1.0 Základní údaje o případu
Tento dokument představuje souhrnnou chronologickou zprávu o vyšetřování případu nálezu tří kosterních pozůstatků v oblasti Mezní Louky v roce 1987. Cílem této zprávy je objektivně a systematicky zrekapitulovat klíčové fáze vyšetřování od prvotního oznámení až po jeho formální ukončení, a to výhradně na základě dochovaných archivních materiálů. Zpráva mapuje postupy vyšetřovacích orgánů, analyzuje stanovené vyšetřovací verze a shrnuje závěry klíčových znaleckých posudků.
| Klíčový údaj | Specifikace |
| Číslo jednací: | ČVS: VV-268/87 |
| Datum oznámení nálezu: | 26. září 1987 |
| Místo nálezu: | Lesní masiv v katastru obce Mezní Louka, okres Děčín |
| Identifikované oběti: | Ing. Pavel Plšek, nar. 1. 3. 1964, bytem Pelhřimov<br>Lenka Vítová, nar. 13. 6. 1965, bytem Sezimovo Ústí<br>Petr Havel, nar. 6. 5. 1961, bytem Praha |
| Stav případu: | Trestní stíhání odloženo |
Následující kapitoly detailně rozeberou jednotlivé kroky vyšetřovacího procesu.
2.0 Počáteční fáze: Pátrání po pohřešovaných a prvotní nález
Raná fáze vyšetřování měla strategický význam, neboť se případ zpočátku vyvíjel po dvou souběžných, avšak zprvu nespojených liniích. První linií bylo celostátní pátrání po třech pohřešovaných osobách, vyhlášené již v srpnu 1987. Druhou, nezávislou linií bylo lokální vyšetřování trestného činu zahájené na základě nálezu lidských lebek v lesním terénu na Děčínsku koncem září téhož roku. Propojení těchto dvou vyšetřovacích linií se stalo stěžejním bodem pro další postup vyšetřování.
2.1 Vyhlášení pátrání po pohřešovaných osobách
Celostátní pátrání bylo iniciováno na základě oznámení o pohřešování tří mladých lidí, kteří se nevrátili z plánované cesty.
• Datum vyhlášení: 5. srpna 1987
• Pátrání vyhlásil: Federální kriminální ústředna
• Pohřešované osoby:
◦ Ing. Pavel Plšek, nar. 1. 3. 1964
◦ Lenka Vítová, nar. 13. 6. 1965
◦ Petr Havel, nar. 6. 5. 1961
• Poslední známá informace: Trojice měla odjet do oblasti Mikulášovic v okrese Děčín s předpokládaným návratem dne 2. července 1987.
2.2 Oznámení a ohledání prvotního nálezu
Lokální vyšetřování bylo zahájeno po náhodném nálezu lidských pozůstatků. Dne 26. září 1987 v 17:00 hod. oznámil telefonicky na Obvodní oddělení SNB Děčín pan Zdeněk Kadlec, že při sběru hub v lesním masivu u Mezní Louky nalezl dvě lidské lebky. Na základě tohoto oznámení byla provedena prohlídka místa nálezu, při které byly zajištěny také čtyři krční obratle. Vyšetřovatel bezodkladně zahájil trestní stíhání za účelem objasnění a úplného vyšetření věci.
Obě linie vyšetřování se protnuly až po provedení rozsáhlých pátracích akcí v terénu, které přinesly klíčové důkazy.
3.0 Rozšíření vyšetřování: Pátrací akce a identifikace obětí
Vyšetřování se zásadně posunulo vpřed díky systematickému prohledávání terénu v okolí prvotního nálezu. Tyto akce, provedené za účasti specializovaných složek včetně horolezců, vedly nejen k nalezení dalších kosterních pozůstatků, ale především k objevu klíčových osobních věcí, které umožnily propojit anonymní nález s celostátně pohřešovanými osobami.
Níže je uveden chronologický přehled klíčových pátracích akcí:
1. Pátrací akce v prostoru Jetřichovic (28. 9. 1987): V této oblasti byla provedena rozsáhlá pátrací akce za účasti pěších hlídek a s podporou vrtulníku. Akce byla bez nálezu předmětů souvisejících s pohřešovanými.
2. Pátrací akce v okolí nálezu lebek (29. 9. 1987): Proběhlo propátrání širšího okolí místa nálezu lebek. Během této akce byl nalezen cestovní pas na jméno Josef Martinec. Prověřováním bylo zjištěno, že se jedná o nesouvisející stopu.
3. Klíčová pátrací akce za účasti horolezců (6. 10. 1987): Tato akce vedla k zásadnímu posunu ve vyšetřování. V těžce přístupném skalním masivu nad místem prvotního nálezu lebek byly nalezeny další pozůstatky a osobní věci.
