přebírá informace z Práva:

kamery několik dní před vraždou poškodil kamion.

A v obci současně nefungovalo veřejné osvětlení.

To znamená:

pachatel nemusel kamery vypnout.

Podle dostupné verze byly již mimo provoz před jeho příchodem.

To je kriminalisticky úplně jiná situace než sabotáž kamer pachatelem.

Vznikají minimálně tři otázky:

  1. Kdy přesně kamion kamery poškodil?
  2. Byla porucha nahlášena a někdo ji opravoval?
  3. Kdo věděl, že kamery nefungují?

Třetí otázka je zvlášť zajímavá, ale nemáme důkaz, že pachatel tuto informaci znal.


9. Provozní režim pumpy

Stanice nebyla obyčejná benzinka.

Podle iDNES fungovala jako nonstop stanice s restaurací/barem, kam se sjížděli lidé i v noci. Policie při pozdějším vyšetřování právě tuto skutečnost považovala za významnou: mnoho lidí znalo obsluhu i způsob fungování stanice.

Sekundární zdroj uvádí ještě konkrétnější detail: noční čerpadlář měl obsluhovat zákazníky přes výdejní okénko, nikoli běžně otevřeným vstupem.

Tento detail bych zatím označil jako sekundárně doložený, nikoliv jako definitivní fakt z policejního spisu.

Pokud je ale pravdivý, je velmi významný:

Proč se pachatel dostal dovnitř?

Existují minimálně tři možnosti:

  • byl vpuštěn,
  • vynutil si otevření,
  • vstoupil v okamžiku, kdy byl vstup normálně přístupný.

To je jedna z otázek, kterou by měl vyřešit původní plán objektu a protokol o ohledání.


10. Oběti

Muž – 70 let

Přivydělával si k důchodu jako čerpadlář. Byl nalezen za vstupními dveřmi.

Podle pozdějších popisů utrpěl bodnou ránu do srdce a další ránu zezadu.

Sekundární zdroj a Alef jej identifikují jako Václava Roseho; toto jméno bych však pro publikovaný článek zatím označil jako „ve veřejném sekundárním zdroji uváděný Václav Rose“, dokud nenajdeme primární dokument nebo dobovou zprávu potvrzující totožnost.

Žena – mladá pracovnice bistra

Byla nalezena v zadní části objektu, v prostoru kuchyně/bistra.

Podle policejně-mediálních popisů měla více než deset bodných ran a známky obrany. Pozdější zdroje uvádějí, že se pravděpodobně pokoušela ukrýt.

Její věk je v dostupných pramenech rozporný – 26 versus 35 let. To je další věc, kterou by měl vyřešit dobový spis nebo první novinová zpráva.


11. Vyšetřovací verze

Z veřejných zdrojů lze rekonstruovat nejméně tyto verze:

A. Pachatel znal prostředí

Policie ji nikdy úplně neopustila. Důvodem bylo, že stanice byla specifické místo a mnoho lidí znalo její provoz.

B. Náhodný pachatel

Člověk projíždějící po hlavní silnici, který využil situace.

C. Loupež

Peníze skutečně zmizely, ale nikoli veškeré dostupné prostředky. Policie proto později pochybovala, že samotná loupež vysvětluje celý čin.

D. Osobní motiv

Pozdější brutalita a způsob útoku vedly kriminalisty k úvahám, zda nešlo o osobní vztah mezi pachatelem a oběťmi.

E. Pachatel, který byl později konkrétně prověřován

Tady je velmi zajímavá informace Františka Müllera.

Při obnoveném vyšetřování od roku 2012 měli kriminalisté podle jeho vlastních slov dva podezřelé. U jednoho měl být přesvědčen o velmi vysoké pravděpodobnosti účasti, ale neměl proti němu jediný použitelný důkaz. Oba podezřelí mezitím zemřeli.

Jejich jména Müller veřejně neuvedl.

Proto je nebudu nahrazovat internetovými spekulacemi.


12. Zásadní kriminalistický problém: místo činu

František Müller poskytl mimořádně tvrdé hodnocení původního vyšetřování. Podle něj se na případu „nabálil“ řetězec pochybení, který začínal již ohledáním místa činu; při pozdějším vyšetřování podle něj nebyla k dispozici jediná stopa, která by přímo či nepřímo spojovala pachatele s místem.

Současně však policie dokázala při novém zpracování DNA zjistit, že některá stará krevní stopa odebraná z jiného místa stanice patřila člověku, který se tam 1–2 dny před vraždou řízl, takže s vraždou nesouvisela.

