U trestné činnosti jako je vražda se posuzuje způsob zacházení s tělem oběti, který také ukazuje na typ osobnosti pachatele. V tomto případě se rozdělují tři základní způsoby zacházení s obětí a to odhození („dump“), ukrytí („conceal“) a vystavení („display“) těla oběti. Pokud dojte k odhození těla, jedná se o prvek ukazující pravděpodobně na dezorganizovaného pachatele. Ten podlehl náhlému silnému tlaku po vykonání trestné činnosti a jeho hlavním cílem je odklidit tělo tím nejjednodušším způsobem. Naopak snaha ukrýt tělo oběti, ukazuje pravděpodobně na organizovaný typ pachatele, který své činy předem promyslel a tak měl situaci pod kontrolou. Tento pachatel má co největší snahu ztížit vyšetřovatelům nalezení oběti, aby tak získal dostatek času na zničení stop. Třetím způsobem je vystavení těla oběti, které je vysvětlováno tak, že pachatel zřejmě chtěl, aby oběť byla nalezena, což ukazuje na jeho symbolické či rituální chování. V některých případech může být tělo vystavěno i v nepřirozených, neobvyklých či ponižujících polohách, které mohou odrážet pachatelův vzkaz např. společnosti jako celku, vyšetřujícím orgánům, konkrétní osobě apod. (Čírtková, 2007). Podle způsobů manipulace s tělem oběti, lze odhalit snahu o utajení vraždy a tak i typ organizovanosti činu. Nejčastější způsoby utajování bývají následující: přemístění těla oběti z místa činu na co nejméně frekventované místo, ukrytí těla oběti, likvidace stop na místě činu, rozčlenění či úplné zlikvidování těla oběti, ztížení identifikace oběti (pachatel odebere oblečení, kabelku, doklady, nebo znetvoří obličej) a manipulace s obětí tak, aby pachatel zkreslil vyšetřovatelům situaci trestného činu (např. inscenace nutné obrany, sebevraždy, náhlé smrti, nebo jiného motivu). Těmito způsoby se pachatel snaží získat více času pro zakrytí stop, promyšlení alibi, odcestování, změnu povolaní a podobně (Porada et. al., 2001).
Zdroj: Bakalářská práce, Základní principy behaviorální analýzy, Veronika Roučková