porovnání informací z prvotního vyšetřování tragického úmrtí Petra Havla, Pavla Plška a Lenky Vítové z let 1987–1988 s informacemi z šetření a prověřování vedených v devadesátých letech, se zvláštním zaměřením na rozpory.
Níže uvádím srovnání a hlavní rozpory vyplývající z předložených materiálů:
1. Rozpory v právní kvalifikaci a závěrech vyšetřování
| Aspekt | Období 1987–1988 (VB/SNB) | Období 90. let (PČR KÚV/ÚDV) | Rozpor |
| Zahájení stíhání | Zahájeno 26. 9. 1987 pro trestný čin Ublížení na zdraví (§ 224/1 tr. zákona). | Znovu zahájeno 16. 1. 1991 a opět 2. 9. 1991, vždy pro trestný čin Ublížení na zdraví. | Opakované zahajování stíhání v 90. letech svědčí o přetrvávajícím podezření, které první závěr z roku 1988 ignoroval. |
| Konečný závěr | Zastaveno usnesením z 30. 12. 1988, protože „skutek není trestným činem“ (§ 172/1 b) tr. řádu). | Závěry se lišily: Věc byla 4. 3. 1991 znovu zastavena s odůvodněním, že skutek není trestným činem. Poté 27. 11. 1991 přerušena, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti pro stíhání konkrétní osoby. ÚDV šetření z roku 1999 bylo odloženo, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. | Hlavní rozpor: Závěr z roku 1988, že o trestný čin nešlo, je v přímém rozporu se stanoviskem Krajského prokurátora v Ústí nad Labem (z 1. 7. 1991), který konstatoval, že smrt poškozených je spíše násilná, zaviněná, než důsledkem přírodních sil, sebevraždy nebo nehody. Vyšetřovatel ÚDV v roce 2001 se rovněž domníval, že šlo s největší pravděpodobností o ublížení na zdraví s následkem smrti, nebo přímo o vraždu. |
2. Rozpory v mechanismu smrti a verzi nešťastné náhody
• Zásah bleskem: Původní vyšetřování v roce 1987 pracovalo s verzí nešťastné náhody, včetně zasažení bleskem nebo krokového napětí. Posudek Kriminalistického ústavu VB Praha z 30. 10. 1987 zásah bleskem zcela rozhodně vyloučil. Přesto matka jednoho z poškozených uvádí, že jí orgány činné v trestním řízení v roce 1988 sdělily, že smrt pravděpodobně způsobilo počasí, ne-li přímo blesk. Pozdější šetření (90. léta) potvrdilo, že meteorologické údaje (žádané rodinou Havlovou v roce 1989) neprokázaly bouřkovou činnost v kritických dnech 29. a 30. 6. 1987. Zjištění, že bouřková činnost byla zaznamenána 1. 7. 1987 ve 13:15, tedy po datu úmrtí, dále rozporuje tuto verzi.
• Manipulace s těly: Závěr z roku 1988 implikoval nešťastnou náhodu. Naproti tomu vyšetřování v 90. letech zdůrazňovalo, že těla byla zjevně skryta – tělo Lenky Vítové bylo z větší části zahrabáno ve skalní úžlabině, a ostatky Plška a Havla byly přikryty velkou větví borovice (pocházející ze stromu vzdáleného 40 m). Tato manipulace silně nasvědčovala zaviněnému jednání neznámé osoby, která chtěla nález oddálit.
