- Toto téma obsahuje celkem 3 odpovědi. Do diskuze (1 diskutující) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 8 měsíci a 1 týdnem.
-
Příspěvky
-
Zatím nejucelenější popis situace která mohla vyvrcholit Ivaniným zmizením uveřejnil jako scénář přispěvatel s nickem Kníže:
Dobrý den,
měl bych pár věcí k tomuto případu, které jsem zatím nikde nečetl.
Bydlel jsem tenkrát nedaleko, ale jsem trochu mladší než Ivana, neznal jsem ji. Myslím si ale, že pro to, jak se vše odehrálo je klíčové, že se v Příšovicích, Svijanech i ve Svijanském Újezdě všichni znají. Já sám jsem překvapen, kolik mám – alespoň podle FB – společných přátel s Ivanky bratrem, bratranci, příbuznými Žanety B. a vlastně i s Patrikem K. (ten je ale pro tento příběh opravdu nepodstatný). Netřeba hledat složité konstrukce, ale průšvihy se prostě někdy stávají.
I zde na fóru se někteří z vás zaobírali věrohodností svědkyň Žanety B. a Andrey S. Nemyslím si, že to, že svědek pohřešovanou zná z něj dělá věrohodnější zdroj. Možná právě proto, že ji zná má důvod výpověď zkreslit, nebo změnit, ale svědkovi zvenčí je to jedno. A to se zde asi dělo na více frontách.
I tady se řešilo kam Žaneta B. jela (její verze z obchodem je zvláštní, ale budiž). Dále je bráno za fakt, že se ví kudy jela (alespoň ta část okolo hřbitova), ale nikde jsem tady, ani jinde nečetl odkud přesně jela. Ano, jela z domu kde bydlela, ale kde to je? Ten dům byl a stále je na adrese Svijany 90. Je to za pivovarem, a cesta od domu vede přes úsek silnice ze Svijan na Loukov. Její trasa byla tato https://mapy.cz/s/kumononumu. V bodě 2 na křižovatce opravdu možná uviděla dva muže, kteří se blížili z Újezda, v bodě 3 u hřbitova v kopci pak potkala Ivanu.
Ivana potom skutečně úmyslně přejela odbočku do Újezda a pokračovala rovně směrem na Loukov, kde ji po chvilce předjíždělo auto s Andreou S.. Andrey výpověď je pravdivá, Ivana jela rychle a když se za ní ohlédla ještě ji viděla jak vyjíždí ze zatáčky a pak si myslela, že se jí ztratila za terénní vlnou – ale ne tak docela, Ivana za 300 metrů zahnula doleva a jela k bytovkám (č.p. 89, 90, 92, 93) za pivovarem. Neměla důvod jezdit až k bažantnici, natož do Loukova.A pak je tu jeden řekněme nerealizovaný filmový scénář v němž je veškerá podobnost míst a osob se skutečnými čistě náhodná:
Je prázdninové odpoledne, neděle. V jednom bytě ve vesnici “A” je dusná atmosféra. Otec, matka a dcera čekají na bratra, který se ještě stále nevrátil z víkendové akce ve vesnici “C”, kde byl se svými příbuznými. Obdobně i v této vesnici “C” se čeká, až se potomci konečně vrátí domů, už je přece pozdě, ale už jsou dospělí, tak co. Dívka ve vesnici “A” se nabídne, že asi ví, kde její problémový bratr je a že pro něj dojede, že je to stejně cestou do vesnice “C”, kde se má zítra ráno hlásit u tety a že k ní potom rovnou pojede a přespí tam (asi nechce být svědkem toho, až se bratr vrátí domů). Do batůžku hodí pracovní oblečení a jde pro kolo. V přízemí potká sousedku, je zhruba 17:10. Sedá na kolo a vyráží do vesnice “C” a plánuje jednu malou, rychlou zastávku ve vesnici “B”, která je na půli cesty, aby popohnala bratra, kterého jinak nemá moc v lásce. Když se blíží ke hřbitovu ve vesnici “B” a šlape do kopce uvidí dolů sjíždět její kamarádku. Zavolá na ni: “Je tam brácha?” Kamarádka se jen v rychlosti otočí, houkne “Jo” a sviští dolů z kopce do zatáčky a na most přes dálnici. Dívka koukne na hodinky, 17:17, vyšlape krpál a na horizontu záměrně neodbočí doprava dolů k tetě, ale ještě šlape rovně – pro bratra. Kousek za křižovatkou ji předjíždí auto a z okénka se ozve: “Dělej, makej!”