Podrobný Briefing Dokument: Případ Hřensko – 8. března 2001

[Stalker]

Předmět: Revize spisového materiálu týkajícího se nálezu kosterních ostatků v katastrální oblasti Hřensko – Mezní Louka a s tím souvisejícího šetření okolností úmrtí Petra Havla, ing. Pavla Plška a Lenky Vítové.

1. Úvod a Kontext
Tento dokument představuje úřední záznam o podrobném prostudování rozsáhlého spisového materiálu ve věci nálezu kosterních ostatků v Hřensku-Mezní Louka, konkrétně případu Petra Havla, ing. Pavla Plška a Lenky Vítové. Prostudování proběhlo ve dnech 28. 2. 2001 – 7. 3. 2001 na základě podnětu paní Evy Havlové, matky poškozeného Petra Havla, datovaného 24. 2. 2001. Cílem je zhodnotit dosavadní vyšetřování a navrhnout další kroky.

2. Chronologie a Průběh Vyšetřování
26. 9. 1987: Nález 2 lidských lebek poblíž Fučíkovy stezky v lesním katastru na Mezně Louce, okres Děčín.
26. 9. 1989: Zahájeno trestní stíhání vyšetřovatelem VB (oddělení vyšetřování VB Děčín) dle § 160/1 tr. řádu pro trestný čin ublížení na zdraví dle § 224/1 tr. zákona.
30. 12. 1989: Trestní stíhání zastaveno (jiným) vyšetřovatelem dle § 172/1 b) tr. ř. s odůvodněním, že skutek není trestným činem.
16. 1. 1991: Zahájeno trestní stíhání starším vyšetřovatelem VB Odboru vyšetřování VB pro Severočeský kraj dle § 160/1 tr. řádu ve věci nálezu koster pohřešovaných ing. Pavla PLŠKA (nar. 1. 3. 1964), Lenky VÍTOVÉ (nar. 13. 6. 1965) a Petra HAVLA (nar. 6. 5. 1961) pro trestný čin ublížení na zdraví dle § 224/1 tr. zákona.
27. 11. 1991: Trestní stíhání přerušeno vyšetřovatelem P ČR KÚV Ústí nad Labem dle § 173/1 e) tr. řádu, neboť se „nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující konat trestní stíhání proti určité osobě.“
18. 10. 1993: Šetření vedené Úřadem pro dokumentaci a vyšetřováním činnosti StB (následně ÚDV) na základě podnětu Jindřicha Strausse a ing. Josefa Holuba ze dne 15. 1. 1993 bylo ukončeno usnesením vyšetřovatele ÚDV dle § 159/4 tr. řádu.
3. Hlavní Témata a Klíčová Zjištění
3.1 Zjevné Nesrovnalosti a Nedostatky v Prvotním Vyšetřování:
Zastavení trestního stíhání: „Trestní stíhání zahájené ve věci bylo – jak shora uvedeno – zastaveno s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že skutek, pro který bylo zahájeno, je trestným činem. Dle mého názoru se šetření dostatečným způsobem nevypořádalo se skutečností, že ostatky následně identifikovaných Plška a Havla, jakož i ostatky Lenky Vítové byly nalezeny z větší části zahrabány ve skalní úžlabině.“
Manipulace s těly a důkazy: Zprávy lékařů soudního oddělení KÚNZ (29. 9. 1987) konstatovaly, že „lebky a zbytky kosterního nálezu byly s největší pravděpodobností na místo nálezu doneseny.“ Navzdory tomu bylo trestní stíhání zastaveno po třech měsících.
Násilná smrt: Většina přítomných při nálezu kosterních ostatků „většinou shodně dospěly k závěru – na rozdíl od stanoviska vyšetřovatelů VB – že se jedná o násilnou smrt.“
Pokyn krajského prokurátora (1. 7. 1991): Krajský prokurátor konstatoval, že smrt poškozených „nebyla způsobena násilným působením přírodních sil, sebevraždy, případně nešťastné náhody.“ Dále dovozuje, že „vzhledem k tomu, že mrtvola L. Vítové bylo zahrabána a dvě další těla byla přikrytá větví pocházející ze stromu vzdáleného několik desítek metrů), k usmrcení těchto osob tedy muselo dojít závažným jednáním nezjištěné osoby, případně osob, kdy pachatel či pachatelé se skrytím mrtvol snažili oddálit.“