◦ Nalezené pozůstatky: Byly objeveny dva lidské skelety bez lebky na příkrém svahu a jeden kompletní skelet (včetně lebky), částečně zahrnutý lesní zeminou ve skalní úžlabině.
◦ Nalezené osobní věci: V blízkosti byly nalezeny tři kusy turistických batohů a pouzdro s kytarou.
◦ Identifikační důkaz: U jednoho z kosterních nálezů byl nalezen občanský průkaz vystavený na jméno pohřešovaného Petra Havla.
◦ Prvotní ohledání (MUDr. Pilin): Přivolaný soudní lékař na místě konstatoval, že se jedná o pozůstatky dvou mužů a jedné ženy. Zároveň upozornil na nález smyčky z prádelní šňůry na pravém zápěstí jedné z mužských koster.
3.1 Formální identifikace obětí
Na základě souhrnu důkazů – nálezu občanského průkazu Petra Havla, popisu osobních věcí v batozích, následných výslechů rodičů a závěrů znaleckých posudků – bylo jednoznačně potvrzeno, že nalezené kosterní pozůstatky patří pohřešovaným Ing. Pavlu Plškovi, Lence Vítové a Petru Havlovi.
Po identifikaci obětí se vyšetřování plně soustředilo na prověření možných příčin jejich smrti.
4.0 Stanovení a prověřování vyšetřovacích verzí
Po formální identifikaci obětí vyšetřovatelé dne 9. října 1987 zformulovali čtyři hlavní hypotézy o příčině smrti. Tyto verze pokrývaly široké spektrum možností, od nešťastné náhody přes vnitřní konflikt až po násilný trestný čin s různými motivy. Následující část zprávy systematicky vyhodnocuje každou z těchto verzí ve světle shromážděných důkazů.
Čtyři hlavní vyšetřovací verze byly stanoveny následovně:
1. Nešťastná náhoda: Tato verze předpokládala smrt bez cizího zavinění. Mezi možné příčiny patřila otrava (jedovatými houbami, zkaženou konzervou), zásah bleskem během bouře nebo nešťastný pád ze skály.
2. Vnitřní konflikt skupiny: Scénář zvažoval možnost vážných neshod uvnitř skupiny, které mohly eskalovat v násilný konflikt s následným usmrcením a případnou sebevraždou jednoho z účastníků.
3. Násilný trestný čin ze zištných důvodů: Hypotéza byla podpořena faktem, že na místě chyběly cenné předměty: fotoaparát PRACTICA B 100, občanské průkazy a cestovní pasy Ing. Pavla Plška a Lenky Vítové, jejich peněženky a finanční hotovost.
4. Násilný trestný čin z jiných důvodů: Tato verze pracovala s možností, že smrt obětí nastala z jiných příčin a chybějící věci mohla odcizit až náhodná osoba, která na místo narazila po jejich smrti.
4.1 Analýza a výsledky prověřování verzí
Každá z verzí byla podrobena důkladnému prověřování prostřednictvím operativních úkonů a znaleckého zkoumání.
• Zásah bleskem: Šetřením v SČE Děčín byla potvrzena silná bouřková činnost v oblasti dne 1. 7. 1987. Proti této verzi však hovořila expertiza nalezených hodinek, které nenesly žádné stopy po zásahu bleskem. Verze tak nebyla potvrzena ani vyvrácena.
• Násilný trestný čin: Proti této verzi svědčil klíčový závěr soudně-lékařské pitvy, kde na skeletech nebyly zjištěny žádné traumatické změny, jež by nasvědčovaly cizímu zavinění. Nevyjasněným prvkem zůstávala smyčka z prádelní šňůry na zápěstí jedné z obětí.
• Otrava: Provedené toxikologické vyšetření neprokázalo přítomnost těžkých kovů.
• Sebevražda: K prověření mechanismu možného sebeuškrcení byl proveden vyšetřovací pokus s použitím prádelní šňůry, který však nepřinesl jednoznačný závěr.
I přes rozsáhlé šetření se žádnou z vyšetřovacích verzí nepodařilo jednoznačně potvrdit, což si vyžádalo další expertní analýzy.
5.0 Klíčové znalecké posudky
Forenzní a technické expertizy hrály v tomto případu zásadní roli. Poskytly objektivní data o stavu pozůstatků a nalezených předmětů, avšak jejich závěry byly v klíčových otázkách nejednoznačné a nedokázaly poskytnout definitivní odpověď.