. To z auta volala úplně cizí holka, která si naší cyklistky všimla. V autě se za ní ještě otočí a vidí, jak vyjíždí ze zatáčky. Podívá se dopředu ve směru jízdy, na autorádiu je 17:23, a když se otočí znovu už dívku nevidí. Myslí si, že je schovaná za hupem, který je na silnici. Ale není to tak, dívka odbočila doleva a sjíždí z mírného kopečka dolů k bytovkám. Na boku té zadní uvidí partičku, ve které je i její bratr. Postaví kolo ke klepadlu na koberce a sama se opře o nevysoké zábradlí ohrazující rampu, která se svažuje dolů ke vchodu do sklepů. Po chvíli začne nějaký banální spor, strkání se a naše dívka pozadu přepadává přes zábradlí a mizí dole v metr a půl hluboké díře. Dopadá hlavou přímo na beton. Začíná panika. “Sakra teče jí krev, ona nedejchá! Do prdele to nikdo nechtěl!”. Ve skupince je zmatek, strach, všichni se bojí, co teď. “Ona je snad mrtvá!”, řekne někdo. Zatáhnou jí dveřmi do sklepů a vrátí se pro kolo. Bezvládné tělo i s bicyklem zamknou ve sklepní kóji a vymýšlí plán jak si nezkazit zbytek života. Byla to přece nehoda….Bratr se vrací večer domů do vesnice “A” a dostává sodu, že jde tak pozdě. Sestru prý nepotkal. Rodiče si myslí, že ho nenašla a jela tedy k tetě do vesnice “C”. Ve vesnici “C” už jsou všichni taky zpět doma, ale dívka tam nikomu neschází – čekají ji až zítra ráno. Ráno vypukne u rodičů panika, když se zjistí, že dcera k tetě nedojela. Bratr se dušuje, že nic neví, že ji přece neviděl. Při vyšetřování je lepší zmínit, že už byl dávno doma a nepřiznat, že pro něj jela mladší sestra. Na polygrafu pak úplně neobstojí, ale důkazy nejsou žádné. Všichni se chytají obskurních teorií o únosu a návštěvnících víkendové akce. Pátrání nevede nikam. Potom, co dívka od hřbitova začne tušit, že nemůže říkat úplnou pravdu, začne mít zmatek ve výpovědích. Nemůže ale říct, že pohřešovanou vůbec nepotkala, bojí se, že je třeba někdo viděl. Jen jí vrtalo hlavou, proč pak měla zakázáno si po návratu z vesnice “A” dát kolo do sklepa. Uplyne dvacet let a parta stále drží své tajemství. Rodiče možná stále doufají, ale mladší členové rodiny nabádají, ať už se všem dá pokoj, dívce život přece už nikdo nevrátí. Rok na to je první “bezpečné” výročí od tragédie. Člen party poprvé po mnoha letech chybí na víkendové akci a odlétá na dovolenou daleko, až do Austrálie. Tam přesně v den 21tého výročí nahrává na FB veselé fotky a jen tak mimoděk mu je jiný člen party a příbuzný dívky, která jela zrovna tenkrát v neděli okolo hřbitova z kopce dolů nakupovat, “lajkuje”. Teď už si snad můžou trochu oddychnout….No, jak se začínají psát skutečná jména, tak to přestává být bezpečné… Stojím si za tím, že já jsem tady psal jen imaginární scénář. Ale jestli máte někdo zájem, tak si najděte na FB profil Jean Horník (jan.hornik.5), je tam spousta fotek s Josefem Berkym (pepa.sicak), případně s Berky Boss Tomas (berkyboss.tomas) a Zikmundem Berkym (zikmund.berky). Možná tam budou místa, či lidé, která mohou čistě náhodně připomínat místa a lidi ve scénáři. Sem tam bytovka, garáže, v komentářích zmínka o sklepu. Udělejte si obrázek sami o náplni volného času (alkohol a drogy) i pracovního času (stavby, kamionová doprava, pivovar) a “místopisu” této party. Velká část toho je už v podstatě další generace, ale dřív to nebylo lepší – naopak, jen se to nefotilo. Pro většinu z vás je to asi jen nějaký “zajímavý true crime”, ale já 90% těch lidí znám, takže sbohem. Jak říkám, tohle už není jen tak.
- Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.