Nedostatečné prověření příslušníků PS: Přestože se poblíž místa nálezu měli pohybovat příslušníci PS, „nebyla trasa jejich pohybu nikdy zjišťována ani zmapována, v místě sloužící příslušníci PS nebyli při prvotním šetření vyslechnuti.“ To je v přímém rozporu s postupem, kdy bylo zjištěno 400 přezdívek trampů a vyslechnuto přes 134 osob.
Chybějící znalecké posudky: „Ve spisovém materiálu však postrádám expertní vyjádření k posouzení techniky uzlů a způsobu uvázání smyčky“ na prádelní šňůře u Petra Havla.
3.2 Klíčové Indicie a Hypotézy:
Prádelní šňůra: „Petr Havel měl kolem zápěstí uvázanou prádelní šňůru s dvojitým uzlem.“ Tato šňůra byla nalezena i nad horním koncem kosterního nálezu. Přítomnost prádelní šňůry a manipulace s těly silně naznačují násilnou smrt, přinejmenším trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti nebo přímo vraždu.
Znalost terénu: „Dle mého názoru se s největší pravděpodobností v dané věci jedná o přinejmenším o trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti nebo přímo o vraždu. Tomuto by nasvědčovala zjevná manipulace s těly a přítomnost prádelní šňůry uvázané na kosterním nálezu. Po seznámení se spisovými materiálem se rovněž spíše přikláním k závěru, že skutek spáchala osoba dobře obeznámená s místním terénem, neboť ačkoli v blízkosti nálezu těl poškozených vede frekventovaná turistická trasa, ostatky byly nalezeny až v pozdější době a ve stavu, který podstatně snížil pravděpodobnost odhalení pachatele.“
Motiv pachatele:Verze 1: „Agresivita vůči poškozené Vítové, v jejímž důsledku mohlo dojít k jejímu usmrcení pádem ze skály s následnou likvidací nepohodlných svědků, kteří se případně snažili zneškodnit útočníka.“
Verze 2: „Nejasný motiv pachatele, jehož úmyslem bylo poškozené zavraždit a který toto plánovitě připravil a chladnokrevně provedl. Motivem by zde mohly být vyhrocené interpersonální konflikty (např. žárlivost) nebo by se mohlo jednat o majetkový motiv, pokud bychom pohybu poškozených poblíž hranice s NDR a jejich vybavení cestovními pasy přisuzovali jiný význam než čistě turistický, neboť jak z výpovědí některých osob ze spisového materiálu vyplývá, v místech jejich pohybu existovala pašerácká stezka.“
Politický motiv a role StB: „Šetření vedené zprvu Úřadem pro dokumentaci a vyšetřováním činnosti StB, následně ÚDV se mimo jiné snažilo prokázat zájem StB na zakrytí skutečných příčin smrti poškozených motivovaný politickými důvody. Takto vedené rozsáhlé šetření nepřineslo žádné skutečnosti, které by uvedené přímo potvrzovaly.“ Nicméně, i přes to existují pochybnosti o objektivitě a zájmu na skutečně objektivním vedení řízení ze strany tehdejších orgánů.
3.3 Dosud Nevyjasněné Skutečnosti a Potenciální Svědci:
Ivan H. : Měl odjet s poškozenými, poslední setkání s Petrem Havlem bylo 25. 6. 1987. Jeho výpověď chybí ve spisovém materiálu, je zmíněn pouze ve sledovacím spise StB jako vyslechnutý 18. 1. 1988.
Libuše Dušková z Brtníků: Měla patrně spatřit poškozené v den smrti na cestě od skal do Brtníků s igelitovými taškami. Její výpověď chybí ve spisovém materiálu.