3. Rozpory v popisu nálezu a forenzních důkazech
Forenzní a očité zprávy o nálezu z roku 1987 obsahují značné rozpory, které se v 90. letech staly předmětem kritiky a dalšího šetření:
| Aspekt | Původní nález/Zprávy 1987/88 | Zjištění/Kritika 90. let |
| Nález lebek | Dvě lebky byly nalezeny: a/ těsně u sebe, b/ 15 cm od sebe, nebo c/ 2 metry od sebe. Jedna byla nalezena v čerstvém lejně. | Kriminalisté (MUDr. Mandys, MUDr. Götz) již 27. 9. 1987 konstatovali, že lebky a zbytky kosterního nálezu byly s největší pravděpodobností na místo nálezu doneseny. Rekonstrukce pádu lebek v roce 1993 zpochybnila, že by se mohly samovolně skutálet svahem z místa nálezu koster. |
| Stav těl (ošacení) | Pitva a vyšetřovatelé uváděli, že kostry byly obuté (v pohorkách/kanadách) a byly na nich zbytky oblečení (např. Havel v kapse košile OP, Plšek v kapse toaletní papír). | Očitý svědek (Strauss) z 90. let, který se nálezu účastnil, tvrdil, že kosti byly rozhozené a žádné šatstvo na nich nebylo. Fotodokumentace (recenzovaná v 90. letech) ukazovala boty mimo těla. |
| Doba smrti | Forenzní odhad: Smrt nastala nejdéle půl roku před nálezem. Přibližná doba smrti Lebky č. 2 (Havel) byla odhadnuta na 3 měsíce před nálezem. | Pozdější šetření se soustředilo na dny 29.–30. 6. 1987. Nález brýlí Plška v roce 1990 v místě činu (kde byla půda prosívána v roce 1987) silně naznačoval, že brýle tam nemohly ležet dlouho, což zpochybňuje kvalitu původního ohledání. |
| Forenzní identifikace | Ztotožnění proběhlo na základě nálezu OP u Havla. | Byly zjištěny závažné nesrovnalosti v zubních nálezech Havla a Plška oproti jejich zdravotním záznamům (zuby plombované ve kartě, ale zdravé u kostry). Také byly zjištěny rozpory v krevních skupinách (Plšek: O vs A; Havel: A vs O nebo nezjistitelná). ÚDV proto zvažoval testování DNA v 90. letech. |
4. Kritika a pochybnosti o původním vyšetřování (90. léta)
Šetření v 90. letech se zaměřilo na pochybení a nedostatky v původním šetření VB/SNB, což podpořilo podezření na ovlivnění případu.
• Způsob uvázání/Prádelní šňůra: U kostry Havla byla nalezena prádelní šňůra s dvojitým okem uvázaná na pravém zápěstí, s druhým koncem (dvě smyčky) pokračujícím dál. Původní vyšetřování opomenulo provést expertní vyjádření k technice uzlů a způsobu uvázání smyčky, což by mohlo napovědět o znalostech pachatele. Expertiza z roku 2001 konstatovala, že bez původní stopy (šňůry) nelze objektivní zkoumání provést, a že dané uzly jsou jednoduché, zvládnutelné i dětmi.
• Prověřování PS/StB: Šetření v 90. letech kritizovalo, že i přes pohyb pohraničníků (PS) poblíž místa nálezu nebyla trasa jejich pohybu zjišťována, ani nebyli příslušníci PS v prvotním šetření vyslechnuti. To je v rozporu s masivními pátracími akcemi, při nichž bylo prověřeno a vytěženo přes 400 trampů a 234 osob ustanoveno.
• Akce „ODKLON“ (StB): V 90. letech se ÚDV snažil prověřit podezření na politický motiv (krytí StB). Byla zjištěna existence akce StB s krycím jménem „ODKLON“ v oblasti Hřenska v roce 1986. Bylo zjištěno, že dokumenty k této akci v Děčíně a Ústí nad Labem byly zničeny (např. v březnu 1988 a prosinci 1989), což vytváří podezření na úmyslné zahlazování stop souvisejících s možným zájmem StB na zakrytí příčin smrti.
• Odvolání vyšetřovatele: Kritika se týkala také faktu, že vyšetřovateli kpt. Bělonožníkovi, který zahajoval trestní stíhání v roce 1987, byla věc odebrána. Pozdější úřední záznam ÚDV (1993) uvádí, že případ mu byl odebrán krajským prokurátorem.
Shrnutí rozporů:
Zatímco vyšetřování v letech 1987–1988 vyústilo v rychlé zastavení stíhání s tvrzením, že se nestal trestný čin, šetření v 90. letech systematicky odhalovala a kritizovala nesrovnalosti a chyby v původním postupu. Mezi nejzávažnější rozpory patří protichůdné forenzní nálezy (dentální nálezy, krevní skupiny, stav lebek), zjevná manipulace s těly (pohřbení, zakrytí) v rozporu se závěrem o nevině, a nedostatečné prověření klíčových stop a osob (příslušníci PS, StB, Ivan H.), které by potenciálně mohly vést k pachateli násilného trestného činu.
Tato situace je jako pokus o složení skládačky, kde úřady v letech 1987-1988 oficiálně prohlásily, že obrázek je jasný (žádný zločin), ačkoli kritici a pozdější vyšetřovatelé zjistili, že mnohé klíčové dílky byly buď chybné, záměrně skryté, nebo dokonce zničeny (viz akce „ODKLON„), což naznačovalo, že se pokoušeli zakrýt zcela jiný, násilný obraz.