To je důležitý příklad:

starý důkaz nebyl automaticky špatný důkaz – pouze bylo nutné novou metodou zjistit, co skutečně znamená.


13. Možné únikové směry

Geograficky měla čerpací stanice jednu velkou výhodu pro pachatele:

hlavní tah

Plzeň ↔ Chválenice ↔ jižní Čechy

Pachatel se tedy mohl velmi rychle dostat mimo bezprostřední okolí.

lokální směry

Vedle hlavní silnice existovala síť komunikací směrem k:

  • Želčanům,
  • Chouzovům,
  • Nezbavěticím,
  • Losiné,
  • Vlčtejnu,
  • dále na Blovice / jižní Plzeňsko.

R: Pokud pachatel přijel automobilem nebo motocyklem, jeho únik nemusel vést po hlavní silnici. Lokální komunikace nabízely možnost opustit hlavní tah a později se na něj vrátit.

Ale bez znalosti dopravní situace v roce 1998 a bez policejního plánku místa činu by bylo předčasné určit jednu konkrétní únikovou trasu jako pravděpodobnou.


14. Co nám tedy nyní vychází

Po spojení dostupných pramenů bych současnou rekonstrukci označil takto:

Nejspolehlivější body

03:30–04:00
→ běžný noční provoz / oba pracovníci na místě.

cca 04:00
→ odjíždí poslední zákazník.

po 04:00
→ začíná rozhodující časové okno.

kamerový systém
→ nefungoval již před vraždou.

veřejné osvětlení
→ v obci nefungovalo.

cca 04:35
→ existuje sekundární informace o řidiči nákladního vozu, který měl oba zaměstnance ještě vidět živé.

cca 04:38
→ sekundární zdroj uvádí průjezd autobusu.

cca 04:50
→ sekundární rekonstrukce uvádí příjezd motoristy a nález těla.

cca 05:30
→ jiná, pozdější a výrazně častěji publikovaná verze uvádí nález těla až kolem 05:30.

po nálezu
→ policie nalézá druhou oběť v zadní části objektu.


15. Co bych zatím NEPOVAŽOVAL za vyřešené

Tady bych byl velmi přísný:

❌ přesný čas útoku
❌ přesný čas smrti obou obětí
❌ přesný čas příjezdu nálezce
❌ přesný jízdní řád autobusu z 24. 2. 1998
❌ přesné číslo linky autobusu
❌ evidenční číslo autobusu
❌ zda autobus skutečně projížděl v 04:38
❌ zda nákladní vůz v 04:35 skutečně oba zaměstnance viděl
❌ totožnost motocyklisty
❌ totožnost řidiče cisterny
❌ jména dvou pozdějších podezřelých
❌ přesný způsob vstupu pachatele do budovy
❌ zda pachatel oběti znal
❌ zda peníze byly skutečným motivem.


A jeden opravdu důležitý závěr

Největší potenciál pro další posun podle mě nyní není v hledání dalších „internetových teorií“, ale v konfrontaci tří archivních vrstev:

  1. dobový jízdní řád ČSAD z roku 1998,
  2. kompletní zvuková stopa televizního Na stopě z roku 2000,
  3. první dobové zprávy z 24.–28. února 1998.

Právě jejich vzájemné porovnání může rozhodnout, zda skutečné časové okno bylo 04:00–04:30, 04:30–04:50, nebo zda opravdu existovalo pozdější okno až k 05:30.

A to je podle mě momentálně nejzásadnější nevyřešená otázka celé rekonstrukce.

Česká televize přitom potvrzuje, že Na stopě byl už od roku 2000 pátrací pořad vznikající ve spolupráci s Policií ČR, takže archivní díl z května 2000 není jen náhodná televizní reportáž, ale dobový kriminalistický materiál určený k práci se svědky.


Máte k tomuto případu nové informace?

Máte vlastní vzpomínku, fotografii, dokument nebo jinou informaci, která by mohla pomoci objasnit tento případ?

Předejte nám ji prostřednictvím formuláře níže.

Informaci můžete zaslat i bez uvedení kontaktních údajů. Pokud si přejete zůstat v kontaktu s redakcí, můžete své kontaktní údaje uvést ve formuláři.

Vaši žádost o zachování anonymity budeme respektovat.

Pokud dáváte přednost přímému kontaktu, můžete napsat na for.whistleblowers@proton.me