Ladislav Foršt: Paní Eva Havlová ho považuje za podezřelou osobu. Bývalý náčelník OSH. Existuje tvrzení, že mu v hádce bylo řečeno: „Tak nám uřízli hlavo, ty vrahu, stejně jako těm v Hřensku.“ Osoba jménem Fiala, která to měla říci, nebyla identifikována. Vyšetřování ve vztahu k Forštovi bylo nedostatečné.
Jaroslav Kolář (redaktor Severočeského deníku): Tvrdí, že již v polovině září 1987 nalezl s Václavem Mackem lopatku a část kostí z paže, což ohlásili na OSH. Václav Macek to popřel.
Kpt. Bělonožník: Bývalý vyšetřovatel SNB, který zahajoval trestní stíhání a jemuž měla být věc odejmuta.
4. Doporučené Další Kroky a Návrhy
Identifikace a výslech Ivana H. : Provést celkovou lustraci, zajistit jeho tehdejší výpověď (pokud existuje) a provést opětovné vytěžení.
Prověření aktivit poškozených v NDR: Vzhledem k cestovním pasům a blízkosti hranic s NDR ověřit, zda měli kontakty v NDR nebo tam pobývali. Prošetřit okruh přátel a příbuzných rodiny Plšků v oblasti Hřenska.
Identifikace a výslech Libuše Duškové: Ztotožnit jmenovanou (pravděpodobně důchodkyně), ověřit, zda žije a případně provést její vytěžení na místě nálezu, včetně ověření dosud zjištěného pohybu poškozených. Provést lustraci pro dohledání její výpovědi.
Studium deníků a korespondence: Prostudovat deníky Plška a Vítové (pokud existují) a dostupnou korespondenci Petra Havla.
Expertní posouzení uzlů: Zajistit znalecké vyjádření k technice uzlů a způsobu uvázání smyčky na prádelní šňůře. To může poskytnout informace o znalostech pachatele a prostředí, z něhož pochází. Dále to může být podkladem pro psychologický profil pachatele.
Důkladné prověření Ladislava Foršta: Provést celkovou lustraci (včetně VKR a GS), zajistit souvislý rukou psaný text z doby blízké úmrtí a požádat soudního znalce o psychologický posudek na základě grafologického rozboru jeho rukopisu. Identifikovat a vyslechnout osobu jménem Fiala a další osoby údajně přítomné incidentu s Forštem.
Opětovný výslech Jaroslava Koláře: K podrobnostem údajného ohlášení nálezu a popisu interiéru budovy OSH, s prověřením věrohodnosti jeho tvrzení.
Výslech Milana D. : Vyslechnout příslušníka StB Milana D., který údajně vyslýchal Jaroslava Koláře.
Lustrace Jaroslava Koláře: Zjistit, zda a z jakého důvodu byl předmětem zájmu StB.
Výslech kpt. Bělonožníka: Vyslechnout bývalého vyšetřovatele SNB kpt. Bělonožníka k důvodům a okolnostem odejmutí věci.
5. Závěr
I přes to, že vyšetřování ÚDV nedokázalo prokázat politický motiv úmrtí poškozených, existuje řada nejasností a pochybností o postupu orgánů činných v trestním řízení a o zájmu na skutečně objektivním vedení řízení. Zjevná manipulace s těly, přítomnost prádelní šňůry a rozdílné závěry ohledně příčiny smrti (násilná vs. netrestný čin) naznačují, že prvotní vyšetřování bylo nedostatečné a neobjektivní.

Doporučené kroky jsou klíčové pro objasnění dosud neobjasněných skutečností a pro zjištění, zda skutečnosti úmrtí nemají politické konotace. V případě zjištění nových podstatných skutečností, které by vylučovaly politické konotace, bude věc předána věcně a místně příslušnému úřadu vyšetřování. Cílem je zjistit pravdu o okolnostech úmrtí Petra Havla, ing. Pavla Plška a Lenky Vítové.

[Autor]

Příspěvky