Následující tabulka shrnuje nejdůležitější znalecké posudky a jejich závěry:
| Znalecký ústav/Odborník | Předmět zkoumání | Klíčové závěry |
| Ústav soudního lékařství, Univerzita Karlova v Praze (MUDr. Pilin, CSc. a kol.) | Tři kosterní nálezy | Potvrzení identity obětí. Nebyly zjištěny traumatické změny. Příčina smrti nezjištěna, jako možné příčiny uvedeny otrava, zásah bleskem nebo podchlazení. Doba úmrtí odhadnuta na cca 3 měsíce před nálezem. |
| Kriminalistický ústav VB Praha | Hodinky nalezené u pozůstatků | Hodinky nenesou stopy po zásahu bleskem. |
| OKTE (Odbor kriminalisticko-technických expertiz) SVB Ústí n. L. | Ampule s tekutinou z věcí L. Vítové | Jedná se o rum. |
| Ústav jaderné fyziky v Řeži u Prahy | Možnost detekce stop po zásahu blesku na kostech | Ústav není schopen požadovanou expertizu provést dostupnými metodami. |
Znalecké posudky sice vyloučily některé formy násilí, ale nedokázaly definitivně určit příčinu smrti, což vedlo k rozsáhlé operativní činnosti.
6.0 Operativně pátrací činnost a výsledky šetření
Operativní práce v tomto případu byla mimořádně rozsáhlá. Vyšetřovatelé se zaměřili na prověření stovek osob z komunity tzv. trempů, analyzovali pohyb obětí před jejich zmizením a sledovali i zdánlivě okrajové stopy.
Hlavní směry operativního šetření a jejich výsledky lze shrnout následovně:
• Prověřování komunity „trempů“: Na základě záznamů z kempových knih a evidence OSH Hřensko bylo prověřeno přibližně 400 osob. Vytěžené osoby se vyjadřovaly, že místo nálezu je nevhodné k táboření a pokud tam někdo přespal, jednalo se o náhodnou osobu bez místní znalosti. Žádný z prověřovaných pohřešované neznal a v dané oblasti je nepotkal.
• Stopa „vzkaz v lahvi“: V blízkosti nálezu batohů byla objevena láhev se vzkazem od Ivety Matulové (KETY) pro bývalou známou z výkonu trestu (Sidy). Na místě také zanechala kotlík a igelity. Na její vzkaz později připsal zprávu Miroslav Maixner (WILY), který poblíž nalezl i oddělený spací pytel s čutorou a raketami na líný tenis. Obě linie byly prověřeny a vyhodnoceny jako nesouvisející s případem.
• Svědecké výpovědi o pohybu obětí: Bylo zajištěno několik svědectví potvrzujících pohyb trojice koncem června a začátkem července 1987. Svědkyně Dušková je viděla v Brtníkách, svědek Potměšil jim prodával potraviny a svědek Lang je obsluhoval v kiosku ve Hřensku. Žádné svědectví nepřineslo informace o okolnostech jejich smrti.
• Pátrání po chybějících věcech: Bylo vyhlášeno celostátní pátrání po fotoaparátu PRACTICA B 100 a osobních dokladech. Pátrání v prodejnách Bazar i prověrky nálezů byly bez pozitivního výsledku.
• Analýza osobních vazeb a deníků: Byla prověřena korespondence a deníky obětí. Nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující motivu k vraždě či sebevraždě. Zvláštní pozornost byla věnována dopisu Ladislava Pysky Lence Vítové z října 1985, v němž reaguje na její sdělení o vztahových problémech s Pavlem Plškem, který údajně zvažoval návrat k bývalé přítelkyni. Tato informace byla relevantní pro prověřování verze o vnitřním konfliktu.
Navzdory vyčerpávající operativní práci nebyly získány žádné důkazy, které by vedly k objasnění případu a umožnily potvrdit cizí zavinění.
7.0 Závěrečné úkony a odložení případu
Po vyčerpání všech dostupných vyšetřovacích metod a operativních úkonů dospěl vyšetřovatel k závěru, že nebylo možné prokázat spáchání trestného činu. Ačkoliv okolnosti úmrtí zůstaly neobjasněny, shromážděné důkazy neposkytly podklad pro potvrzení cizího zavinění.
Klíčové závěry vyšetřovatele, které vedly k odložení případu, byly následující:
1. Identita obětí: Byla jednoznačně potvrzena.
2. Příčina smrti: Nebyla spolehlivě zjištěna.
3. Cizí zavinění: Nebylo prokázáno, že pohřešovaní zemřeli zaviněním jinou osobou.
4. Závěr vyšetřování: Na základě těchto skutečností bylo rozhodnuto, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, není trestným činem.
V souladu s těmito závěry bylo vydáno usnesení o odložení věci dle § 159 odst. 2 tr. řádu, s odůvodněním, že provedeným vyšetřováním nebylo prokázáno, že by smrt obětí byla způsobena trestným činem spáchaným jinou osobou.
Tato zpráva byla sestavena na základě archivních spisových materiálů za účelem souhrnné rekapitulace vyšetřování.