Základní vyšetřovací verze – sebevražda

[Stalker]

Hypotéza dvojnásobné vraždy s následnou sebevraždou mezi členy skupiny (ing. Plšek, Petr Havel, Lenka Vítová) byla jednou ze stanovených vyšetřovacích verzí, které byly prověřovány.
Ačkoli byla tato verze oficiálně zvažována, většina zjištěných indicií a fyzických důkazů nalezených na místě nálezu koster a lebek mluví spíše proti této variantě, neboť naznačují vnější násilný trestný čin, spáchaný neznámou osobou nebo osobami.
Zde je rozbor pravděpodobnosti a souvisejících indicií podle dostupných zdrojů:
1. Indicie podporující (nebo alespoň odůvodňující zkoumání) verze vnitřního konfliktu/sebevraždy
A. Oficiální vyšetřovací verze
Verze č. 2 z plánu společných opatření VB stanovila, že „Mezi osobami, jejichž pozůstatky byly nalezeny, došlo k vážným neshodám a rvačce s následným usmrcením a sebevraždou“.
B. Předpokládané interpersonální konflikty
Vyšetřovatelé Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) později zahrnuli jako jeden z možných motivů „vyhrocené interpersonální konflikty (např. žárlivost)“.
Nepřímé indicie vztahových problémů se objevily v korespondenci Lenky Vítové. Dopis z října 1985 (tedy dva roky před úmrtím) od jistého Ládi P. naznačoval napětí ve vztahu Vítové s Pavlem (Plškem) a Havlem: „Že to mezi vámi neklape, to jsem poznal… já jsem se s Pavlem nikdy nedokázal zkamarádit, ale tohleto bych do něj nikdy neřekl. Jestli je to pravda, tak by potřeboval dostat pořádně přes hubu. A ty mu to trpíš? Vrátil se k tý svý první lásce nebo ne?“. Lenka Vítová byla navíc ve skupině oblíbená a při akcích vystupovala jako vůdčí osoba, s přezdívkou „VLČICE“.
C. Možnost sebevraždy pomocí šňůry
Na pravém zápěstí kostry, později identifikované jako Petr Havel, byla nalezena smyčka z prádelní šňůry. Vyšetřovatel VB kpt. Jan Helinger dokonce provedl vyšetřovací pokus s cílem „dokumentace možnosti sebevraždy za použití prádelní šňůry s možností uvázání smyček kolem rukou a krku“. Nicméně, tento pokus nevedl k jasnému závěru.
2. Důvody pro vyloučení sebevraždy (včetně murder-suicide)
Ačkoli byla verze sebevraždy (ať už kolektivní, nebo následné po vraždě) zvažována, pro objasnění případu jako nešťastné náhody nebo sebevraždy chybí jakýkoliv motiv, a tato verze byla silně zpochybněna:
A. Chybějící vražedná/sebevražedná zbraň
Vyšetřování provedlo pátrací akci zaměřenou na nález střelné zbraně, nože nebo sekyry v souvislosti s prověřením verze sebevraždy. Při akci nebyly žádné takové předměty nalezeny.
B. Aktivní snaha o zakrytí činu
Nejsilnější argument proti verzi sebevraždy pochází z manipulace s těly, která ukazuje na snahu nezjištěné osoby (nebo osob) nález oddálit:
• Ostatky Lenky Vítové byly nalezeny z větší části zahrabány v lesní hrabance a zemině ve skalní úžlabině (nános cca 15–20 cm).
• Ostatky Plška a Havla byly přikryty velkou větví borovice pocházející ze stromu vzdáleného desítky metrů.
Krajský prokurátor Krajské prokuratury Ústí nad Labem v roce 1991 konstatoval, že vzhledem ke skutečnosti, že mrtvá těla byla zjevně skryta, muselo k usmrcení dojít zaviněným jednáním nezjištěné osoby, kdy se pachatel(é) skrytím mrtvol snažili nález oddálit.
C. Spoutání Petra Havla
Přítomnost prádelní šňůry uvázané na zápěstí Petra Havla spíše naznačuje, že byl obětí nucení nebo zadržování. Jeden z kriminalistů spekuloval, že šňůra mohla sloužit ke spoutání obou chlapců, kteří byli „někým vedeni“. Těžko by mohl Havel být pachatelem, pokud by byl v době smrti spoután.
D. Nesoulad s plány skupiny
Verzi kolektivní sebevraždy odporují plány trojice, které svědčily o budoucích záměrech, včetně Pavlovy dokončené vysoké školy a domluvené práce a plánech studentů (Lenka Vítová a Petr Havel) na dovolenou a pomoc s údržbou Lenčiny chaty.
Závěr
Verze, že šlo o dvojnásobnou vraždu s následnou sebevraždou (v rámci skupiny), je málo pravděpodobná.
Ačkoli vyšetřovatelé zvažovali konflikty uvnitř skupiny a dokonce i možnost sebevraždy s použitím prádelní šňůry, fyzický nález (zakryté a zahrabané tělo Vítové a spoutané tělo Havla) silně ukazuje na násilnou likvidaci a maskování činu ze strany vnějšího pachatele.
Vyšetřovatelé ÚDV později považovali za nejpravděpodobnější motivy sexuální agresivitu vůči Vítové s následnou likvidací svědků nebo plánovanou vraždu motivovanou žárlivostí či majetkovými důvody. Úřední záznamy ÚDV z roku 2001 dokonce konstatují: „Dle mého názoru se s největší pravděpodobností v dané věci jedná o přinejmenším o trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti nebo přímo o vraždu.“.

• Téma bylo upraveno před 1 rokem a 1 měsícem uživatelem Stalker.
• Téma bylo upraveno před 1 týdnem a 2 dny uživatelem Stalker.

[Autor]

Příspěvky