Neorganizovaný pachatel

Jeho činy jsou impulzivní. Svou oběť předem nekontaktuje, neseznamuje se s ní a ve většině případu dochází k překvapivému útoku (např. zezadu, ze křoví aj.). Jeho neznalost oběti může vést k neodhadnutí jejích sil 20 a tak mohou být na těle nalezeny např. znaky obranných zranění. Pachatel používá jako vražednou zbraň materiál, který nalezne na místě činu (např. kámen, klacek, pásek, řemen) a po činu ho neodnáší. Tělo oběti nechává pohozené na místě vraždy nebo jen v nejbližším okolí, může být i znetvořené. Důkazy a stopy neskrývá ani se nesnaží o jejich změnu. Průběh vyšetřování nesleduje, nezajímá se o něj. Často po spáchání trestné činnosti mění své chování, kdy například může podlehnout drogám či alkoholu (Záhorská, 2007). Na rozdíl od organizovaného pachatele si tento pachatel, ze svých činů neodnáší žádné trofeje. Může se ale stát, že díky jeho psychickému rozpoložení během aktu, odebere oběti část oblečení, ale i vlasů nebo části těla, které pro něj později nemají žádnou emocionální hodnotu jako u organizovaného pachatele (Novotný, 2004). Mezi další znaky, které se často (ne však pokaždé) vyskytují u tohoto typu pachatele, patří následující: dezorganizovaný pachatel nedbá o svůj vzhled, může mít nedostatek hygienických návyků, nebývá příliš atraktivní a někdy se u něj mohou objevit i tělesné nedostatky. Často neovládá verbální komunikaci, projevuje se u něj spíše podprůměrná inteligence, chybí mu sebedůvěra, a jestliže chodí do zaměstnání, jedná se o podřadnou práci, ve které dlouho nevydrží, kvůli své neschopnosti vycházet s lidmi. Žije sám, někdy s rodiči, nebo může vyhledávat různé sekty. Společnosti se spíše vyhýbá. Bývá sexuálně nezkušený, pokud provozuje partnerský život, tak pouze krátkodobě. Během dospívání se u tohoto typu pachatele mohly projevit znaky voyerismu či jiných podobných deviací (Drbohlav, 2013; Campbell, 2004). Když vyšetřovatelé dopadnou neorganizovaného pachatele, doporučuje se vést výslech empatickým a přátelským způsobem a v takovou denní dobu, která je pachateli blízká. To znamená, že pokud spáchal trestný čin v ranní hodinu, výslech by měl proběhnout ve stejnou dobu (Harris, 1988). K tomuto dvojímu rozdělení, byl postupem času přidán třetí typ pachatele a to smíšený („mixed") pachatel. U tohoto typu pachatele jsou na místě činu často nalezeny znaky, které ukazují jak na organizovaného, tak i na neorganizovaného pachatele. Důvody, které ukazují na „smíšený" trestný čin, mohou být následující. Na místě činu jsou nalezeny důkazy, které ukazují na více vzorců chování, tedy na více pachatelů. To znamená, že jeden pachatel se mohl jevit svou připraveností jako organizovaný typ a druhý svou impulzivností jako typ neorganizovaného pachatele. Dalším důvodem mohlo být nezvládnutí nastalé situace u organizovaného typu pachatele. Například situace, kdy oběť byla silnější než pachatel, kterého nastalý stav 21 překvapil a narušila se tak jeho kontrola nad děním. Také se mohlo jednat o případ, kdy pachatelem byl „pouze" sexuální deviant, který neměl v úmyslu zabít, ale nadměrný odpor oběti či pachatelovo emoční rozpoložení vedlo k usmrcení. Důvod ukazující na třetí typ pachatele může být i takový, že pachatel byl mladý a pod vlivem omamných látek (Turvey, 2012).

Zdroj: Základní principy behaviorální analýzy, bakalářská práce, Veronika Roučková